Víc stromů !
Jaroslav Svoboda

Kvalita zalesnění je klíčový indikátor zdraví planety.

Fakta:

Stromy začaly růst na naší planetě před zhruba 370 miliony lety, a umožnily tak evoluci větších a rozmanitějších pozemních zvířat, včetně savců. Dnes máme na planetě kolem 100. 000 druhů stromů, z toho 8.000 druhů je ohroženo vyhynutím a 976 z těchto druhů je ve velmi kritickém stavu. Hodnota stromů je nevyčíslitelná (ačkoliv v textu níže k tomu dojde), neboť plní funkce, které považujeme za samozřejmé a potřebujeme je ke svému přežití. Regulují klima, produkují kyslík, absorbují CO2, čistí vzduch, zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu, zabraňují erozi, poskytují útočiště a potravu pro zvěř, produkují materiál, a člověk by bez nich nikdy nemohl přežít. Lesy kdysi kompletně pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %.

Hodnota živého stromu

Některé informace jsou čerpány z knihy "Trees as Providers" z anglického originálu knihy Posvátné stromy, kterou napsal Nathaniel Altman.

Funkce stromu

Většina procesů držících tuto krásnou planetu při životě probíhá nenápadně a není zvykem za ně platit, což je možná důvodem, proč si někteří lidé tak málo váží stromů. Stromy nejen že produkují kyslík, ale také odstraňují částečky a plyny z atmosféry, včetně oxidu uhličitého (CO2), který je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu a poškozuje celosvětové klima a mění počasí. CO2 vzniká pálením fosilních paliv při provozu motorových vozidel, výrobě elektřiny, vytápění domů, škol, továren,... Odhaduje se, že jediný akr stromů může každoročně odebrat z atmosféry přibližně 13 tun prachu a plynů. Stromy také absorbují chlorofluorocarbony (CFC) které ničí ozónovou vrstvu jež obklopuje a chrání naši planetu. CFC jsou produkovány v domácnostech mnoha běžnými produkty, např. čistícími prostředky, ledničkami a klimatizacemi.

 

Stromy zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu. Zajišťují stín pro lidi a stíní také naše domy, kanceláře, obchody a firmy. Zmenšují tak potřebu použití ventilátorů a klimatizací až o 40% během letních měsíců, čímž šetří fosilní paliva spotřebovaná k výrobě elektřiny a zabraňují tak nepřímo dalšímu znečišťování. Stromy také poskytují potravu, úkryt a stín pro divoce žijící zvířata v lesích i parcích. Jsou vysazovány podél řek a potoků, aby udržely ideální teplotu vody a aby ryby, vodní savci i obojživelníci měli kde žít, růst a rozmnožovat se. V mnoha případech osamělý strom může být jediným zdrojem života v oblasti plné betonu a asfaltu, a nabízí tak obyvatelům měst psychickou podporu.

 

 

Stromy nejen zúrodňují zem, ale zabraňují také půdní erozi. Drží půdu pohromadě svými rozsáhlými kořenovými systémy. Kořeny také absorbují vodu a zabraňují tak sesuvům bahna v deštivých obdobích. Jako větrolamy zabraňují škodám na úrodě a ztrátám velkého množství půdy větrnou erozí v zemědělských oblastech. Široce se rozrůstající kořenový systém vrb například drží pohromadě nestabilní říční břehy.

 

Hodnota stromu

 

Je obtížné vyčíslit hodnotu tolika životně důležitých služeb, které stromy poskytují. Nicméně Kalifornský úřad pro lesy a prevenci požárů se o to pokusil a spočítal, že jediný strom žijící 50 let přispěje místní komunitě službami v ceně kolem $253 000 (zhruba 7 až 8 milionů Kč) za dobu svého života (hodnota dolaru v roce 2000). To zahrnuje produkci kyslíku ( $37 500), recyklování vody a regulace vlhkosti ($44 200), odstraňování vzdušného znečištění ($75 000), produkce proteinu ($3 000), poskytování útočiště pro zvířata ($37 500), zabraňování erozi a obohacování půdy o živiny ($37 500). K tomu všemu nebyla ještě zahrnuta hodnota stromu v poskytování kontroly dešťových srážek pro vnitrozemí, stínu, krásy, inspirace a klidu, což každý dospělý strom automaticky zajišťuje také. A nebyly ještě zahrnuty ty finanční hodnoty, které jako jediné doopravdy uznáváme - hodnota dřeva, paliva, ořechů nebo ovoce, které z tohoto stromu za těchto 50 let jeho existence můžeme získat.

