Léčivé bylinky - Violka vonná - fialka (Viola odorata L.)
Hana Křenková

Bylinky jsou odjakživa významným pomocníkem při léčení různých obtíží. Na co která je a jak nám může pomoci?

Popis

Vytrvalá bylina až 15 cm vysoká s krátkým oddenkem a tenkými kořenujícími výhonky, až 20 cm dlouhými. První listy jsou malé, dlouze řapíkaté, ledvinovité až okrouhle srdčité, při okraji vroubkované. Později narůstají listy větší. V březnu a v dubnu se vytvářejí stopkaté, fialové libovonné květy. Jsou zpravidla neplodné. V srpnu vyrůstají na výhoncích úplně při zemi druhé nevelké květy s téměř bezbarvými korunami jsou plodné a dávají semena. Plod je kulovitá tobolka krátce a hustě chlupatá. Fialka kvete v březnu a dubnu.

Výskyt

Druh domácí v Evropě, Číně a Japonsku. U nás se vyskytuje v listnatých hum6zních lesích a hájích a na křovinatých stráních. Často je též zplanělá v zahradách a parcích.

Užívaná část

Oddenek (Radix violae odoratae) a někdy nať (Herba violae odoratae).

Sběr a úprava

Oddenek se sbírá na podzim (září až říjen), rychle se omyje a osuší. Umělá teplota při sušení nesmí být vyšší než 40 °. Droga je bez pachu a má palčivě ostrou chuť. Nať se sbírá v době květu rostliny. Suší se stejně jako oddenek.

Účinné látky a působení

Oddenek i nať obsahují alkaloid violin, kterému se připisují emetické účinky, dále hlavně saponiny a malé množství silice se sloučeninou kyseliny salicylové. Saponiny zlepšují vylučování hlenu a usnadňují odkašlávání. Droga má také diuretický účinek.

Užití

Jako expektorans, emetikum a mírné sekretolytikum. Vnitřně macerát (lžička drogy macerovaná 6 hodin v šálku vody) jako prostředek proti kašli a k podpoře odkašlávání, při černém kašli a kataru průdušek. Řidčeji se používá jako diuretikum. Zevně do koupelí na špatně se hojící rány a s přesličkou při hemoroidech.

Poznámka

Kořenová droga se často doporučuje jako náhražka ipekakuanhového kořene. Ve Francii se z čerstvých květů získává silice, a za tím účelem se pěstují speciální odrůdy (Panna, Víctorla aj.). Květ obsahuje asi 0,003 % silice, která nezředěná téměř nevoní a teprve při zředěni 1 :500 až 10 000 vystupuje zřetelná violková vůně. Z tisíce kg květů se získá asi 31 g zelenavé silice. Silice se též může ziskat z natě a kořene; liší se barvou. Dnes se většinou violkové voňavky připravují ze syntetických látek.

Zdroj: Naše rostliny v lékařství, Korbelář Endris, nakladatelství Avicenum

Uvedeno ve spolupráci se serverem www.victorie.cz