Jste zde


Dana Holečková: Naše ZOO je kouskem Afriky uprostřed Evropy
Sofie Danae

Dnes třídílná série exkluzivního rozhovoru s paní RNDr. Danou Holečkovou, ředitelkou ZOO Dvůr Králové ( www.zoodk.cz ), pokračuje, a tentokrát jsme se více bavili o zoologické zahradě. Nahlédneme tam, kam se jako běžný návštěvník normálně nedostanete, a na závěr přijde malá pozvánka do této krásné ZOO - určitě neodejdete zklamáni.

 

Nejen exotická zvířata, ale samotná procházka po ZOO Dvůr Králové je skvělý zážitek  - foto - Miroslav Podhrázský

Jak často bývají křtiny a jak se o nich mohou návštěvníci dozvědět
Křtiny se snažíme pořádat co nejčastěji, protože je to takové pohlazení na duši. Nejen pro návštěvníky, nejen pro ty naše kmotry, které zveme, ale určitě i pro nás, pracovníky zoologické zahrady. Důležité samozřejmě je, abychom měli vhodná mláďata na křtiny. Třeba nosorožec, protože malí nosorožci, se křtí ve svém výběhu zhruba v šesti týdnech, když jsou neuvěřitelní jak tak pobíhají okolo matky. Mládě v tomto případě nelze vzít matce, nelze ho pohladit a ukázat zblízka, stejně je to zážitek jak se prohání po výběhu. Matce přitom nachystáme laskominy (zeleninu a ovoce) co nejblíže cestě návštěvníků, kteří si pak "obryni" i jeho miniaturní kopii mohou dobře prohlédnout. Podobně probíhají křtiny u dalších kopytníků, jako jsou žirafy, zebry. Matce nasypeme krmení co nejblíž k nám, a protože se jí mládě drží neustále u boku, tak přijde na své křtiny za námi s ní. U primátů, například orangutanů, křtíme také takto na dálku ve výběhu, kdy matku s mládětem lákáme na krmení co nejblíže návštěvníkům.


Velmi oblíbené jsou křtiny šelem, neboť je možný kontakt chovatelů přímo s mládětem. Stejně jako v přírodě matka mláďata opouští, když vyráží shánět potravu, u nás matku pouštíme do výběhu a mláďata jsou od ní pravidelně oddělena. Ošetřovatelky si s nimi povinně hrají, kontrolují jejich zdravotní stav a váží je a tak je také můžeme vzít na křtiny jejich matce na čtvrt-půl hodinky. To ale provádíme u matek, kterým kontakt lidí s mláďaty nevadí. Mláďata šelem jsou úžasná, takže je to jak pro kmotry tak i pro návštěvníky velmi atraktivní. Vše ale záleží na tom, kdy samice porodí, zda se jedná o zkušenou matku a nevadí jí, když jí mláďata na tu chvíli sebereme a když růst a vývoj mláďat probíhá bez problémů.


Občas křtíme ptáky, především ty, které odchováme uměle (v líhni), jako třeba pelikány nebo čápy marabu.


Samozřejmě neumíme říci dopředu, kdy křtiny budou, ale jakmile se mládě narodí, určíme vhodnou dobu na pořádání křtin a prostřednictvím médií na ně zveme návštěvníky. Také na našich stránkách www.zoodk.cz jsou k dispozici aktuální informace, kde je veřejnost informována o pořádání křtin, ale i dalších akcí, obvykle nejméně 14 dní předem.


Má na ně veřejnost přístup?
Samozřejmě, celá akce je ozvučena a tak se během ní návštěvník také dozví více informací o tom konkrétním druhu zvířete, jehož křest právě probíhá a kolik těchto zvířat žije ve volné přírodě a v zajetí. Nejčastěji křest provádíme u ohrožených druhů, kterých je ve volné přírodě málo, či se v ní, například v případě vzácných severních bílých nosorožců nebo oslů somálských, už bohužel prakticky nevyskytují. Často jsou návštěvníci překvapeni, jak významnými chovatelskými úspěchy se naše ZOO může pochlubit.


