Jste zde


Moje cesta s reiki a anděly
Iva Janíčková

Moje první setkání s energií reiki přišlo v roce 1995. Na jednom ze seminářů o pozitivním myšlení, které jsem tenkrát pravidelně navštěvovala, mě rozbolela hlava. Jedna z účastnic ke mně přistoupila a nabídla mi reiki. Nevěřila jsem, že by mi mohlo pouhé přiložení rukou pomoci od bolesti, ale řekla jsem, ať to zkusí. Položila mi ruce na čelo a zátylek, já čekala, co se bude dít - a nedělo se nic. Když skončila, hlava mě bolela dál. Tato zkušenost mě tenkrát utvrdila v přesvědčení, že nemám spoléhat na nic jiného než na sebe. Bylo to v době, kdy jsem se učila pracovat se sílou své mysli a byla jsem naprosto opojena výsledky, které to přinášelo..... Byla jsem vychována materialisticky a vnímala jsem prostřednictvím své mysli první hmatatelné znaky, že existuje i něco víc. Ve svých pětatřiceti jsem měla pocit, jakobych se právě narodila. Vše kolem bylo nové a já cítila, jak úžasnou sílu mají myšlenky. Moje ego se probudilo a začalo hledat hranice, kam až smí . A pomalu zjišťovalo, že hranice jsou neomezené. Vyslovilo přání a pak jen s úžasem sledovalo, jak se přání realizuje. Dnes vím, že jsem tenkrát dostala tento nádherný dar proto, abych dokázala uvěřit, jak velkou sílu má naše mysl. Nebyla jsem však tenkrát schopna přijmout, že kromě této síly existuje i něco jiného. Lidé z mého okolí navštěvovali semináře reiki a říkali, že se tam učí léčit přikládáním rukou. Nezajímalo mě to a připadalo mi to pro mne zbytečné. Mé občasné úspěšné pokusy o zmírnění zdravotních potíží u sebe i u druhých mě vedly k přesvědčení, že umím léčit sílou své mysli. V jaké iluzi jsem tehdy žila, jsem pochopila až za několik let.

Moje druhé setkání s energií reiki přišlo asi o rok později. Seznámila jsem se s mým budoucím učitelem reiki. V té době byl sám na začátku své cesty s reiki. Nevnímal však reiki pouze jako léčebnou metodu, ale hlavně jako energii lásky, která nám může pomáhat v životě. Já však tomu, co mi tenkrát říkal o reiki, nerozuměla a nezajímalo mě to. Když však na mě položil ruce, bylo to velice příjemné. Nevěděla jsem, že energie, kterou mi tím dává, je reiki, a pokud to řekl, okamžitě jsem to zapomněla. Přijímala jsem však energii od něho téměř každý den, bylo to období, kdy jsem cítila hodně lásky a netušila jsem, že mě reiki začíná vést. Síla mé mysli najednou dostávala trhliny. Začalo přibývat situací, kdy se mé představy neuskutečňovaly tak, jak si mé ego přálo. A já začala bojovat. Sama se sebou i se svým okolím. Tyto boje mne stály velké množství energie, kterou mi můj budoucí učitel reiki pravidelně doplňoval. Já jsem si přitom vůbec neuvědomovala, že dostávám reiki, neznala jsem k tomu žádnou teorii, pouze mi to bylo příjemné. Mou mysl zaměstnávalo mé ego, které chtělo, aby se ostatní chovali podle jeho představ a bylo ochotno do toho dát jakékoliv množství energie. A vůbec si neuvědomovalo, že ještě nezkolabovalo jen díky reiki, kterou jsem téměř každý den přijímala. Jenže reiki mne zároveň vedla - pomaličku, skrytě, po krůčkách. Posílala mi do cesty ty nejnemožnější situace, na kterých mělo moje ego pochopit, kudy cesta nevede. Blízcí lidé se chovali zcela jinak, než jsem si přála a rovněž energie, kterou jsem dávala do vydělávání peněz, šla naprosto vniveč. Vymýšlela jsem stále lepší metody získávání zákazníků a měla jsem jich čím dál tím méně. A pak to mé ego poprvé vzdalo. Rozhodla jsem se, že chci pochopit všechno, co je pro mne důležité, vyslala jsem sílou své mysli tuto prosbu a otevřela se přijímání. Reiki konečně dostala příležitost se mnou pracovat účinně.

