Cesta za mužstvím - Vnitřní dítě II.
Vladimír Münz

Dobrodružství sebeobjevování nejen pro muže

Rubrika „Cesta za mužstvím“ si klade za cíl zvýšit porozumění mužství a inspirovat nejen muže na cestě k sebepoznání. Vycházím z osobních zkušeností z vedení mužských skupin a individuálního poradenství pro obé pohlaví... Naposledy jsem předložil pro někoho možná jiná východiska ve vztahu k rodičům.

Obezřetnost je víc než na místě

Hned zkraje bych chtěl upozornit, že míra nebezpečí na cestě k dětskému Já je přímo úměrná velikosti darů, které dítě ve mně nese. Pokud tedy nesete v sobě například silně omezený přístup k emocím nebo nějaké tajemství spojené s vámi či s rodinou, tak není radno se vydávat na tuto cestu bez průvodce. Koneckonců ti z vás, kteří četli knihu Richarda Bacha –Útěky z bezpečí, ví, o čem mluvím. Dlouhodobě izolované a opomíjené dětské Já v nás je často plné zloby, vzteku a agrese, které je namířena vůči svému vězniteli, jímž jsme my sami.

Dětský svět

Proto se ještě před nástroji pro opětovné navázání či prohloubení kontaktu s mým dětským Já podívejme na realitu dětského světa. Ten uvidíme nejlépe v jeho ryzí podobě v raném dětství do 2–3 let. Rámec světa dítěte je definován jeho potřebami lásky, péče, bezpečí, pozornosti na jedné straně a danostmi v podobě závislosti a zranitelnosti na straně druhé. Děti mají jen pramalou možnost měnit okolní svět a navíc je zde ta pro nás dospělé už zcela nepředstavitelná míra zranitelnosti. Dodejme ještě otevřenost, kdy dítě saje život a to, co přináší, stejně dychtivě jako mléko z matčina prsu. Tento mix potřeb a daností je naprosto unikátní pro každé dítě a zcela přirozeně interaguje s dynamikou rodičů.

Krásy dětství

Dobrou motivací, proč vstoupit na tento dosti často tenký led, je přiznat si, o co vše dost možná přicházím nekontaktem se svým dětským Já. Dítě je držitelem mnoha kvalit, které stojí za to znovu či ještě více mít. Zde uvádím pár nejlákavějších:

• Spontaneita „Vím, co chci a jdu si přímo za tím“

• Otevřenost. „Dávám volný průchod svým emocím. Nebrzdím se“

• Totálnost. „Vše co dělám, dělám naplno“

• Kreativita. „Všechno je možné. Dovoluji si snít bez omezení“

• Hravost. „Miluji hru a pohyb pro uvolnění“

Dodá vám to chuť na cestu? Prima, tak pojďme udělat první krok.

Dětství jsem Já

Mnohdy zapomeneme, jak mocné je vytěsnění zatěžujících zážitků z dětství, a ony pak mají o to větší vliv na náš život. Nezbytným krokem je to a zároveň sebe uvidět. A zde přichází na řadu, věřím, že všeobecně dostupný nástroj – fotografie z dětství. Hledejte a dívejte se. Jak se tváříte? Jakou jste měli asi náladu? Držíte svou oblíbenou hračku? Pamatujete si vůbec? Neklaďte na sebe žádné vysoké nároky, cesta k dítěti je vždy možná, ale má svá jasná pravidla a specifika. Je třeba si uvědomit, že nejde o nic méně než o znovunastolení důvěry, jelikož bez té žádný pevný vztah či svazek nevznikne. A to je běh na dlouhou trať, tudíž vytrvalostní, krok za krokem stále mířím k sobě skrze své dětské Já. Na další kroky se můžete těšit příště.

Nejprve zkus připustit, že to může být i jinak. Protože dokud si to nedokážeš představit, tak to ani v životě nenastane. A život je to jediné, co máme.

Příště bude téma: Vnitřní dítě 3