| Page 2 | Esoterika.cz | Magazín alternativních směrů

Jste zde

Monology - Dvacáté šesté zrcadlení

Odložit ego neznamená popřít minulost či nemít alespoň rámcové představy o tom co se stane. Odložit ego znamená neulpívat na věcech a událostech a být si vědom role kterou nám Skutečnost v každém okamžiku připravuje. * Říkáme že kolem nás je spousta problémů přitom největším a snad i jediným problémem jsme my sami. * Máme tisíce přání a tisíce nadějí. Nenaplní-li se trpíme místo abychom využili této jedinečné příležitosti a vstoupili do... více

Monology - Dvacáté páté zrcadlení

Nejdříve buď svědkem všeho co se Ti v prostoru mysli objeví. Pak si všímej svého postoje k tomu co bylo spatřeno. Něco bude pro Tebe příjemné a něco nepříjemné. Zjistíš že to příjemné se budeš snažit podržet a otevírat se mu ale před nepříjemným se budeš uzavírat nebo ho ignorovat. Být svobodná ale znamená otevřít se všemu co přichází a přijmout věci takové jaké jsou. Nech proto všechny události aby skrze Tebe jen procházely. To neznamená že... více

Monology - O příležitostech

Je pozdní noc. Za pár hodin začne svítat. Asi ještě spíš ale dost možná že se teprve vracíš domů a někde čekáš prokřehlá na první ranní autobus. Zatím je ještě tma ale již brzy se ozve zpěv ptáků. Slunce pak obarví oblohu do fantastických barev a svou zlatooranžovou září pozlatí celý kraj. Zrodí se nový den. Den plný nových příležitostí kdy můžeme uspět ale také prohrát. Den kdy můžeme mnohým lidem pomoci ale také jim ublížit. A právě... více

Monology - O stopách a nejen ve sněhu

Je noc. Za okny poletují velké sněhové vločky. Rodí se jakoby z prázdnoty noci zviditelní se ve žlutém světle pouliční lucerny a tiše se snášejí na ulici stromy keře a domy. Kraj mizí pod bílou pokrývkou sněhu. Ještě před několika dny se mi zdálo že konečně přišlo jaro. Rozkvetly kočičky na naší skalce dokonce sněženky a každé ráno se ozýval zpěv kosa. Události však plynou tak jak mají. To se jenom my stále divíme když neprobíhají podle našich... více

Monology - Dvacáté čtvrté zrcadlení

Stále ještě přicházím Jsem oblohou co barví namodro hladinu rybníka. Jsem také Sluncem které pozlacuje jeho břehy. Jsem křikem žluvy co rozbíjí nemilosrdně ticho lesa. Jsem také větrem který tančí s loňským listím mezi stromy. Jsem jarním deštěm co smývá naše stopy z lesní cesty jsem ale také kánětem které krouží nad korunami borovic. Nemohu nikdy odejít protože stále ještě přicházím. Pokud nic neočekáváš je Tvá láska bezedná ať ji rozdáš... více

Monology - Řeč našich srdcí

Jak mám popsat nepopsatelné a jak mám sdělit nesdělitelné? A vlastně proč? Vždyť přece dvě otevřená srdce si mlčky řeknou vše a beze zbytku. Nebo snad právě proto? Nevím. Snad je to jen má neodolatelná touha Ti povědět že skutečná Láska existuje a že jsi to Ty díky které jsem to poznal. Víc o tom nemohu říci vše ostatní by bylo nedokonalé tak jako je nedokonalý každý popis západu Slunce. Láska je nekonečná jako Vesmír. Stojí mimo jakýkoliv čas a... více

Monology - Blahopřání k svátku

Motto: "Skutečný soucit pochází z pohledu na utrpení druhých. " Jeho Svatost dalajlama Je noc a první mráz kreslí na okna mého pokoje své ledové květy. Přiblížil se konec roku a s ním lásko i den Tvého svátku. Tento den se u Vás sejdou Tvoji příbuzní a přátelé budou Ti blahopřát a Ty dostaneš spoustu dárků. Budeš je s napětím rozbalovat a radovat se z nich. Maminka navaří a napeče něco dobrého a pak budete společně sedět u svátečně prostřeného stolu... více

Monology - dvacáté třetí zrcadlení

Zažívání záblesků Pravdy časem prohloubí citlivost Tvých smyslů. Stejně tak budeš daleko vnímavější k citovým projevům u sebe i u druhých lidí. Neustále si ale připomínej že vše co sleduješ jsou vlny na hladině mysli které se nedotýkají pozorovatele pokud do nich sám dobrovolně nevstupuje. Dívej se z prázdnoty své mysli která je za tím vším a zároveň buď touto prázdnotou pokud vůbec chceš ještě něčím být. Všechny cesty po kterých jdeš jsou... více

Monology - Dvacáté druhé zrcadlení

Vše je pomíjivé. Tvůj smích i moje radost. Tvůj pláč i můj smutek. Tvůj hněv i moje lítost. Ještě před chvílí tu nebyly a za okamžik po nich nezbude ani památky. Jsou jako oblaka nad Janovou Horou objeví se mění a pak beze stopy zmizí v blankytně modré a prázdné obloze. Od okamžiku narození umíráme a přesto je nám dán dostatek času na to abychom zjistili že žádné umírání není a ani být nemůže. Prázdnota je počátkem i koncem všeho stvořeného... více

Monology - o důvěře

Motto: " Dokud tento Vesmír bude trvat dokud v něm živé bytosti budou přebývat kéž i já mohu setrvat abych rozptyloval utrpení světa." Tänzing Gjamccho 14. dalajlama Je konec roku. Zima vstoupila do kraje a ujala se vlády. Svými ranními mrazíky a poletujícími sněhovými vločkami dala jasně najevo že je definitivně pryč podivuhodná doba když jsem Ti nosil rozkvetlé prosincové pampelišky a borové hřiby. Jsou tu skutečné Vánoce svátky klidu harmonie a lásky... více