Jste zde


Zákonitosti sebezáchovy podle názorové skupiny NZI. Sebezáchova a přežití - III.
Miloslav Hulač

Podle jedné statistiky se 84% lidí v civilizovaných oblastech nedokáže dívat na svět vlastníma očima. Nechali si vtisknout představu o tom co je a co není dobré. Dokonce i o tom co mohou a co nemohou dokázat. Dnes - aniž to tuší, "oslepují" i vlastní děti.

 

V příběhu, který vám tady vyprávím sehrála důležitou roli i moje maličkost. Nejsem na rozdíl od svých přátel akademik. Vystudoval jsem pouze institut průmyslového designu a velkou část života jsem se živil jako architekt. Od dětství jsem se zajímal o filozofii, ale převážnou část odpovědí, které jsem hledal jsem našel až u názorové skupiny NZI. Nová ZEN inicializace je jakýmsi moderním kritickým pohledem na ZEN. Tato názorová skupina možná není příliš populární, ale má hodně příznivců mezi inteligencí. Ani její učení není obzvláště atraktivní. Je asi dost suché, aby se upoutalo nadšence, kteří obracejí své oči k východním naukám. Snad nejzajímavější je tím, že - stručně řečeno - na ZEN jako takový aplikovalo zase ZEN. Vyčistilo jej tím od určitého oportunismu a provázalo na některé moderní vědecké teorie. V učení této skupiny lze najít mnoho zajímavých pohledů na všední záležitosti. Třeba o respektování takzvané časové přirozenosti. Problémy neřešíme odkloněním, ale překonáním. Poněkud lapidárně to mohu přiblížit na tomto vzorci. Stav této chvíle (například současná podoba nemoci nebo problému) se vyvíjel působením mnoha faktorů na delší časové ose. Musíme tedy předpokládat, že nově očekávaný stav (například vyřešení problému nebo uzdravení) lze dosáhnout opět zapojením více působících faktorů a zase v určité časové ose. "Nic nového pod sluncem" pomyslí si někteří, ale na druhé straně najdete stovky takových, co věří, že jim ze dne na den pomůže jediný lék nebo jediná dieta. Spoléhají na "odklonění."


Jedním z málo očekávaných názorů v NZI je "posazení lidského rozumu na nejvyšší piedestal." Dokázat být skutečně sám sebou není tak jednoduché. Určitě k tomu nepostačí nějaká extravagance. Ta naopak naznačuje, že se dotyčný pouze pokouší přesvědčit sám sebe. Až dokonalé zvládnutí vlastního rozhodovacího procesu - tedy vlastního rozumu - umožní skutečně všestranný rozvoj osobnosti.


Z celé řady dalších málo známých názorů ještě připomenu. V rámci vývoje se vše musí neustále zjednodušovat - mechanizovat a automatizovat. Jde o základní zákonitý proces se kterým se nevědomky setkáváme i ve svém myšlení. Mnohdy ke svému užitku, někdy ke své škodě. Při hlubším zamyšlení s překvapením zjistíme, že mnohé naše "jistoty" jsou vlastně prázdné, ale přesto na ně spoléháme. Například: většina z nás okamžitě označí jako svoji nejvyšší prioritu své zdraví. A jistě také věří tomu, že to tak je. Ve skutečnosti máme hodnotu svého zdraví až někde na padesátém, někdy ještě na nižším stupni svého žebříčku. Kdyby bylo zdraví skutečna na prvém místě chovali bychom se úplně jinak.


V názorové skupině jsem aktivně působil téměř deset let. Po určitou dobu jsem byl i protektorem této skupiny v Československu. Jako takový jsem se setkal s celou řadou osobností vědy, ale třeba i řadou osobností jiných esoterických seskupení. Svého času jsem se poznal i s profesorem Hájkem a spřátelili jsme se.


Když byl pozván své prvé návštěvě k Urbanům vzal mě sebou. Jel se tehdy podívat na jakousi zajímavou, polsky psanou knihu. Až na místě se mimo jiné ukázalo, že já i pan Urban pocházíme ze stejného polského rodu a že máme společného praděda.


Také já jsem přednášel na semináři, kde paní Prokopová našla svoji metodu k sebezáchově. Už na tomto semináři jsme se také velice sblížili. Díky tomu mám dnes snad nejúplnější informace o jejím - jak sama říkávala - druhém životě.


Měl jsem možnost sledovat veškeré události v souvislosti s životními proměnami této ženy. Dobře znám celý její život a hlavně znám detailně každý krok, který udělala od chvíle, kdy se rozhodla bojovat o každý další den svého života. Znám vše nejen z osobních kontaktů. Na posledním společném setkání přátel u ní v nemocnici mi svěřila svůj deník a balíček kazet z diktafonu.


Budu tady rád postupně vyprávět celý sled událostí a také pokud možno detailně přiblížím metody, které uplatnila, aby prodloužila svůj život. Ona sama se ve svých přednáškách mnohokrát pokoušela inspirovat ostatní. Říkávala: "Je mi smutno, když vidím jak nevědomky ničíte svoji budoucnost a budoucnost svých dětí. Nemusíte žít asketický život, nemusíte se nijak moc omezovat ani namáhat. Jenom se naučte využívat ten ohromný potenciál přirozené sebezáchovy, který utvářely tisíce generací před námi. Poznejte a respektujte aspoň základní zákonitosti sebezáchovy. Zajistíte si dlouhý a bohatý život. Uchráníte před mnohým nebezpečím své děti i vnoučata." Zajímavý byl i její názor na orientaci ve stovkách rad, které se na nás hrnou ze všech stran. "Když se budete orientovat v zákonitostech sebezáchovy, sami nejlépe poznáte co je smysluplné a co je jenom prázdným a zatěžujícím balastem. Nepodceňuje obyčejný lidský rozum. I on má za sebou věky vývoje. Nevěřte, že rozum a intuice jsou v opozici. Nevěřte, že rozum a duše si nerozumějí. Právě opak. Úzké spojení obou je tou největší šancí pro každého."


Ještě jednou si dovolím předběhnout čas a připomenu tady slova paní Heleny z našeho posledního setkání. Se smutkem prohlásila: "Je mi smutno jen z jediného. Nechápu proč všichni pořád hledají někde jinde, když to nejdůležitější mají pod nosem. Nedokázala jsem přesvědčit ani své dcery, aby dokázaly vidět a sbírat brilianty místo pachtění za ušmudlanými drobáky."




Pokračování: AWATAR, vademekum pro sebezáchovu panského rody.



Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce



Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno