Jste zde


Sebezáchova a přežití - úvodem
Miloslav Hulač

Přežít - získat a udržet zdraví, sílu, krásu, prestiž! Kolik různých zaručených receptů najdeme kolem sebe. Takové recepty provázejí celé lidstvo. Který je ale ten pravý? Seznamte se s konkrétní zkušeností - vydá za stovky pouček.

 

Každý sebemenší krůček života (každého života) je doprovázen snahou o sebezáchovu. Možná není vždycky úplně uvědomělá. Tisíce životních cyklů tuto primární snahu zautomatizovaly do mnoha podob. Není podstatné jak těmto jednotlivým podobám říkáme. Obecně o nich mluvíme jako o sebezáchovných mechanizmech. Jsou naprosto nedílnou součástí každého života a je jich velice mnoho. V rámci veškeré existence vznikají nové a nové. Pomalu ale jistě. Především jejich postupnému zdokonalování vděčíme i za prodlužování průměrného lidského života.


Tyto sebezáchovné mechanizmy mají ohromný potenciál a ohromnou sílu. Ovšem díky relativní "nepotřebnosti" někdy slábnou a degenerují. Také se mohou vzájemně narušovat. Mnoho z nich docela neurvale likvidujeme sami. Platí zde mnoho zákonitostí. Poznávat je a respektovat - to je základ skutečné úspěšnosti každého úsilí. Sebezáchovnými mechanizmy a jejich zákonitostmi se lidé zabývají od pradávna. Používají možná různou terminologii, používají různé přístupy, ale pořád jde o jediné - najít spolehlivou metodu pro přežití.


Počátkem jara roku 1990 se na jihu Čech uskutečnil zajímavý seminář. Na téma sebezáchova se zde v jednotlivých přednáškách představily různé pohledy a různé metody. Seminář splnil svůj účel. Vyprovokoval poměrně širokou vlnu zájmu. Ale možná by zase zůstalo jenom u teoretické roviny, kdyby se nenašel někdo, kdo se rozhodl okamžitě a beze zbytku vše prověřit v reálném životě.


Na smrt nemocná středoškolská učitelka osobně kontaktovala všechny přednášející a vyprovokovala je k "experimentu" - jak to tehdy nazvala. Sama chce být "pokusným králíkem." Ví už, že má před sebou jenom několik měsíců života. Nechce nic jiného, než podrobné informace k tématům semináře.


Po několik let všichni kolem registrovali její úsilí, ale vše brali s jakousi rezervou či odstupem. To i přesto, že už mnohokrát překonala i ty nejoptimističtější prognózy. Žádná velká publicita dílčích výsledků. Až po její smrti se rychle začal šířit zájem o to, co vše dokázala. Jak to vlastně bylo možné Reálné výsledky nás opravdu zaskočily a v mnoha ohledech. Co vlastně dokázala?


Doslova zázračně zvládla smrtelné onemocnění, neuvěřitelně omladila svůj organizmus, odstranila víc než 40 kg své nadváhy, po téměř dvaceti letech začala znovu sexuálně žít, dosáhla nesporně mimořádných ekonomických úspěchů a ke všemu získala i nové "podezřelé" schopnosti. Prostě: sotva "lezoucí," tlustá, stará a zatrpklá žena se znovuzrodila jako svěží, velmi atraktivní a sebevědomá žena v nejlepších letech.


Ovšem závěr tohoto jejího "experimentu" vyzněl poněkud rozpačitě: Na jedné straně neuvěřitelné výsledky - na druhé straně desítky metod a postupů uplatněných doslova v jediné frontě a ve velmi krátkém časovém úseku. Která z těch metod, který postup nebo která kombinace sehrála tu rozhodující úlohu!? Co zapůsobilo okamžitě a co potřebovalo delší čas?


Tady nepomůže teoretizování. Jenom praktické a zdokumentované ověření izolovaných procesů může vystihnout to podstatné. Už se uskutečnilo několik setkání na toto téma. Závěry vyznívají jednoznačně: Ten, kdo bude chtít objasňovat podstatu této životní proměny, musí znát nejen podrobný popis metod a technik, které byly uplatněny, ale musí porozumět i hlubším teoretickým základům. Měl by znát a chápat i duševní rozpoložení, pocity a názory ženy, která to dokázala. Desítky dobrovolníků se pokoušejí uplatňovat stejné postupy. Kdo objeví ten správný "Klíč sebezáchovy?"


Po dohodě s přáteli jsem se rozhodl popsat a zveřejnit vše, co se kolem "experimentu" magistry Prokopové nebo lépe paní Heleny - tak jsme ji všichni říkali, odehrálo. Dnes využívám těchto internetových stránek, časem se mi snad podaří sestavit knihu s detailním popisem událostí i všech uplatněných metod. Překročil jsem již padesátku a nemám žádné zkušenosti s psaním. Spoléhám na to, že čtenáři budou mít zájem především o informace a moje stylistické i pravopisné prohřešky omluví.


Budu se snažit, abych každý týden připravil nové pokračování, přesto si vyhrazuji právo na nepravidelnost dalších pokračování. Rychlost mého postupu, rozsahu i hloubky vyprávění samozřejmě ovlivní a povzbudí dotazy a ohlasy, které od Vás obdržím.


Své informace jsem se rozhodl rozdělit do jakýchsi tří kategorií článků:
V kategorii "vyprávění" soustředím širší souvislosti. Formou volného vyprávění přiblížím celkovou situaci, související události a představím jednotlivé aktéry.
V kategorii "vademekum" se poněkud technickou formou pokusím o podrobný a chronologický popis všech postupů a metod, které se v experimentu objevily.
Kategorie "teze" by měla být detailním teoretickým zázemím pro vážnější zájemce. Například doslovné texty přednášek, názory různých odborníků atd.
Jednotlivé kategorie článků budou odlišně a především nezávisle zpracovány. Jde mi o to, abych zachoval chronologii i přehlednost. Kategorii článku vždy upřesním v názvu.




Pokračování: Pár dnů před smrtí



Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce



Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno