Harmonii člověka vytváří souhra jeho částí. Jak napsal americký básník Walt Whittman, jsou v nás davy. Jáství tvoří množství částí různé inteligence, ale i uvnitř jednoho stupně existují různé proudy. Psychologové znají případy několikanásobné osobnosti se zcela odlišnými vlastnostmi, které se střídají. Jekyll a Hyde je klasický případ. Úkolem duchovnosti je zharmonizovat tuto složitou strukturu a posouvat ji výš.
Je chybné si myslet, že nižší dimenze (emoce a myšlení) mají úplnou svobodu a mohou si dělat co chtějí, jak si rádi myslí egoisté. Na druhou stranu není potřeba je potlačovat ve jménu Boha, jak si myslí duchovní romantici. Správně je to jako v dobře fungující společnosti, kde každý má své místo a úkoly na kterých pracuje. Nižší části nemohou odmítat psychoterapii, protože je to bolí.
Zasvěcenec umí s jednotlivými částmi jáství hovořit, zjistit jejich role, názory a vzájemné vztahy. Vnímáním jejich myšlenek podporuje dobré vzájemné vztahy. Je chybou opovrhovat a nezabývat se myšlenkami čtvrté dimenze, která tvoří hlavní část vědomí, i když nevyniká dokonalou inteligenci i schopnostmi a zřídka umí hledět do osudu. Spočívá na něm největší zátěž a často si stěžuje na přetížení. Začínající zasvěcenec bývá fascinován vyššími Já a pracuje s nimi tak usilovně, že si vědomí stěžuje na jejich přílišné preferování. Již však nemůže s třetím stupněm vytvářet uzavřené ego jako dříve, což je nejnebezpečnější disharmonie.
S emocemi se nedá běžně hovořit, ale lze vnímat jeho potřeby a sklony. Pokud jsou dvě dimenze v rozporu, je důležitý postoj stupně mezi nimi. Rozhoduje i stupeň 3,5 a 4,5. Někdy se zasvěcenci ohlásí jeho temnější části a i s nimi musí umět vycházet a nezahánět je do nevědomí, jak se běžně dělá. Vzpurné části jáství můžeme přesvědčit, aby alespoň nestály v cestě duchovnímu postupu, zejména když poznají, že to prospívá celku. Ty nejagresivnější však nereagují ani na to.
Na harmonii celé hierarchie má hlavní vliv sedmý stupeň, který dohlíží, aby nadnirvanické stupně nebyly v rozporu s podnirvanickými a platilo pravidlo "Jak nahoře, tak dole". Pro harmonizaci hierarchie Já je možné použít řadu psychoterapií a meditací. Nejlépe je začít s rozhovorem s jednotlivými stupni. Pak si můžeme vizualizací zavolat jednotlivé dimenze, každá přichází v charakteristické podobě a požádat je, aby se vzájemně dotýkaly. Mají se rády, vzájemně se akceptují a uznávají, že vyšší stupeň má větší pravomoc a odpovědnost.
Můžeme si také představit sami sebe se sedmi základními čakrami, nadnirvanické mizí ve sluneční záři nad hlavou. Děkujeme všem dimenzím za jejich práci a hlazením po páteři odspodu nahoru až do slunce a zpět harmonizujeme vzájemné vztahy. Další účinné meditace si můžeme s jejich pomocí vytvořit sami. I když nemáme schopnost komunikace s vyššími Já, můžeme účinně podpořit vytvoření harmonie hierarchie. Stačí si dostatečně uvědomovat, že je to možné a nutné a realizace se již provede sama.