Jak voněly pravé barokní apatyky? Nebyla to jen šuplata plná bylinek, mastí a lekvarů a spousta zdánlivě neškodných voňavých přípravků, ale také jedovatých vzácností. Ale také to byly části mimo hlavní apatyku, kde se míchalo, vařilo a kde to vonělo nejen bylinami, ale magií a tajemstvím alchymie. Voňavý úvod receptáře je psaný s láskou, pokorou a i následující recepty, zastavení, herbárium a povídání dávají tušit, že čtenář má co do činění s ženou, která žije bylinky a starou moudrost spjatou s přírodou každým dnem.
„Otevírám dřevěný šuplík a cítím zvláštní vůni, kterou neumím pojmenovat. Zkouším otevřít druhý šuplík. A ještě jeden pod ním. Všechny vůně dohromady vytvářejí neopakovatelnou voňavou směs starých časů. Můj nos je nezná, jsou jiné a neuchopitelné. Možná trochu muškátového oříšku a dubové kůry, mezi tím je něco sladkého, snad křehká růže, která ani za ta staletí neztratila svůj sladký dech. Zavírám oči a nořím se do obrazů z dávných dějim. Na chvíli zaslechnu kočár a skřípění dřevěných kol povozů. Lidské hlasy se vzdalují…“
Nevěřili byste, co všechno v takové staré barokní apatyce voní. Pryskyřice, kadidlo, ostré vůně neidentifikovatelných surovin, v nejzazším šuplíčku najdete i prášek z jeleního paroží nebo hlízy orchidejí, vůně různých dřevin.
Tak právě do takového voňavého historického hávu jsou zabaleny všechny recepty na drobná podpoření našeho zdraví. Od fialkového vína po soli, masti nebo čaje, odvary a koupele. To, co nacházíme ve starých léčivých herbářích tu máme znovu, sem tam v moderním hávu, s dobrými radami, v nichž se dozvíte i to, že máta je nejen na žaludek, ale také na povzbuzení svalů, heřmánek není jen protizánětlivý, ale blaho působí i ženským orgánům a nerovnováze hormonální. Anebo že do koupele si můžete vzít i drahé kameny.
Třeba takový citrín, který je žlutokřišťálový. Tato barva je spojena s odstraněním obav, přináší do života radost, uklidňuje a vytváří pocit bezpečí. A chcete-li se v koupeli naopak nabít před pracovním dnem, použijte kámen černý, třeba onyx nebo hematit, protože taková koupel vám posílí koncentraci a zvýší ctižádost.
No, kdoví, receptů tu je z každého šuplíčku několik a knížka je voňavá už jen na pouhé prolistování.
Potěcha pro oko i duši romantickou
Jak něžně z knihy dýchá kouzlo starých časů a vůně bylinek! Už jen to je něhuplný zážitek pro duši, čtení nevšední a takové, které rádi vezmete do ruky několikrát za rok čistě jen proto, abyste si dodali sil, potěchy a snad i to spojení se se starými časy, odkazem našich předků je nesmírně očišťující. A posilující zároveň.
A samozřejmě, když bude tělo potřebovat – sáhnete tu přesně do bylinkové apatyky a najdete si to, co vám může pomoct. A možná u toho také uslyšíte kočár a skřípění dřevěných kol povozů.
O autorce: Vladislava Mlada Jirásková je malířka obrazů a slov, publicistka a bylinkářka. Autorka knihy Léčivá domác(t)nost a Síla léčivých polévek. Inspiraci čerpá z přírody, tradic a kořenů naší země. Nejvíc od života získala, když bydlela několik let na samotě v malé vesničce na jihu Čech. Vrátila se k sobě, do přirozenosti a lůna Matky Země. Tehdy se jí splnil sen, který měla odmalička. Chtěla se totiž stát poustevníkem v lesním království a v něm malovat, tvořit, sbírat bylinky a žít v souladu s přírodou.
I když dnes žije v městské divočině, většinu času tráví pořád v přírodě. Kráčí cestou srdce, na svých výstavách nebo seminářích inspiruje druhé. Pravidelně publikuje v měsíčníku Regenerace.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2018, www.eminent.cz