Jste zde


Minulé životy - příliš mnoho faraonů I.
Ivan Olenič

Nejčastějším argumentem odpůrců minulých životů je údajná mnohost význačných osobností dějin na jejichž život si v regresi vzpomene více osob. Po světě tak chodí několik Marylin M., Tutanchamónů či Karlů IV. A to je přece nesmysl! Když duše je jedna, reinkarnuje se, tak jak to, že jí má několik lidí najednou ?

 

Správně! Tato úvaha, pokud je myšlena upřímně a je postavena na přesných informacích, je pravdivá. S jednou malou poznámkou. Co je pravda? Je známo, že vytrhneme li cokoli z kontextu, lze tím manipulovat. Pokud "vhodně" uchopíme informaci o četnosti Tutanchamónů, jsme schopni na ní dokazovat i pravdivost tvrzení, že Santa Claus jezdí na saních. Takže opět stojíme před otázkou, na kterou bychom rádi znali odpověď. Předesílám, že tu se ještě asi dlouho nedozvíme, nicméně si můžeme vytvořit názor, pohled na věc, který nás nebude omezovat, ale umožní nám být neustále otevření dalším novým poznatkům v této oblasti. Jak by to tedy s těmi faraony mohlo být?


  1. Z pohledu reinkarnace - Faraon zemřel. Jeho duše opustila hmotný svět a někde v bardu (pozn.: místo, kde se duše mezi životy připravuje na nové vtělení) vyhodnocuje svůj život. Po vytvoření plánu nového vtělení se znovu inkarnuje, třeba znovu do našeho hmotného světa na Zemi. Jan Novák, kterého každý den potkáváme na ulici, je oním novým vtělením faraona, a pokud nepřijde "správný" okamžik jeho života, třeba se to ani nedoví.


  2. Z pohledu generální paměti Univerza, např. Akaša - Faraon zemřel. Celý život se jeho myšlenky a vjemy, všechny pocity přetvářely v nám neznámou energii s určitou hodnotou, která se volně pohybuje celým Vesmírem nebo spíše, je rozprostraněna v celém Vesmíru. Nejnovější vědecké poznatky hovoří o bioenergii s paměťovou stopou. My víme, že energie nevzniká ani nezaniká, proto i energie myšlenek, vjemů a pocitů našeho faraona musí být někde kolem. Dokážeme li se na tuto energii "napojit" budeme "číst" jeho život.


  3. Z pohledu terapeuta - Klient, který proti mně sedí, hovoří o životě faraona. Hovoří přesvědčivě a informace, které má, vypadají skoro na to, že musel studovat egyptologii. Ale on se o tyto věci nikdy nezajímal. Kde se tedy ty informace berou? Buď je to samotné vtělení onoho faraona, či jsme se dostali do "knihovny života" a klient si tyto informace vybral, protože mu nejlépe pomohou vyřešit jeho potíže? Jako terapeut musím vypustit úvahu o telepatii, v některých případech i o poskládání informací získaných během života vědomě či nevědomě. Z dvou předchozích pohledů se mohu rozhodnout pro kategorii "reinkarnace" nebo pro kategorii "Akaša". Ale pro práci s klientem není tak důležité, kde se vzpomínka vzala nebo jak ji psychika vytvořila. Důležitá je katarze.

Jak je vidět z naznačeného, lze zaujmout minimálně dvě stanoviska. Samozřejmě teorií je víc, tyto dva základní postoje však ukazují na jejich vzájemnou slučitelnost při pochopení, proč se mohou objevit stejné vzpomínky u různých lidí. Dost zásadní otázkou totiž je, zda tyto vzpomínky jsou skutečně totožné. A zde bychom mohli hledat vysvětlení. Jiné vzpomínky bude mít skutečně reinkarnovaný faraon, jinak bude reprodukovat život faraona ten, kdo je napojen na nějakou paměťovou stopu. Ten bude mít k dospozici sice perfektní "nahrávku" v HI-TECH kvalitě, ale nebude mít to nejdůležitější. Duchovní ztotožnění se sebou samým.