Málokteré plemeno psa se vyskytuje v takovém množství druhů a typů jako jezevčík. Jednotlivé typy jezevčíků dělíme na hladkosrsté, dlouhosrsté a drsnosrsté a tyto jezevčíky pak rozlišujeme podle zabarvení. Zdá se, že kolik jezevčíků, tolik různých barev, takže si můžete vybrat jezevčíky červené, žluté, černé, hnědé, žíhané, či různé kombinace a odstíny těchto základních barev. Proto můžeme vídat nejrůznější jezevčíky a snad každý si vybere toho svého, který se mu nejvíce líbí a odpovídá jeho představám.
Někdy se říká, že časem jdou pes a jeho páníček do stejné podoby. Možná je to nadsázka, ovšem některé průzkumy skutečně potvrdily, že člověk určité podoby a charakteru si vybírá psy, kteří odpovídají nebo se alespoň podobají jeho naturelu i vzezření. To ovšem neznamená, že třeba jezevčíka si vybírají jen malí lidé.
Jezevčíci hladkosrští jsou možná nejstaršími německými loveckými psy. Předpokládá se, že se odštěpily někdy ve 14. století od francouzských basetů a pinčů. Křížením, hladkosrstých jezevčíků se španěly, vznikli v témže období dlouhosrstí jezevčíci. O dvě-stě let později se objevili drsnosrstí jezevčíci, kteří zřejmě byly výsledkem křížení hladkosrstých jezevčíků s kníračem.
Dnes jsou jezevčíci rozšířeni po celém světě. Vyznačují se svalnatým protáhlým tělem, krátkýma nohama a překvapivou silou. Přestože působí neohrabaně díky krátkým nohám, je poměrně obratný. Standardní váha jezevčíků je do devíti kg, optimální je do 7 kg.
Pokud si chcete pořídit pejska, který by byl chytrý, živý a zároveň by vám byl oddaný a věrný, pak je dobrou volbou právě jezevčík. Navíc jsou jezevčíci výbornými hlídači a jejich pronikavý štěkot je slyšet velmi zřetelně. Vyžadují dostatek pohybu, proto je vhodné podnikat s nimi dlouhé procházky a ideální je velká zahrada, kde se může vyřádit a hrabat, což bývá jejich oblíbená činnost.