Kdo vybírá jméno, pokud zvíře nějaké má dostat
Ta necháme na kmotrech, ale vždy máme v zásobě také vlastní návrh, pokud kmotr nepřijde s žádným nápadem. U nosorožců či žiraf dáváme jména, začínající stejným písmenem jako u matky, abychom měli lepší přehled o rodových liniích. Zvířata, která nekřtíme veřejně, dostávají jména od svých ošetřovatelů. Vždy jsme raději, když jména jsou znělá, především u těch zvířat, která mají šanci naučit se na ně slyšet, to jsou všechny šelmy, primáti a někteří kopytníci. Také je důležité, aby se to jméno dalo dobře vyslovit, protože často zvířata vyvážíme do zoologických zahrad mimo ČR. A kdyby se jmenovalo třeba Anežka, tak to nikdo nevysloví, ale třeba Agnes vysloví každý. Také musí být zapamatovatelná, protože jinak by je nepoužívali ani sami ošetřovatelé.


Jak funguje spolupráce s ostatními zoo - třeba i se zahraničními?
Spolupráce je vynikající, byla velmi dobrá ještě před revolucí a teď je samozřejmě ještě intenzivnější. Naše zahrada je členem řady mezinárodních organizací, pomocí kterých například probíhá i určitá velmi důležitá koordinace chovů zvířat, aby byli geneticky cenní jedinci zapojeni do chov a nemizela nám genetická variabilita; předávají se informace, a také zvířata - někdy je to prodej, jindy výměna nebo i dar. Naše spolupráce se nesoustřeďuje jen na Evropu, řada zvířat od nás odešla i na Jávu nebo třeba USA. Vyvezli jsme také přes 100 buvolů a tří druhů antilop do Afriky, zpátky do přírodních parků a rezervací, navracíme je tedy po našem úspěšném odchovu zpět do jejich původního domova. Osobně jsem se transportu účastnila a opravdu, je to pro naše zvířata návrat do ráje.


Jak obtížný je takový převoz zvířete, převážně těch, co jsou celkem velká a nebezpečná, ať už je to třeba levhart nebo krokodýl?
Naše ZOO je na transporty přímo specializovaná, a to proto, že jsme zvyklí každé jaro stěhovat 300 zvířat ven na volné výběhy a safari a na podzim zase zpátky do přezimovacích prostor. Zkušenosti nám tedy rozhodně nechybí. Máme přímo profesionální transportní oddělení, které se specializuje na převoz zvířat po celé Evropě, a to i pro ostatní zoologické zahrady. Například žiraf, jejichž transport je pro jejich velikost komplikovaný, jsme úspěšně přemístili přes 200. Naposledy jsme letos v březnu stěhovali žirafy v Lipsku, z jejich starého zimoviště do nového pavilonu. Při převozu používáme speciální bedny, vyráběné pro každé zvíře na míru - u kopytníků tak, aby se tam neotočilo, aby si neublížilo, šelmy zase potřebují přiměřeně prostoru. Někteří ptáci musejí mít v bedničkách závěsy, aby si nezlomili dlouhé končetiny, a mívají transportky zakryté látkou. Vždycky je zvíře klidnější, pokud je ve tmě a někdy podáváme i uklidňující prostředky. U kopytníků se osvědčil preparát vyrobený z výtažků jihoamerických rostlin, které působí několik dní i týden.


Co říkáte o procházce ostravského ussurijského tygra Xerona? (viz článek na iDNES )
Samozřejmě v okamžiku, kdy uteče jakékoliv zvíře, především velká šelma, je to průšvih a trauma pro všechny. Nicméně šelmy jsou velmi nebezpečné v případě, kdy by se vstoupilo k nim do výběhu, protože to je jejich teritorium, které si hájí; pokud utečou ven, jsou spíše vyplašené cizím prostředím. Nám kdysi utekli dva vlci hřivnatí, což je velká psovitá šelma z Jižní Ameriky, která ale není nebezpečná lidem, živí se drobnými hlodavci a ptáky. Utekli tak, že se otevřela vrata do výběhu (byla špatně uzavřena). Samec se vrátil sám, samici jsme museli jen obestoupit na vzdálenost několik desítek metrů a také zamířila do svého výběhu. Na útěk jsme přišli tak, že oba vlci došli až ke služebnímu vchodu a vrátní mi asi v 6 hodin ráno volali domů, že se potulují okolo brány zahrady, tedy na opačném konci, než mají svůj výběh. Než jsem přijela, už byl jeden zpátky a druhý tam za chvíli také došel. U velkých šelem jako je například tygr je to větší problém, tam se snažíme volat veterináře, aby ho uspal střelou, protože si nemůžeme dovolit nechat ho potulovat po zahradě a čekat, až si ji dostatečně prohlédne a vrátí se domů. Přece jen tu máme ve volných výbězích kopytníky a to by nemuselo dobře dopadnout. Pro návštěvníky takový volně potulující se tygr prakticky není nebezpečný ovšem pokud se k němu nikdo sám nepřiblíží. Sám nikoho nenapadne, neboť je mimo své teritorium - tj. prostředí, které zná, spíše je vyděšený a zvědavý a je rád, když je zpátky ve svém výběhu. Takže máme strach spíše o to zvíře a také o nerozumné lidi, kteří by se na něj chtěli jít podívat zblízka.