 

 

Bavíme se zde o jediném stromě. Sečtená hodnota celého lesa za půl století jeho růstu je nepředstavitelná a daleko přesahuje jakýkoliv zisk za jeho pokácení a zpracování na suroviny. A už vůbec je ekonomicky nesmyslné kácení a vypalování pralesů za účelem získávání půdy pro pole a pastviny. Takto obnažená země rychle eroduje, během několika let ztratí jakoukoliv zemědělskou hodnotu a mění se v poušť. Kvůli krátkodobému a velmi malému zisku je zničen ekosystém, který se vyvíjel tisíce až miliony let a není v lidských silách ho obnovit a ani nahradit životně nezbytné funkce, které poskytoval. Nově vysazený les, pokud se to vůbec povede, bude obsahovat jen nepatrný zlomek původní druhové rozmanitosti.

Lesy kdysi kompletně pokrývaly téměř 100 % pevniny na naší planetě, nyní je to už jen 29 %.

 

 

Hospodaření s lesy

 

 

Lesnictví jak ho známe nyní má své klady i nedostatky, ale jedno je jisté- není trvale udržitelné. Plánované lesní hospodaření spojené s masovým zaváděním smrku a borovice vzniklo na konci 18.století. Téměř všechny lesy na našem území byly vykáceny, znovu vysazeny, znovu vykáceny, atd. Smrkové monokultury tvořící většinu lesů ČR tedy nejsou přirozené. Na počátku 20.století byla přeměna lesů v českých zemích završena. Les obsahující jen jeden hlavní druh stromu nelze považovat za fungující ekosystém. Přechod z listnatého na jehličnatý les je kalamitou pro rostliny vyvíjející se z jara, ještě před olistěním stromů- v trvalém zastínění smrčin totiž nepřežijí. Rostliny, které na našem území rostly a zabydlovaly se tisíce let, nejsou schopné v současných podmínkách existovat. Stejně tak ani živočišné druhy, které je potřebují k životu –koloběh byl narušen.

 

 

Lepší způsob

 

 

Aby les byl trvale udržitelný a přínosný ze všech aspektů, je potřeba úplně změnit filosofii, se kterou je vysazován i udržován. Smíšený přírodní les nejednotného stáří složený z mnoha druhů je mnohem zdravější, nepotřebuje lidské zásahy, sám se zmlazuje a obnovuje a poskytuje daleko lepší prostředí pro rozmanitou faunu i flóru. Volba vhodných druhů pro konkrétní podmínky na jednotlivých stanovištích je nezbytná. Kácení nesmí probíhat formou rozsáhlých holosečí. Je potřeba změnit zákony tak, aby nedocházelo ke zneužívání lesů pro destruktivní finanční záměry.

 

 

Rodové osady

 

 

V rodových osadách se počítá se zalesněním čtvrtiny až poloviny hektaru na každém jednohektarovém statku. Bude tím zajištěn dostatek potřebné vzrostlé zeleně pro kvalitu životního prostředí a zásoba dřeva na nejrůznější účely. Tento les by neměl nikdy být vykácen úplně, nýbrž bude postupně obnovován a jeho ekologická hodnota tak může jen stoupat. V tomto lese lze provádět mnoho jiných aktivit a pěstovat permakulturním způsobem i jedlé druhy stromů, keřů a bylin. Celý rodový statek bude také obehnán volně rostoucím živým plotem, skládajícím se z různě velkých stromů a keřů. Mnohé z nich budou poskytovat potravu lidem i živočichům. Ideálně má být vysázen ve více než jedné řadě. Vhodnou kombinací dřevin tak lze zajistit neprostupnost i poté co plně vyroste. Minimální údržbovost a maximální užitek je zde jedním z hlavních cílů. Všechny stromy na statku a v celé osadě vytvoří klima příjemné jak pro lidi tak i pro plodiny pěstované na pozemku. Výsadní postavení má mít tzv. rodový strom, který bude na místě stát po mnoho generací a bude vnoučatům připomínat hlubokou moudrost jejich prarodičů, že nelze předat potomkům větší dar, než krásný a zdravý prostor pro jejich šťastný život.

