Současný stav
Jaroslav Svoboda

Možná by stálo zato trochu se zamyslet, než rozhodneme o tom, v čem budou žít děti našich dětí. Co tady po nás vlastně zbude?

Varování:

Některé následující články obsahují naprosto zbytečná a nedůležitá fakta o tom, co jíme, dýcháme, v čem žijeme a jak udržet lidstvo při životě. Naopak zcela chybí problematika zásadního charakteru, například s kým kdo momentálně spí v Hollywoodu, nebo kdo koho pomluvil v poslanecké sněmovně. Proto, prosím, čtěte na vlastní nebezpečí ! :-)

Je opravdu těžké starat se uvědoměle a ekologicky o vlastní zahradu a být přitom lhostejný k závažným problémům kolem nás. Můžeme říct, kde končí náš plot, ale co takhle kde končí náš vzduch, kde se mísí naše budoucí pitná voda s tou, do které vypouští odpad jakási továrna na chemikálie ...? Všechno kolem je spojeno v jeden celek. Produkovat jedovaté látky do vody či vzduchu je mnohem větší zločin, než si většina lidské populace uvědomuje. V některých směrech ničení přírody zašlo už tak daleko, že nestačí další destrukci jen zamezit. Je také potřeba takto poškozená místa léčit. Permakultura a přátelský postoj k přírodě, například, je jedním ze způsobů, jak se to dá provést.

Současný svět je stále více znečišťován a stále méně schopen udržet přirozený život ve všech formách a druhové pestrosti tak, jako tomu bylo doposud. Pořád slyšíme o kácení deštných pralesů, zvětšujících se ozonových dírách, kyselém dešti, nesmyslných válkách, ekologických katastrofách a chamtivosti nadnárodních společností, prosazujících vlastní krátkodobé zisky nad zájmy budoucnosti lidstva a celé planety. Kvůli pomíjivým obchodním zájmům, zdá se, jsme schopni během několika generací úplně zlikvidovat planetu, kterou máme v podstatě jen na chvíli půjčenou od našich ještě nenarozených potomků .

Neděje se to jen ve vzdáleném zahraničí nebo ve zprávách, které lze celkem snadno vypnout – poslední zbytky nedotčených lesů a přírodních ekosystémů jsou závratnou rychlostí ničeny i u nás, současné zemědělské praktiky znamenají neustálé ubývání svrchních vrstev půdy vlivem eroze, odplavování umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů do řek, díky nekontrolovanému spalování fosilních paliv se mění počasí a přicházejí přírodní katastrofy, jež nemají v naší historii obdoby. Lidstvo produkuje stále více chemikálií a odpadu, nebezpečné látky se dostávají do přírodního koloběhu a dříve či později se k nám zase vracejí, ať ze vzduchu, nebo obsažené v jídle na našem talíři. Stále větší množství civilizačních chorob od alergie až po rakovinu svědčí samo za sebe. Naší planetě ještě k tomu v příštím století hrozí nezvládnutelné přelidnění.

O všem se ví, veřejně mluví, na všechny civilizační „přehmaty“ již existuje alternativní a mnohdy i výhodnější řešení, než způsoby jakými si počínáme doposud, ale je až šokující, jak málo se toho dobrého děje. Proč? Samozřejmě jsou hlavním důvodem zisky velkých firem, které nechtějí měnit to, co zatím funguje a dobře vynáší. Na to jaké škody to působí, se ti z horních pozic bohužel příliš neohlížejí, protože nejdříve postižení budou ti z nejméně majetných vrstev obyvatelstva. Lidstvo má v současné době technologické prostředky k vyřešení každého celosvětového problému na který si vzpomenete, ale využívá je přesně opačným způsobem.

Průmyslový i zemědělský svět je slepě zaměřen na krátkodobý zisk, lidově řečeno „po nás potopa“. Neustálé drancování přírodních zdrojů a produkce nerecyklovaného odpadu není trvale udržitelný způsob života, už dávno totiž žijeme na úkor budoucích generací.