Ve Vaší ZOO chováte tři ussurijské tygry - jednoho samce a dvě samice - a tygři jsou asi jedním z největších lákadel pro návštěvníky. Dá se v dohledné době očekávat nějaké pruhované koťátko?
Ano, i když jsme zoologická zahrada se specializací na Afriku, bez tygrů se neobejdeme, protože je to nejoblíbenější zvíře ZOO. Ostatně všechna druhy, které chováme, nepocházejí z Afriky, především mezi plazy a ptáky máme řadu zajímavých jedinců z jiných oblastí. Takže tu máme také trio tygrů. Nina, která se narodila v ZOO Moskva rodičům odchyceným v přírodě, je novou "manželkou" pro Semjona, našeho chovného samce, jenž je čtvrtý geneticky nejdůležitější tygr ussurijský v Evropě. Jeho starší družka Euréka už měla mládě - samce Skipa (dnes je v Olomouci, kde se již pářil se samicí a brzy poputuje za stejným účelem do Anglie), a protože "její" genetická linie je v chovu dostatečně zastoupena byla na doporučení evropského koordinátora chovu sterilizována. Letos chceme spojit Ninu se Semjonem a doufáme, že za cca 100 dní po páření se nám narodí koťátka. Když vše dobře dopadne, letos, nebo nejpozději příští rok budeme mít tygří křtiny.


Která zvířata v jednotlivých pavilonech jsou pro návštěvníky největším lákadlem?
V pavilonu šelem určitě tygři a gepardi - u každého to může být samozřejmě jiné. Tygři jsou nádherné největší kočkovité šelmy světa, u gepardů - nejrychlejších pozemních tvorů současnosti - zase bývají skoro vždy koťata.


V pavilonu Ptačí svět návštěvníci nejvíce obdivují největší holuby světa - korunáče z Nové Guineje, kteří váží několik kilogramů a jsou krásně modře zbarveni. Ale ten pavilon sám o sobě je úžasný v tom, že jdete a mezi vámi (resp. nad vámi) volně létají exotičtí ptáci a další se procházejí po zemi. Je to takové naše ptačí safari.


Ve Vodních světech je bezesporu největším lákadlem korálový útes se živými korály, dalšími bezobratlými živočichy a tropickými neuvěřitelně barevnými rybami. Dále jsou to velcí krokodýli úzkohlaví (sundští gaviáli) - a velké druhy sladkovodních ryb, které také naše návštěvníky fascinují.


U pavilonu slonů je to celkem jednoznačné, i když ten je právě ve výstavbě, nicméně sloni jsou po celý den k vidění ve svých výbězích.


Orangutan je nejzajímavějším druhem v pavilonu primátů, máme tam momentálně dvě rodiny s několika mláďaty, která jsou nádherně zrzavá a neustále usilovně skotačí. Samice jsou velmi zvídavé a často navazují osobní kontakt s návštěvníky.


Ve výbězích návštěvníka nejvíce zaujmou žirafy. Naše zahrada je největším chovatelem žiraf na světě, narodilo se u nás kolem 200 mláďat. Momentálně držíme stádo o 30 jedincích.


Na safari jsou největším lákadlem zebry Grévyho, které k velké radosti lidí vstupují skoro přímo do autobusu, kde se od průvodce nechávají krmit. Návštěvníci tak vidí toto velké zvíře, příbuzné oslům, s tenkými pravidelnými pruhy a velkýma "oslíma" ušima, z bezprostřední blízkosti.


Které zvíře Vaší ZOO je úplně nejvzácnější?
Bohužel je jím severní forma nosorožce bílého (správně širokohubého), na světě žije v zajetí pouze 10 zvířat, z toho 9 je v majetku naší zahrady, která tento vymírající poddruh nosorožce jako jediná na světě rozmnožuje (celkem se narodila 4 mláďata - první v roce 1980 a poslední v roce 2000). V přírodě (posledním útočištěm je národní park Garamba) ohrožuje posledních 20 zvířat občanská válka v demokratickém Kongu a pytláci ze Súdánu. Nosorožců ostatně máme asi 25 ve třech druzích a jsme na ně velmi pyšní. I když návštěvníci, kteří si neuvědomují, na jak vzácná zvířata právě hledí, jim obvykle říkají hroši.


