Pojem judaismus (židovství) se nedá jednotně definovat. Popisuje nejen náboženství nýbrž celkové kulturní politické a filozofické prostředí. Učení rabíni pohlíželi na židovskou obci jako na celek. Společná odpovědnost společný osud a příbuzenství všech jejích příslušníků shrnovali uznačením "celek Izraele" (kelal Jisrael). Je to poukaz na jednotu nejen jako na společenskou realitu ale také na její historické a duchovní aspekty. Za Žida je... více

Tento pojem označoval jeden ze šesti směrů hinduismu. Svůj klasický výraz našla v Jógasútrách neboli aforismech Pataňdžaliho které se dělí na čtyři knihy. První tři knihy pocházejí asi z 2. stol. př. Kr. čtvrtá vznikla pravděpodobně teprve v 5. stol. po Kr. neboť její obsah činí narážky na buddhistické myšlení té doby. Filozoficky se jóga zakládá na dualistickém systému sánkhji který staví proti sobě dva ontologické principy purušu neboli duši a... více

Toto křesťanské reformní hnutí vyrostlo spojením reformních skupin v r. 1457 v Kunvaldu v Čechách r. 1490 byla reformováno na synodě v Brandýse n. Orl. Ideové základy propracoval kazatel Řehoř podle spisů husity Petra Chelčického (*1380 - +1452). I přes vytrvalé pronásledování ze strany krále Jiřího z Poděbrad ale i utrakvistů Jana Rokycany a jeho nástupce Václava Korandy získala v českých zemích mnoho přívrženců mj. také z řad valdenských vypuzených z... více

 Muslimové kritizují křesťanství za víru v Ježíše jako Syna Božího kdežto v islámu je považován jen za jednoho z proroků a jako Muhammad je jen člověk. Islám je vyznáním víry v jednoho všemohoucího Boha a zároveň také zákonem zjeveným od Boha skrze Muhammada. Poslušností a následováním tohoto zákona je muslim veden k Bohu. Základem islámu je korán a sunna . O tento základ se opírá islámská společnost. Existence Boží se podobně jako v bibli... více

Ve spojení s Božím duchem spatřují členové Křesťanské vědy možnost léčit nemoci a zachraňovat lidi. Jejich zakladatelka Mary Baker-Eddy (*1821 - +1910) načrtla r. 1875 nauku o "duchovním léčení" poté, co byla sama vyléčena z těžké nemoci intenzivní četbou bible. Podle učení sekty je tělo pouhou iluzí lidského myšlení, a proto je třeba se při nemoci modlitbou dopídit svého duchovního nitra, a tím se zbavit obtíží.   Zpět více

Jeho východiskem bylo náboženské hnutí uvnitř protestantismu v Kalifornii, kde se r. 1960 farář D. Benett domníval, že přijal křest Ducha svatého. Hnutí lze od r. 1966 pozorovat i v katolické církvi. Křest Ducha bývá provázen darem jazyků a je dále předáván vkládáním rukou. Hnutí nezakládá jako letniční hnutí nové obce, ale působí v jednotlivých církvích.   Zpět

Termín hinduismus není označením náboženství v užším smyslu nýbrž se vztahuje k veškeré civilizaci hinduistů. Hindu je perské slovo a znamená prostě "Ind". Hinduistická civilizace se vyvinula z védského náboženství indoevropských přistěhovalců nebo dobyvatelů kteří se počali usídlovat ve druhém předkřesťanském tisíciletí v Indii a dále až do dnešní doby. Během dlouhodobých kontaktů s Drávidy indickým původním obyvatelstvem s islámskými... více

Hnutí "Mezinárodní společnost pro uvědomování si Kršny" založil r. 1966 v USA Ind Abhaj Čaran Dé (*1896 - +1977) který se od svých stoupenců nechal nazývat "Jeho božská milost A. C. Bhaktivédanda Svámí Prabhupáda". Hnutí si činí nárok že stojí v přímé linii višnuitského světce Čaitanji (1485 - 1533) kterého uctívají jako vtělení Kršny a Višnua. Stoupenci převážně mladiství ze západních zemí žijí v komunitách přísně odděleně podle pohlaví... více

Pojem se odvozuje od řeckého slova "vnitřní" "tajný". Ezoterikou se označují znalosti a nauky o věcech a dějích které jsou velmi těžko přístupné resp. jen zasvěceným. Často je tím míněna praxe skupin nebo tajných spolků aby úmyslně skrývali své vědění před veřejností a předávali je jen vyvoleným členům. S ezoterickými kroužky jsou ovbykle spojeny určité kultické rituály. V křesťanském náboženství má osobní láska Boží význam ezoterického... více

Tento směr uvnitř evangelické církve vznikl kolem r. 1920 a zdůrazňuje transcendentnost Boha proti níž každý lidský způsob poznání nebo lidské náboženství je vlastně nedostatečné. Dialektická teologie zdůrazňuje nepochopitelný ale rozhodující rozdíl mezi člověkem a zjevením pomocí paradoxů (čas-věčnost poslušnost-víra). Hlavním zástupcem tohoto hnutí odvolávajícího se zejména na Kierkegaarda je Karl Barth Rudolf Bultmann Friedrich Gogarten a Eduard... více