Cesta za mužstvím - Naděje motivuje
Vladimír Münz

Dobrodružství sebeobjevování nejen pro muže

Rubrika „Cesta za mužstvím“ si klade za cíl zvýšit porozumění mužství a inspirovat nejen muže na cestě k sebepoznání. Vycházím z osobních zkušeností z vedení mužských skupin a individuálního poradenství pro obé pohlaví...

Nepřátelé naděje

Je zde opět, stále a znovu naše úžasná, leč často i tyranská mysl. Tento brilantní nástroj je hlavním strůjcem války proti naději. Jsa vymknuta ze své přirozenosti býti nástrojem, je pevně usazena na trůnu našeho života. Drží nás v šachu díky iluzi a s pomocí svých pochopů – sabotážních programů, řídí náš život. Ten život, který už postrádá mnoho kvalit typu klid, spokojenost, naplnění, štěstí či blaho. O to vše a ještě o mnohem více přicházíme, přežívajíce pod knutou mysli. Často je náš život pak veden ve jménu čehosi. Mnoho z nás zasvětilo, aniž to často vzali na vědomí, svůj život odmítání bolesti, beznaděje, zmaru, studu či jiné zatěžující emoce, která nás již v životě potkala, a my se rozhodli to setkání již nikdy neopakovat. Tudíž hodně či veškerou svou energii upíráme k obraně a stráži neboli, jak řekl jeden můj klient „jsem neustále víc než na pozoru“.

Sabotážní programy

Kompletní soupis neexistuje, stejně tak jako neexistuje univerzální metoda, přístup či návod pro každého. Variabilita našich sabotérů je nekonečná, jen cíl je stále stejný. Žít i nadále pod nadvládou mysli a nikdy jinak, či jak se dříve říkalo, na věčné časy. Nicméně uvedu zde pár favoritů, strůjců toho, čemu říkám začarovaný kruh – včetně zatěžujících důsledků:

• Záměna představy za realitu – vynikající zdroj paliva pro frustraci

• Redukce pocitů a všeho, co nelze mít pod kontrolou – vyčerpání a přežívání namísto života

• Tendence zaměnit jeden postoj za druhý, rigidita přetrvává – frustrace z iluze, pocit zmaru

• Trvání či lpění na maličkostech – vyčerpání a nepružnost

• Hledání univerzálních pravd a snaha všemu porozumět – utvrzuje správnost redukce pocitů

• Tlak na výkon a perfekcionalismus – opět nedává prostor pocitům

Pevná pružnost potřeb

Chtěl bych nyní uvést na pravou míru výše uvedený seznam. Jeho hlavním atributem je vyhraněnost, tj. chci předložit tento fenomén v jasném světle i za cenu toho, že dochází k zjednodušení. Cílem je si pokud možno vyjasnit, zda v tomto vlaku, míněno v sabotážním programu, jedu, či nikoliv. A zároveň je dobré si uvědomit, že každý máme jinou paletu potřeb. Proto je přínosem upřít pozornost na to, co jsou má KO kritéria, tj. přes co nejede nikdy vlak. A to nikoliv proto, abych zde zatuhl a trval na nich, ale proto, abych mohl dávkovat pružnost a lehkost, se kterou přistupuji ke konkrétní životní situaci. Znát své zásadní potřeby mi dodá tolik vítanou dávku klidu. Jelikož se mohu uvolnit s vědomím, že to hlavní nepřehlédnu. A teď se v kruhu vracíme na začátek, pokud tedy mysl není nástrojem, ale vládcem, tak se neodvratně dostavuje vyčerpání, frustrace, prázdnota… a na konci pak beznaděj. A příště se podíváme, jak se lze aktivovat a hlavně udržet motivaci.

Nejprve zkus připustit, že to může být i jinak. Protože dokud si to nedokážeš představit, tak to ani v životě nenastane. A život je to jediné, co máme.

Příště bude téma: Motivace

Vladimír Münz