Jak vznikl nápad afrického safari v královédvorské zoologické zahradě?
S tímto nápadem přišel ing. Vágner, který v zahradě jako ředitel pracoval 18 let a pod jeho osobním vedením bylo v osmi expedicích odchyceno v Africe na 2000 zvířat a dovezeno k nám. Inspirací proto byla nepochybně sama Afrika a také skutečnost, že v 70. letech 20. století vznikala řada komerčních safari po Evropě. Realizace této myšlenky přišla však mnohem později, dávno po odchodu pana Ing. Vágnera z naší zahrady. Navíc nikoliv v komerční podobě, od které se i ve světě upustilo, ale ve formě projížďky mezi volně pasoucími se zvířaty s odborným výkladem. Jsem přesvědčena, že posláním zoologické zahrady je vzdělávat veřejnost tou nejlepší, nejzáživnější formou a tou je i naše africké safari.


Dnes však nabízíte ještě takovou raritu, a to Večerní safari.
Tato myšlenka je moje, inspirovala jsem se v Jižní Africe, když jsem se účastnila několika večerních projížděk jak v národním parku Kalahari tak v Krugerově národním parku. Uvědomila jsem si, že tady člověk za projížďku zaplatí 500 korun, vidí dvě sovy, čtyři zářící oči, o kterých vám tvrdí, že jsou to lvi, ale vy se přesvědčit nemůžete a sem tam obrys nějakého kopytníka. Naše zahrada, která provozuje denní projížďky po Safari, má vše potřebné - výběhy plné zvířat, včetně safari a vybavené safaribusy. Proto bylo celkem jednoduché zavést velké večerní okruhy, kdy se vyjíždí přímo od parkoviště (od vysoké brány) a autobus projíždí 49 hektary ZOO a návštěvníci proto vidí 350 zvířat - mnohem více, než při denním safari. Jezdíme za stmívání či za tmy, kdy bývají zvířata mnohem aktivnější než ve dne, pasou se volně blízko silnice, kterou autobus projíždí a jednotlivé kusy zvířat jsou nasvíceny kužely světla. Zmizí tedy artefakty zdí a plotů. Iluze noční Afriky je tedy skoro dokonalá a za nepoměrně menší peníze vidí návštěvníci mnohem více afrických zvířat. Jsou tu zebry, žirafy, nosorožci, antilopy atd. a také ptáci, lvi a jízda prochází i kolem chovného zařízení s gepardy, které nikdy jindy návštěvníci neuvidí. Večerní safari provozujeme denně o letních prázdninách od 20.30 do 21.30 hod. a letos poprvé i v červnu - poslední dva prodloužené víkendy (pátek až neděle). Večerní safari provozujeme již 7. rokem a navíc jako jediní v Evropě.


Pralesní antilopa bongo za horké úplňkové noci - foto Alexandra Mlejknová

Co nového se v ZOO DK chystá?
Momentálně realizujeme několik významných staveb. Jako první bude dokončen pavilon pro okapi, což je velice vzácná africká pralesní žirafa, kterou naše zahrada touží chovat už dvacet, třicet let. Už za pár týdnů se na ni můžete přijet podívat a protože to bude pavilon s expozicí iluze tropického lesa přístupnou celoročně návštěvníkům, budou okapi k vidění i v zimě. Těsně před dokončením je pavilon pro lvy před nástupištěm na safari, už během letních prázdnin bude uveden do provozu. Výběh je velký více než 1000 m2 a lvy budou moci návštěvníci obdivovat po celý rok, neboť jeho součástí bude také celoročně přístupná expozice. Poslední velkou stavbou je moderní pavilon slonů, ve kterém budou mít mnohem více prostoru než ve starém pavilonu z 60.- 70. let min. století. Budou zde mít i vnitřní bazén a tento pavilon se bude jmenovat Africká savana. V říjnu by měl být hotov a do začátku vánoční zoo by už měl plně fungovat.