Při téměř každodenním kontaktu s mým budoucím učitelem reiki jsem přijímala energii zcela spontánně. Byly chvíle, kdy jsem si sama přikládala jeho ruce na své tělo intuitivně tam, kde jsem to cítila nejpříjemnější a vůbec mě nenapadlo dávat do souvislosti s reiki to, co se mi začalo dít v životě po mém otevření se přijímání duchovních zkušeností. Překážky, na kterých jsem měla něco pochopit, přicházely čím dál tím horší a horší. Cítila jsem však, že nejsem sama. Začaly se mi zdát sny, ve kterých jsem viděla svou další cestu. Nebyla to cesta příjemná. Musela jsem hodně přehodnotit své postoje a zpočátku bylo dokonce nutné vyostřit dosavadní boje. Tato cesta trvala tři roky a postupně jsem začala žít jinak. Mé vztahy se zlepšily, i když často jsem se neuměla chovat tak, jak jsem si přála. A tenkrát mne reiki začala vést k přijetí zasvěcení. Já jsem samozřejmě netušila, že mě k tomuto rozhodnutí vede reiki, přestože jsem vnímala nějakou sílu, která mě vede a pomáhá mi. Přišlo to všechno jakoby samo. Najednou jsem si začala uvědomovat, že ta příjemná energie, kterou pravidelně přijímám, je energie reiki, vědomě jsem ji začala žádat a uvědomovat si, že můj přítel, který mi dával už několik let energii, je mým učitelem. V té době již do reiki zasvěcoval a mé rozhodování o volbě vhodného reiki mistra bylo tedy velmi snadné.

A tak jsem se v listopadu 2000 ocitla na svém prvním semináři reiki. Příliš jsem nevěřila, že mně zasvěcení přinese něco nového. Když jsme krátce před seminářem dělali reiki ošetření ve skupině, přikládala jsem ruce stejně jako ostatní s představou proudu energie a měla jsem pocit, že reiki nepotřebuji. Přesto jsem byla na zasvěcení zvědavá a plná očekávání. Možná právě proto jsem nic zvláštního necítila. Pak jsem se ještě dozvěděla, že energie reiki je považována za boží energii, uvědomila jsem si, že ta síla, která mi do té doby pomáhala, je totožná s reiki a nabyla jsem dojmu, že celé zasvěcení bylo pro mne zbytečné. Překvapení však přišlo první noc po zasvěcení, kdy jsem se dvě hodiny po usnutí probudila s rukama položenýma na svých prsou a byla jsem příjemně zahřátá. Pro mé zimomřivé tělo to byl velice silný zážitek a tehdy jsem si začala uvědomovat, že reiki je úplně jiná energie než síla mysli a že práce s ní je pohodlnější a příjemnější. Od té doby neuplynul den, kdy bych usínala jinak. Začala jsem si dávat reiki sama sobě i během dne, aniž bych od toho očekávala nějaké zázraky. V mém životě se viditelně nic nezměnilo, proto jsem nad reiki příliš nepřemýšlela. Jen jsem se energií intuitivně naplňovala.

