Jste zde


Archa úmluvy - mystéria největších židovsko-křesťanských relikvií
Sofie Danae

Archa úmluvy - mystéria největších židovsko-křesťanských relikvií

Pojďme se společně vydat do jiného světa. Do doby, kdy svatí z Bible kráčeli po této zemi a žili životem "běžných" smrtelníků. Do míst, kde jejich stopy už dávno překryl písek, ale pár tajemných předmětů zůstalo, aby podalo záhadné svědectví. Dost možná, že je jednou dokážeme rozluštit. Dnes ovšem vzbuzují spíše posvátnou úctu na straně jedné a značné množství dohadů na straně druhé. V tomto článku není dost prostoru, abychom probírali zrníčko po zrníčku a nakonec v písku odhalili nahotu pravdy. Proto se pojďme zaměřit spíše na prokázaná fakta a zepár teorií jak se to všechno snad událo.

 

Archa úmluvy
Podle Starého zákona jde o bájnou schránu z akáciového dřeva, bohatě zdobenou zlatem. Měla tvar truhlice a byla 112 cm dlouhá, 68 cm hluboká i vysoká. Uzavřena byla těžkým pozlaceným víkem, na nichž byly dvě zlaté postavičky andělů. Byla vyrobena okolo roku 1250 př. Kr., aby do ní mohly být uloženy dvě kamenné desky s Desaterem přikázání, jež Mojžíš obdržel od Boha na hoře Sinaj.

Mystérium a jedinečnost Archy úmluvy má hned několik významných důvodů.

Jednak v ní byly uloženy desky, jež měly pro Mojžíše a celý izraelský lid nedozírný význam a dále sama archa měla jakousi záhadnou moc. Biblické i jiné prameny se několikrát zmiňují o tom, že z ní vycházel oheň a světlo. Když byla nesena v čele armády, po dvě století zajišťovala vítězství v každé bitvě.

Za časů Samuelových Filištíni porazili Izrael a Archu převezli do chrámu Dágonova v Azotu, kde působila různé pohromy. Několikrát vzácnou relikvii převezli na jiné místo, účinky na obyvatelstvo však bylo vždy stejně bolestivé. Nakonec Filištíni archu vrátili.

Bible se o Arše zmiňuje také v souvislosti s předpovědí Apokalypsy, kdy má tato schránka úmluvy rovněž sehrát svoji hrozivou roli.

Legenda praví, že osoby s nečistým srdcem blízkost archy nesnesou. Archa zřejmě očisťuje a posiluje, ale také svou velkou mocí spaluje a vyčerpává. Této síle není odolný ani samotný strážce svatyně, v níž je prý archa ukryta, a který jako jediný smí jedenkrát do roka spatřit slavnou relikvii. V blízkosti tajemné schrány se zřejmě často dostavují změněné stavy vědomí. Prý urychluje příchod karmických následků a nehodní, nemorální a nespravedliví mohou být usmrceni, dostanou-li se k ní příliš blízko.

Co je příčinou oné tajemné síly, jež má tak ničivou moc? Mohou to být "pouze" samotné svaté desky, v ní uložené - popsané "po obou stranách" (což může znamenat jednak, že obě strany destiček jsou popsány důležitou smlouvou, ale také že slova, jež obsahují, jsou dvojího smyslu - exoterního i esoterního), obsahující smlouvu mezi Bohem a národem izraelským? Nebo síla vychází ze schránky, která řečenou smlouvu touto tajemnou silou ochraňuje před nepovolanými?

A jakého druhu je tato síla? Je to jakýsi Boží hněv, který se prostřednictvím schrány projevuje? Nebo Mojžíš či některý z kněží použil rituál, jimiž "nabil" neznámou nebezpečnou energií tuto posvátnou schránku, aby nejen uchránila cennost, jež skrývala, ale také se stala mocnou zbraní proti nepřátelům vyvoleného národa.

Neméně zajímavá je teorie, podle níž je Archa úmluvy z elektrotechnického hlediska vlastně kondenzátor - dřevěná truhla z vnitřní i vnější strany pobitá dvěma kovovými (zlatými) pláty a se čtyřmi kovovými anténami v podobě cherubínů, jimiž se sváděla statická elektřina.

 

Tato záhada ale nebude vyřešena dřív než jiná záhada. Totiž dřív, než bude nalezena Archa úmluvy nebo alespoň zjištěno místo, kde se dnes nachází - pokud tedy nebyla někdy v minulosti tajně zničena.

Kolem roku 1000 př. Kr. přenesl král David relikvii do Jeruzaléma. Jeho syn Šalomoun dal později na vrcholku hory Mórija, zvané též chrámová hora, vystavět svatyni, do které byla archa zhruba roku 955 př. Kr. umístěna. A pak už historie o této nanejvýš tajuplné a významné židovské relikvii mlčí. V roce 587 př. Kr. napadly Jeruzalém Nabúkadnesarova vojska a město i s posvátným chrámem vyplenila. Je dost pravděpodobné, že v té době už v chrámě Archa úmluvy nějakou dobu nebyla, protože nic nenasvědčuje tomu, že by si Babylóňané tento "poklad" ponechali jako kořist.

Existuje několik teorií o tom, co se stalo s touto nebezpečnou zlatou truhlicí s tajemným obsahem. Žádná však není podložena skutečně věrohodným důkazem. Možná Archu úmluvy odnesli kněží, kteří prchali před králem Menašem, jež dal do chrámu umístit velkou sochu pohanské bohyně plodnosti Ašéry. Či snad byla přemístěna do kaple na ostrově Tana Kirkos v Etiopské vysočině a odtud později do jejího nynějšího útočiště v posvátném městě Aksumu. Rovněž další legenda praví, že Archa úmluvy je dodnes v Aksumu, ale prý ji tam odnesl syn královny ze Sáby a krále Šalamouna - dvacetiletý etiopský princ Menelik.

Za zmínku rovněž stojí názor, že Archa úmluvy byla zakopána, a to buď ještě přímo Šalamounem nebo později, když se blížila babylónská vojska k Jeruzalému. Je možné, že ji hlína skrývá světu dodnes. Ale abychom dostály všem nejrozšířenějším hypotézám, jedna z nich pro změnu praví, že archa byla vykopána, a to templářskými rytíři, kteří ji posléze převezli do Evropy, nejspíš do Francie.

Možná, že jednou nějaký opravdu zanícený badatel objeví dávno ztracenou Archu úmluvy. Možná, že na ni lidstvo pohlédne až v den posledního soudu, jak zvěstuje Bible. Možná... V každém případě si na to zřejmě ještě chvíli počkáme.