Dalším důvodem je flegmatismus a nezájem nás ostatních, zbytku světa, neboli 99% nás, obyvatel planety, kteří do tohoto světa chceme přivést své milované potomky a přitom se nestaráme, že už teď těžce žijeme na jejich účet. Neděláme žádná závažná rozhodnutí o tom, s kterou zemí se bude válčit, kolik ropy vytěžíme, uhlí spálíme, toxických látek rozlijeme a kolik živočišných druhů vyhubíme každý den. Tato rozhodnutí za nás bohužel dělají lidé které živí naše daně, naše peníze za koupi jejich produktů a které volí naše hlasy.

Z toho plyne, že nejtěžší zločin, kterého se vůbec můžeme jako generace dopustit je to, že se nestaráme! Proč se vlastně o to nestaráme? Protože každý jsme zavaleni hromadou každodenních problémů, („malicherných, ale našich“), protože si myslíme, že jako jedinci nic nezměníme (je škoda, že si to nemyslí i ti kteří na tom vydělávají) a protože si myslíme, že se o to postará někdo jiný. Těch několik jiných naštěstí přibývá, takže se přeci jen něco děje, ale má-li se sebezničující lidská tendence odvrátit, pak současné tempo nápravy nestačí. Většina lidí uvědomující si plných rozsah škod působených na planetě Zemi propadá beznaději a pesimismu, což už vůbec není řešení, ba naopak.

Možná bude překvapivé po předchozích řádcích tvrdit, že já osobně jsem optimista. Ale neuvidíte-li to špatné, nebudete ani schopni rozpoznat to dobré. Kdo neví, že existuje nemoc, ten nepochopí co je zdraví. Zavřeme-li oči před současnými problémy, nebudeme mít zájem podílet se na jejich řešení. Dokonce tato řešení ani neuvidíme, protože nebudeme mít zájem sami nad něčím přemýšlet. Bude nám to prostě jedno. Člověku jsou odnepaměti vnucovány cizí názory a vlastní myšlení efektivně potlačováno, od nejrůznějších náboženství, přes politiku až po televizní reklamy. Tak proč občas nezkusit něco převratného a šokujícího, velmi neslušného a zavánějícího zakázaným ovocem – třeba udělat si vlastní názor!

Zajímejte se o cizí názory, dívejte se na reklamy, poslouchejte politiky a faráře, ale vždycky si udělejte vlastní názor. (I zásady slušného chování, kterými se již staletí řídíme, si jenom jednou někdo vymyslel.) Lidstvo se skládá z jednotlivců a nikoho jiného. Každý má možnost ve svém životě dělat to správné a jít ostatním příkladem. I ten nejmenší krok se počítá, když je dobrým směrem. Na těchto stránkách se můžete dozvědět, máte-li zájem, jak se některé takové kroky dělají. Udělejte si vlastní názor i na to, co jste si právě přečetli a pokud se váš názor náhodou shoduje, pak prosím jednejte. Ať pracujete v jakékoliv oblasti lidského počínání, všude se dá vnést pozitivní změna, začínající jiným myšlením a pokračující správnými činy.

Nejefektivnější řešení je postupně změnit naše myšlení, začít u sebe, neboli zamést si před vlastním prahem a jít okolí příkladem. Permakultura se zabývá mnoha různými aspekty, ačkoli tyto stránky jsou zaměřeny především na říši rostlinnou. Můžete zde najít účinný a velmi zajímavý návod, jak začít měnit stav svého životního prostředí k lepšímu. Začnete-li s novým přístupem nejprve ke své zahrádce, možná vás překvapí, k jakým dalším kladným změnám v jiných oblastech vašeho života vás to může dovést.

P.S. Veškerý přítomný i budoucí život na této planetě Vám za větší ohleduplnost děkuje předem.