Jste zde


Monology - 28. noční monolog - Od Strachu k velkému Smíření aneb o životě v Boží dlani

Motto: Současná chvíle není nikdy nesnesitelná jestliže žiješ právě jen touto chvílí. Anthony de Mello sj Je pozdní večer vlastně noc a za okny padá drobný podzimní déšť. V krbu praská oheň a pokojem příjemně sálá teplo. Vzpomínka na Tebe má drahá mě přiměla dát do přehrávače jednu starou desku kterou mám obzvláště rád. Je to deska od japonského hudebního kouzelníka Kitara – "Thinking of you." Tóny krouží tmou pokoje stejně jako světla ohně... více

Monology - Třicáté páté zrcadlení

O zemi Nikoho Vše je opuštěno a snad i zapomenuto. Není dluhů ani přání a nezbylo nic co by mělo být ještě dosaženo. I touha po Bohu se rozplynula v nenávratnu. Je tu jen živé prázdno uvnitř i vně jak vyleštěné zrcadlo. Události i věci ztratily na významu a pohyb nerozlišíš od nepohybu. Prázdnota bez emocí. Není tu radost není tu úzkost není tu strach. I láska zmizela s poslední vlnou. Nehybné ticho. Bod nula. Počátek nebo konec ? Je západ a přesto... více

Monology - 27. noční monolog - O Temné noci duše

Motto: " Čajová miska pálí k neudržení kromě čar v mé dlani ničeho není " Michal Engler Místo babího léta do kraje přišel podzim. Náš dům oblékl do rudé záplavy listů psího vína a stromy nad údolím rozzářil do neuvěřitelně pestrých barev. Prší. Po okně stékají potůčky dešťové vody. Nesvítí pouliční lucerny měsíc ani hvězdy. Svět i čas zmizely kdesi v černém sametu noci. V krbu hoří oheň voní čaj a vzduchem poletují jako dešťové kapky... více

Monology - Třicáté čtvrté zrcadlení

O Jediném Bytí jako nedělitelný a nekonečný Celek všeho co existuje nelze pochopit lidským rozumem ale lze ho zažít v meditaci. V klidném otevřeném pokorném neulpívajícím a láskyplném postoji ke všemu co přichází. * I ten nejmenší záblesk Jednoty je pro hledajícího tou nejlepší cestou jak se naučit žít v harmonii s Celkem. Pouze dílčí zkoumání příčin a následků vede ještě k větší roztříštěnosti mysli a k neschopnosti vnímat Celek. Ať... více

Monology - Třicáté třetí zrcadlení

O Věčnosti Přicházím odevšad a není místo kam by nesměřovaly moje kroky. Odcházím a přesto zůstávám. Nikde mě však nenajdeš a na žádné cestě nespatříš moje stopy. * Přátelé z dávných časů se rodí ve stejné době a jejich cesty se kříží. Učitel vyhledává své žáky aby jim mohl být na blízku dokud jejich snaha o nalezení Pravdy nedojde naplnění. Platí dnes tak jako před tisící lety: "Pokud je žák připraven učitel se objeví." * " Zastav se tak... více

Monology - Třicáté druhé zrcadlení

O dětech Nevinnost a pokora otevřenost a spontánnost upřímnost a srdečnost schopnost radovat se a rozdávat nezištně lásku jsou vlastnosti které jsme měli jako děti a na které jsme už většinou zapomněli. * Co může být krásnějšího než slova z úst malého dítěte: "Ať jsou šťastni všichni lidé na celém světě" Jsi vším i jedním Jsi vlnou i mořem horou i kamenem jsi včelou i úlem vodou i pramenem. Jsi láskou i polibkem Sluncem i červánkem stádem i... více

Monology - 26. noční monolog - O naslouchání aneb jak vstoupit do Přítomného okamžiku

Motto: "Zažívat Přítomný okamžik znamená doslova:"Stávat se tím co právě je"" Je teplá májová noc provoněná nasládlou vůní rozkvetlých akátů. Každou chvíli začne svítat. Sedím ve tmě opřen o stěnu pokoje mám zavřené oči a pozoruji myšlenky. Nechám je volně přicházet a odcházet. Vynořují se jedna po druhé z hlubiny Ticha ve kterém po chvíli zase beze stopy mizí. Obraz jezu na řece Otavě vystřídala vzpomínka z dětství. Vidím vesnický dvorek se... více

Monology - 25. noční monolog - O zářící Lucerně

Motto: " Stejně tak jako světlo pouličních luceren zahání tmu Osvícení zahání naši nevědomost. " Je únorový večer. Studený vítr který se prohání ulicemi staré Prahy mě nutí si ohrnouti límec od kabátu a zanořit ruce hlouběji do kapes. Město usíná v záplavě světel. Stejně jako pouličních lucerna zahání tmu Osvícení zahání naši nevědomost. Můžeme mluvit o velikém štěstí pokud se setkáme s člověkem který došel k poznání Pravdy. Jedno takové... více

Monology - Třicáté první zrcadlení

O spravedlnosti Spravedlnost hledáme nejprve pro sebe pak pro naši rodinu a naše blízké pro náš národ a nakonec pro všechno živé. Časem však začneme tušit že musí existovat ještě nějaká univerzální Spravedlnost Řád věcí ale nejsme sto ho nalézt. Pokud vytrváme jednou se nám to podaří. Zjistíme že touto Spravedlností je zákon příčiny a následku podle kterého je vytvářen tento svět. Zároveň poznáváme že vše směřuje k jedinému cíli aby... více

Monology - Setkání

Vše utichlo. City i myšlenky se rozpustily v prosincovém poledním Slunci. Všude se rozprostřela sametová Něha byla na modré obloze v korunách stromů ve tvářích kolemjdoucích lidí i v každém mém kroku. Každá věc i událost byla najednou přesně taková jaká měla být ve své existenci i ve své neexistenci. Každý člověk se kterým jsem se setkal byl právě ten kterého jsem měl potkat. Každý pohyb který jsem udělal byl ten pravý. Tvůj pohled a dotek Tvé... více

Stránky