Chtěla jsem se zeptat na počet návštěvníků v sezóně a "mimo sezónu", ale u vás nic takového není, vy máte sezónu pořád, jen se jich u Vás vystřídá víc. Takže řekněme jaký je denní průměr v zimě, na jaře a v létě - a kolik se jich přijde podívat na krátké sezóny - Týden duchů a Vánoční ZOO?
Za rok přijde do naší zahrady více než půl milionu návštěvníků, průměrně to vychází na jeden a půl tisíce návštěvníků na den. Také nás navštívilo 4 000 psů, kterým je u nás, pokud sjou na vodítku, povolen vstup a lidé toho rádi a hodně využívají. Samozřejmě největší návštěvnost je o letních prázdninách, kdy k nám přijde denně průměrně 4 až 5 tisíc návštěvníků (za ty dva měsíce nás navštíví 250 až 300 tisíc lidí), v zimě je to o hodně slabší, když jich některý víkendový den přijde tisíc, jsme moc rádi. Jsme taková klasická výletní ZOO i s možností ubytování v našem hotelu hned vedle zahrady a jsme v létě nejnavštěvovanější ZOO v ČR.


V zimě jsou k vidění i štěňata vyhubením ohrožených psů hyenových na sněhu.

Vánoční ZOO, která trvá po celý prosinec a leden, navštíví denně průměrně 200 až 300 lidí (rekordně ale i 4000 !). Zoologická zahrada je otevřena až do 19 hodin, je vánočně vyzdobena a po 15. hodině je zlevněné vstupné a návštěvníci se už prakticky za tmy mohou kochat nádherným barevným osvětlením. ZOO má úplně jinou atmosféru než třeba v létě.


Podobnou návštěvnost má i klasická zimní sezóna, která trvá od podzimu až do jara, kdy se zlepší počasí a můžeme vypustit zvířata do velkých letních výběhů. Pokud jsou již zvířata ve výbězích ale není ještě v provozu safari, nastává tzv. jarní mezisezóna, která ale trvá velmi krátce (jen několik dní) a třeba letos zcela výjimečně nám počasí umožnilo vypustit zvířata zároveň i do safari, jsme tuto mezisezónu vynechali a přeskočili přímo do letní sezóny, kdy mají návštěvníci možnost vidět africká stáda nejen ve velkých letních výbězích, ale i v safari. V létě je tedy otevřena úplně celá zahrada se všemi výběhy, expozicemi a pavilony, které jsou samozřejmě přístupné celoročně, ale navíc i velké letní výběhy a safari. Projížďka safaribusem je zahrnuta do ceny vstupného, stejně jako návštěva Galerie "Pravěk očima Zdeňka Buriana" se slavnými obrazy pravěkých zvířat. Večerní safari letos zahajujeme 18. 6. a jezdíme v červnu v pátek, sobotu a v neděli a od začátku prázdnin pak každý večer, naposledy vyjede večerní safaribus v předvečer dne, kdy jdou děti do školy.


Potom až do konce babího léta pokračuje klasická letní sezóna s denním safari - tj. letní sezóna trvá minimálně do 30.9., protože pokud se ochladí během října už začínáme stěhovat zvířata zpátky do zimovišť. Přesný datum ukončení letní sezóny tedy stanovujeme aktuálně podle počasí. V té době trvá obvykle 1-2 týdny tzv. podzimní mezisezónu, kdy celá zoologická zahrada je otevřená, pouze safari už je zavřeno, neboť v něm probíhají odchyty zvířat. Připomínám jen, že po celý rok se brány zahrady pro návštěvníky otevírají denně v 9 hodin ráno.


Týden duchů má neopakovatelnou atmosféru

Protože počasí podzimních plískanic a spadaného listí je smutné, rozhodli jsme se, že návštěvníky trochu rozveselíme, a v době podzimních dětských prázdnin až do doby dušiček u nás probíhá Týden duchů. Zahrada je vyzdobena dýněmi, ve kterých se po setmění rozsvěcují svíčky. Dýní tu máme k dispozici spoustu, takže návštěvníci mají možnost si vydlabat vlastní dýni a tu umístit kamkoliv chtějí v rámci naší ZOO. Aby si každý mohl dýně prohlédnou je zahrada otevřena až do 18 hodin.
(Pozn. red.: Na stránkách www.zoodk.cz jsou fotografie všech sezón, pro lepší představu o tom, jak to v které roční době vypadá.)


Kdybyste měla pozvat lidi do ZOO ve Dvoře Králové, jak byste přesvědčila ty, kteří mají jinou zahradu mnohem blíže?
Lidé, kteří jsou "štamgasti" svých zahrad, ať je určitě nadále navštěvují, nicméně naše zahrada je opravdu kouskem Afriky uprostřed Evropy. Uvidí tu neuvěřitelnou pestrost fauny afrických savan i se stády kopytníků. Iluze Afriky je tu skoro dokonalá, takže levněji se do tohoto kontinentu, který je pravlastí všech lidí, už nikdy nepodívají. Je to nejlevnější výlet do Afriky.


Děkuji za rozhovor.