Naše negativní myšlenkové pochody
Iva Hédlová

Afirmace: Nechávám za sebou veškerá stará omezení!

Rozhodně nechci, aby měl někdo nějaký pocit viny. Musíme ovšem pochopit, že naše mysl pracuje tak, aby mohlo docházet ke změnám. Nikdo si nepřeje být nemocen a přesto se zdá, jako bychom potřebovali každou nemoc, kterou si uženeme.. Nemoc je totiž způsob, kterým nám tělo sděluje, že něco v našem vědomí není v pořádku.

Tím nechci říct, že nějakou nemoc chceme. Pěstujeme si však takové duševní klima, ve kterém se nemocem daří. Velmi často tak činíme nevědomky. Mnoho z nás však bylo vychováno v přesvědčení, že jsme bezmocné oběti a nic dobrého nás v životě nečeká. Slyšela jsem mnoho rodičů říkat svým dětem, že nemají právo na štěstí a že utrpení je normální. Pokud rodiče svému dítěti ustavičně opakují, že je k ničemu, nikdy to nikam nedotáhne, dítě tomu nakonec uvěří.

Většina rodičů také své děti učí, že nemoc je něco zlého, co nás porazí v okamžiku, kdy si nedáváme pozor. Řada lékařů s tímto názorem souhlasí a dodává, že my sami s tím nemůžeme nic dělat a musíme se zcela spolehnout na jejich péči. Také náboženství je často jen jiným vyjádřením pocitu,m že nejsme dost dobří.

Znova a znova nám někdo vtlouká do hlavy pocit bezmocnosti. Není divu, že jsme pak často zmatení a zděšení, když na nás začne dotírat nějaká choroba.

Neříkám, že tomu nemáme přikládat žádnou váhu, ne, nemoc je upozornění, že je třeba udělat nějaké pozitivní změny.

Řekl nám někdo někdy, že jsme báječní a že nás čeká pouze radostný život plný lásky? A že nic nebrání našemu rozvoji a úspěch bude náš? Kdybychom takové věci slyšeli, náš život by byl dneska podstatně jiný.

Ale nemá cenu za to klást vinu rodičům. Ti jednali podle svého nejlepšího svědomí. ( poznámka studia Hedis: ..většinou jednali podle vzoru, který si přinesli ze své původní rodiny ) Nyní jsme sami sobě rodiči a můžeme říct sami sobě všechny pozitivní věci, které jsme v minulosti neslyšeli.

Rozcvička na negativní myšlenkové pochody:
Vyzkoušejte následující cvičení. Důkladně se zamyslete nad tím, jaký názor jste si v minulosti utvořili o svých rodičích.. Pak se pokuste vymyslet jiný názor pro budoucnost.

Sepište si všechno, co jste chtěli v minulosti slyšet od svých rodičů a co vám nikdy neřekli. Všechny pozitivní láskyplné řeči. Pak si je hezky nahlas přečtěte před zrcadlem. Dělejte to každý den, pokud se to pro vás nestane pravdou.

Podle Louise L. Hay ( Limitní situace )