Za měsíc se konal seminář reiki druhého stupně a já věděla, že se chci zúčastnit a naučit se reiki využívat více, protože mi nestačilo dávat si reiki a nevidět žádné změny, které by mi to údajně mělo přinášet. Dávat reiki druhým lidem mě nebavilo a když jsem chtěla dávat reiki květinám a bylo nutné přikládat ruce na každou květinu samostatně, bylo to pro mne utrpením. Očekávala jsem, že když budu umět použít symboly reiki, tato práce se urychlí a zjednoduší. Těšila jsem se, že když budu mít málo času věnovat se každé rostlince samostatně, dám reiki najednou během několika minut všem květinám v bytě nebo pošlu na dálku na zahradu. Od samotného zasvěcení jsem již celkem nic neočekávala a možná právě proto byl tento zážitek mnohem silnější. Při zasvěcení i potom při používání symbolů jsem začala energii vidět. Ocitla jsem se v jiném světě. Naplňovala jsem energií reiki místnost a přitom jsem viděla, jak se místnost plní nádherně fialovou nebo zelenou barvou. Tato schopnost u mě později zase vymizela, ale věděla jsem, že by stačilo poprosit a trochu víc se soustředit a zase by se obnovila. Již jsem to však nepotřebovala. Pro důkaz, že energie existuje, mi to tenkrát stačilo. Znala jsem symboly a začala s nimi pracovat. Samozřejmě každý den, protože všechno, co jsem kdy dělala, jsem dělala naplno. Bylo to období experimentů a zkoušení, co všechno se dá pomocí reiki zvládnout. A postupně jsem zjišťovala, že se reiki dá použít úplně na všechno stejně jako síla mysli a začala jsem být nadšená.

Věřila jsem, že reiki vždy udělá všechno pouze pro nejvyšší dobro a využívala jsem energii pro posílení všech svých vědomých pozitivních myšlenek. Kromě toho jsem si přikládala sama na sebe ruce a dávala si reiki za pomoci symbolů, takže reiki měla možnost se mnou pracovat, zdaleka jsem však nepřikládala této činnosti velký význam. Jen jsem to dělala, nepřemýšlela nad tím a reiki mne vedla. V té době jsem dostala první odměnu - práci, která mě bavila a přinášela finanční částku ve výši, jaká se dříve objevovala jen v mých snech. S odměnami ve vztazích to však bylo horší. Snažila jsem se o správné postoje a ne vždycky se mi to dařilo. Bylo to velmi těžké období, kdy jsem nedokázala emocionálně v radosti přijímat důsledky svých rozhodnutí a stále jsem hledala cestu, jak se netrápit a své vztahy zharmonizovat pro dobro všech. A pak mi přišla velice silná myšlenka, že v mistrovském symbolu se skrývá tajemství, jak se naučit žít v opravdové harmonii.

V červnu 2001 jsem přijala zasvěcení do třetího stupně, a to mi dokonale změnilo život. Navenek zůstalo všechno stejné, jen mé postoje se změnily a já pro to již nemusela nic dělat. Moje ego se definitivně vzdalo a začalo přijímat realitu bez jakékoliv snahy ji měnit. Má přání a cíle se změnily v pouhé sny, zmizela závislost na jejich splnění a já začala žít šťastně a radostně v přítomném okamžiku. Teprve nyní jsem si plně uvědomila, jaký dar jsem v podobě reiki dostala. Mistrovský symbol mně vnesl do srdce klid a mír. Začala jsem reiki opravdově milovat a od mého třetího zasvěcení jsem začala být s reiki spojena i několik hodin denně. Kdykoliv jsem měla volné ruce, naplňovala jsem se jimi energií i při jakékoliv jiné činnosti nebo jsem si alespoň v duchu opakovala mantry symbolů. Když se mi někdy výjimečně stalo, že jsem celé dopoledne reiki nepoužívala a již po poledni se cítila vyčerpaná, uvědomovala jsem si, že začínám být na reiki závislá, ale zároveň mě to naplňovalo nádherným poznáním, že tuto vyčerpanost nemusím snášet jako lidé, kteří neumí přijímat reiki. Vždy jsem během několika minut hladinu energie dorovnala a věděla jsem, že je to jediná závislost, které se nechci zbavovat.