 

Fotografie z archivu Greenpeace -vypalování Amazonských pralesů za účelem zakládání plantáží. Tyto pralesy jsou plícemi naší planety, pohlcují obrovská množství lidmi produkovaného CO2. Obsahují mnoho ohrožených nebo ještě neobjevených živočišných druhů a jsou odjakživa domovem posledních domorodých kmenů žijících v souladu s přírodou. Vypalování i kácení je ilegální, přesto je úřady a vládami přehlíženo. Vyspělé země včetně USA vykupují nelegálně těžené dřevo i v rozporu s vlastními zákony.

 

 

 

 

Vše je stvořeno tak krásně

Výtah z řeči Šrí Mátadží Nirmalá Déví na veřejném programu v Londýně 22.7.1982

 

 

 

 

 

"Příroda je tak krásně vybudována, absolutně harmonicky. Když přichází zima, listy opadávají, protože matka Země potřebuje výživu a protože listy nedostávají tolik světla, musí být méně listů, které jsou vystaveny slunečnímu svitu. Tatáž výživa je odebírána prostřednictvím kořenů a využívána znovu na jaře, když začínají pučet krásné listy. Funguje to tak nádherně, celé je to tak krásně stvořeno a ta vnitřní struktura je vytvořena tak, že bez jakýchkoli problémů přijímá božská požehnání. Když zajdete do lesa, budete překvapeni, jak je čistý. Ucítíte jeho vůni, nikde nic nehnije. Jak to všechno funguje harmonicky! Jak to funguje jenom díky slunečnímu svitu, díky dešti a větru.

Do tohoto harmonického vesmíru byl utvořen člověk - což je problém. Vnitřní struktura člověka může být zničena jím samým. Je to pouze člověk, který má tuto svobodu. Stromy se nemohou samy zničit, že ano.

 

 

Stojí jako svědci, jen dávají, dávají. A i když zemřou, dávají dřevo. Když žijí, dávají své květy, svůj stín, dávají svoji krásu. Dávají, dávají, stále dávají. A ten, který bere, je tím ohromným vrcholem tvoření - člověk. On je tím, který to všechno přijímá, protože má inteligenci, aby vše získal a využil ke svému vlastnímu účelu. Takto využíváme požehnání přírody. To je správné. To je, co Bůh chtěl - abychom skutečně obdrželi požehnání přírody, protože jsme panovníky vesmíru. Tak vše vstupuje do naší pozornosti, aby sloužilo našim potřebám. Ale proč je to jen u člověka, že se stává pomatený díky svému extrémnímu chování? Nepomyslí na svou vnitřní strukturu, kterou může zničit. Problém je v tom, že je to pouze člověk, který má sílu svobodné vůle, aby se zničil. A nejen to, může ale také zničit vnější strukturu, kterou je životní prostředí, atmosféra. Když pošlete do lesa jednoho člověka, je to v pořádku. Když pošlete do lesa dvě stě tygrů, je to v pořádku. Ale když pošlete do lesa deset lidí, je konec! Všechna krása je pryč.

 

 

Na jedné straně jsou to pouze lidské bytosti, které mají smysl pro krásu. Jen lidské bytosti mají schopnost vnímat čistotu. Jsou to jen lidé, kteří mohou mít radost, jen oni. Jsou předurčeni k tomu, aby měli radost ze všeho. Něco v nich však chybí, co jim nedává uspokojení úplné. Když se podíváte na strom - dnes všude kvetou třešně - začnou přicházet myšlenky: kolik musí platit za tento strom? Jak dlouho to muselo trvat, než vyrostl? Na mysl vám přicházejí všechny tyto světské otázky a ničí vaši radost. Ale předpokládejme, že vám náhodou na mysl nepřijdou žádné otázky, pak se jen díváte a jste svědkem toho, co vidíte. Kdybyste dokázali být jen svědky, pak by se radost, kterou se vám (stromy) snaží dávat, projevila a naplnila by se uvnitř vás.

 

 

Tohoto stavu jsme ještě nedosáhli. Stále máme myšlenky, myšlenky, které jsou umělé. Myšlenky, které z vás učiní člověka, který žije v představách, nebo pokud se nedostanete k té subtilní straně, učiní z vás člověka velmi hrubě materiálního. Ale žádná z těchto dvou věcí není realitou. Realitou nejsou ani představy ani hrubý materialismus...."

 

 

 

Pokračování příště