O životě a smrti z pohledu parapsychologie XI.
Stanislav Brázda

Doba ledová způsobila, že se Sahara zvětšila. Lidé se museli vydat na cestu a hledat zelenější pastviny. Před asi šedesáti tisíci lety se populace znova vzpamatovala. Je to druhý exodus lidí z Afriky. Homo sapiens putuje až do Austrálie. Lidská invaze je na postupu. Některé skupiny se dostávají do východní Evropy a tady před čtyřiceti tisíci lety se stane něco podivuhodného. Dochází v první velké technické revoluci. Za následujích pět tisíc let dojde k větším změnám, než za uplynulý milion let. Severní Francii pokrývá subarktická tundra. Ale krátké období tepla umožňuje nově příchozím sem proniknout a rozšířit se.

Je to ekosystém zcela odlišný od Afrického. Přistěhovalci brzy zjistí, že jsou na obsazeném území. Co nevidět, začne evoluční závod. Vítězem bude jen jeden. Ve východní Evropě před čtyřiceti tisíci lety dochází k prvnímu setkání s neandrtálci. Homo sapiens ozbrojený šípy se setkává s místními obyvateli. Neandrtálci jsou menší a neuvěřitelně svalnatí. Homo sapiens je slabší, ale chytřejší. Vyrábí nástroje, které si neandrtálci neumí představit. Homo sapiens si začíná osvojovat gramatiku a větnou skladbu. To význmná přednost, neboť díky tomu je možný přenos informací. Homo sapiens se dostává hlouběji do západní Evropy na území Neandrtálců. Před třiceti sedmi tisíci lety přichází Homo sapiens do studené jižný Francie.

Místní Neandrtálci se brzy naučí kopírovat vynálezy nově příchozích. Zatím co se Neandrtálci snaží dohonit um Homo sapiens, Homo sapies udělá další krok dopředu. Vzniká umění. Nástěnné jeskynní malby sloužily jako informace o okolním prostředí. Nalezená díla jsou tak vytříbená, že podle některých vědců tuto dobu označují jako poslední etapu fyzické evoluce lidského mozku. Jako milník, kde se pravěký člověk stává moderním člověkem. Před třiceti sedmi tisíci lety spěje doba ledová k vrcholu. Ledovce rostou a pokrývají celou Británii. Tundra postupuje na jih, zimy jsou krutější než dřív. Zima je nepřítelem neandrtálců i Homo sapiens. Izolace může znamenat hlad, dokonce i vymření.

Aby naši předkové přežili, potřebovali kontakty se vzdálenými skupinami, které dodávají partnery zprávy o dobrých lovištích. Ti je vyměňovali za nástroje, mušle a sošky. Homo sapiems jsou nomádi, kteří cestují a každou sezónu hledají nová loviště. Neandrtálci žijí v malých rodinách a zůstávají na místě. Tito specialisté na dobu ledovou jsou vytlačeni svými chytřejšími bratranci. Před dvaceti osmi tisíci lety jsou Neandrtálci oproti Homo sapiens v menšině. Poslední tlupy se drží ve Španělsku ale jsou odsouzeni k zániku, který je záhadou. Neví se, zda Homo sapiens vyvraždili Neandrtálce. Vědci se domnívají, že se tyto dvě skupiny i křížili. Jenže naše DNA nevykazuje žádné známky dědictví po Neandrtálcích. Všichni jsme čistí Homo sapiens, takže pokud se naši předkové mísili s Neandrtálci, jejich děti vymřeli. Neadrtálci nepřežili v době moderního člověka, i když přežili dobu ledovou.

. Z toho je vidět, že vyhynutí Neandrtálců a přetrvání moderního člověka je souboj mezi specializací a všestranností. Zvítězili ti všestranní. V době před dvaceti sedmi tisíci lety jsou už Neandrtálci pryč. Mezi tím má v Asii Homo erectus potíže. Po dvou milionech let i on vymírá, i když nikdo neví proč. Poprvé po pěti milionech let žije na zemi jen jeden typ člověka. Homo sapiens vyhrál válku druhů. Před dvaceti tisíci lety dosahuje lidská invaze nového stupně. Homo sapiens opouští svá známá loviště v Euroasii. Vstupuje do oblastí, kam ještě nevstoupil žádný člověk. Několik rodin putuje za stády zvěře do oblastí Sibiře. Lidé jsou hnáni neukojitelnou zvědavostí. Doba ledová snížila hladiny moří a vytvořila tak úžasnou příležitost.

Dnes Asii od Ameriky odděluje oceán, ale před dvaceti tisíci lety tyto pevniny byly spojeny. Proto se dostali lidé do nového světa. Dr. Thomas Dillehay z univerzity v Kentucky už dvacet let studuje tyto přistěhovalce do nových oblastí. Tito lidé se stěhovali do neobydlených oblastí, proto to byla nová situace. Archeologové se po desetiletí snaží identifikovat tyto nové Američany. Dr. Peter Underhill ze Stanfordovy univerzity se o to snaží pomocí testů DNA. Snaží se porovnat DNA původních Američanů s lidmi z celého světa.

Zjistilo se, že DNA domorodců obsahuje jednu jedinečnou mutaci. Tato mutace musela začít o jednoho člověka a dnes existuje u milionu potomků původních obyvatel. Fakt, že se dá identifikovat původní obyvatel severní Ameriky dokazuje, že severoamerický kontinent původně kolonizovalo několik sibiřských rodin. To byl pro vědce překvapivý výsledek. Z fosilií vědci usoudili, že první člověk vstoupil na území Ameriky před dvanácti tisíci lety. Ale dávné tábořiště Monte Verde v Chile tyto staré domněnky zpochybňuje a nyní vědci připouští, že v Severní Americe jsou lokality staré i patnáct tisíc let. Aby lidé přežili, začíná se objevovat nová schopnost- plánování. Během dvou tisíc let ledovce ustupují, doba ledová končí a znovu se rodí Severní Amerika. Pevninský most mezi Amerikou a Asií mizí pod vodou. Přistěhovalci se nemohou vrátit domů. Nastává potravinová krize. Velcí savci Ameriky mizí, jsou patrně vybiti našimi masožravými předky. První Američané prošli neuvěřitelnou zkouškou. Z několika rodin se rozšířili po dvou kontinentech.

Před deseti tisíci lety doba ledová končí a podnebí se znovu otepluje. Přesto je lidí málo. Je jich dohromady asi jeden milion a jsou roztroušeni po pěti kontinentech. Problémem je jejich životní styl. Doba ledová se náhle na krátko vrací. Sucha znovu hubí rostliny a zvířata. Ale na Blízkém východě přijdou lidé na řešení, jak přežít krizi. Lidé začali pěstovat obilí. Tak se zrodilo zemědělství. Začalo na úrodných říčních březích v Sýrii asi před jedenácti tisíci lety.