A reiki mě vedla dál. Ve chvílích, kdy se v mém srdci objevil zmatek, zklidnila mě a ve chvílích pohody přinášela informace o duchovních zákonech. Přivedla mě i k tomu, abych začala předávat své zkušenosti s reiki jiným lidem. Nikdy předtím mě nenapadlo, že budu učit reiki a devět měsíců po svém prvním zasvěcení jsem byla na týdenním semináři mého reiki mistra požádána skupinou patnácti lidí, abych jim vysvětlila, jak mají používat reiki prvního stupně. Zasvěcení již všichni měli, potřebovali pouze informace a můj mistr měl málo času se jim věnovat, protože na semináři byli i žáci vyšších stupňů. Byla to pro mě výzva, poprosila jsem reiki o pomoc a bez přípravy jsem půldenní přednášku o reiki v pohodě zvládla. Téměř na den přesně za rok po svém prvním zasvěcení jsem měla svůj první samostatný seminář reiki. Otevřela se mi tím nádherná cesta práce s lidmi a splnilo se jedno z mých přání - pracovat s lidmi a pro lidi. Jenže cesta nikdy nekončí, reiki mě vedla k další duchovní práci na sobě a já postupně začala chápat, že ta síla, která mi celou dobu pomáhala a vedla mě, jsou andělé a začala jsem se na ně obracet vědomě.

Opět se můj život hodně změnil. Začala jsem se více stýkat s kamarádkou, která již v dětství v sobě objevila jasnovidné a senzibilní schopnosti, po celý svůj život byla ve vědomém spojení s anděly a přijala ode mne zasvěcení do reiki pro posílení svých schopností. Při našich rozhovorech nás andělé začali vést obě a my společně objevovaly vesmírné zákonitosti. Andělé nás prostřednictvím našich zkušeností učili, jak proudí energie ve vztazích a tato poznání nám ukazovali v pocitech, myšlenkách, ve snech nebo za pomoci karet vyjadřujících duchovní podstatu jednotlivých živlů. Za pomoci andělů jsme si zharmonizovaly vztahy, pochopily duchovní zákony proudění peněz a začaly v sobě objevovat své léčitelské schopnosti. Postupně jsme tak přijaly naše společné poslání předávat své schopnosti a poznání dalším lidem.

Dnes děláme za pomoci andělů semináře reiki pro začátečníky i pokročilé, vyučujeme mistry a na andělských seminářích předáváme všechna svá poznání každému, kdo se chce seznámit s anděly a jejich energií lásky. Vše, co učíme, jsou naše pozitivní zkušenosti a dnes již i zkušenosti našich žáků. Přesto je i v našem okolí velmi mnoho lidí, kteří nevěří a nesouhlasí. Tito lidé potřebují většinou největší pomoc, kterou neumí přijmout. Většina z nich nikdy nepřijde na seminář, ale někteří jsou ochotni přijímat energii tak, jak jsem ji kdysi na počátku své cesty s reiki přijímala já. Těmto lidem dáváme možnost přijmout reiki na léčebné terapii nebo masáži. Po pěti letech práce s reiki jsem začala objevovat skutečné hodnoty této energie a dělá mi radost, když na někoho položím ruce a jemu odejde bolest. Svůj příběh bych tak mohla pojmenovat - od reiki k andělům a od andělů zpátky k reiki. Rovněž bych ho však mohla pojmenovat - od síly mysli k andělům lásky, protože po deseti letech zkoumání a objevování duchovních zákonů jsem se dostala na pomyslný začátek a opět jsem si začala uvědomovat sílu svých myšlenek.

Se svým okolím jsem však přestala bojovat, andělé mě naučili přijímat. A mé sny se začaly realizovat. Je však lhostejné jak se můj příběh pojmenuje. Důležitá je podstata. K jeho napsání mě vedla vnitřní potřeba předat svá poznání o souvislostech mezi reiki a anděly tak, aby každý měl možnost mezi řádky najít mnohé vesmírné zákony proudění energií. Jestliže někoho zaujal můj příběh a má chuť se ozvat, může napsat na adresu iva@iril.cz



Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno

Iva Janíčková

Zaměření: Výuka práce s reiki a andělskou energií, spolupráce s anděly, výuka výkladu tarotových karet.

Kontakt: Tuřanka 41a
627 00 Brno
www.iril.cz

Web: http://www.iril.cz

Telefon: Nevyplněno



Další články autora