Jak se dožít 140 let XII.
Stanislav Brázda

Vždy jsem tvrdil, že kdo se těší na důchod proto, aby nic nedělal, ten se těší na smrt. Výzkumy neurobiologie dokazují, že i starý mozek potřebuje stimulaci (tělesnou i duševní) k regeneraci buněk a proto nutné pro zachování duševní svěžesti trvale vyvíjet přiměřeně náročnou činnost až do smrti.Mozek je schopen reagovat v každém věku a zdravý mozek má větší poznávací schopnost a je odolnější vůči některým chorobám, např. Alzheimerovy choroby.

Původně se předpokládalo, že mozek začíná degradovat od dvaceti let, ale podle posledních výzkumů tomu tak není a zjistilo se, že u některých činností ve čtyřiceti, v jiných činnostech došlo k významnější degradaci mozku až dokonce v šedesáti u verbálních významů v sedmdesáti letech. Každodenní poznávací schopnosti se překvapivě u většiny lidí udržely do šedesáti let. To, jaké činnosti se degradovaly jako první záleželo na způsobu života jednotlivců a na práci, jakou kdo vykonával.Každý měl výraznější ztrátu aspoň v jedné oblasti až kolem osmdesáti let věku. Někteří neurologové jsou přesvědčeni, že nejlepší boj jak s Alheimerovou chorobou, tak stárnutím bude pomoci neuronu , aby si mozek pomohl sám.Neurony potřebují správný poměr chemických látek, aby mohly komunikovat s jinými neurony.Některé chemické látky neurony produkují samy, jiné přicházejí z organismu a některé ze stravy. Sladění těchto chemických látek se stává stárnutím pro mozek čím dál tím těžší.

Je vypozorováno, že pro úspěšné dlouhověké lidi je životním stylem novost, časté změny, zájem o všechno dění, zájem o studium, pohyb, pružný přístup k životu (nic pro ně není nemožné), atd.

Studiem života úspěšných dlouhověkých se zjistilo, že jejich úspěšnost souvisí se čtyřmi základními aspekty:

Pro mozek je dobrá intelektuální stimulace, proto vzdělaní lidé, kteří se učí celý život , stárnou obecně dobře a pomaleji.Většina tvrdí, že mají "široký záběr" s poznáváním stále nového a proměnného.

Dostatečné tělesné cvičení zajišťuje dostatečné zásobování mozku krví.
Lidé, kteří si udržují obecně zdraví, udržují dobrou funkci plic, předcházejí kardiovaskulárním chorobám většinou stárnou dobře a pomaleji.
Sebeovládání a schopnost se vyrovnat z úspěchy a nezdary, jsou realisti.

Podle posledních výzkumů budou větším problémem duševní poruchy ve stáří, než fyzické nemoci.

U dlouhověkých jsem vypozoroval zvláštní schopnost jejich organismu přijímat důležité vitaminy, minerály a ost. biologicky důležité látky téměř ze všeho, zatím co organismus jiných lidí tuto schopnost nemá. V organismu dlouhověkých lidí bylo po celou dobu jejich života v maximálním množství zejména: Beta - karoten, B3(PP), B6, B12, biotin, D2,D3, síra, křemík, železo, hořčík, vápník, fosfor, zinek, selen, jod, koenzym Q10, mangan. Podle mé teorie patří dlouhověcí do skupiny cca 4% populace, jejichž organismus se nikdy "nezablokuje" (viz moje teorie o vzniku nemoci) pro příjem vitaminů, minerálů, energií, nemají omezen jídelníček a nemají žádné "oslabené" orgány. Proto je jejich organismus obranyschopný prot nemocím, virům, atd. Takže délku jejich věku ovlivňuje výrazněni pouze prostředí.

Zjistil jsem, že čím postupuje technika a civilizace dál, organismus není schopen u většiny jedinců přijmout i z pestré stravy, ve které je obecně známo, že je mnoho vitaminů a minerálů, tyto látky přijmout a zužitkovat. Nejčastěji mým klientům chybí: Beta karoten a rutin ( proto problémy zejména s očima) , B3 ( ten chyběl všem a je problém jej do organismu dostat), biotin, D, E (problémy se sexem), K, lecitin (činnost mozku, paměť), síra (projevovalo se to dysfunkcí nadledvinek - únava, hormonální činnost, cukrovka),křemík (žíly, tepny, cévy, srdce, oči), železo (krev), hořčík, vápník (kosti), fosfor (mozek, srdce, játra), zinek (játra), selen (játra), jod (žlázy), koenzym Q10 (podle mne s B3 a C obranyschopnost proti rakovině), mangan (únava).