Proč se táta málo věnuje…
Pavel Švarc

Několik postřehů o tom, proč se chlapi tak málo zapojují do výchovy svých dětí. 
K nám do poradny se svými ratolestmi chodí většinou ženy. Stále se zamýšlím nad tím, proč tomu tak je. To, že muži jsou zaneprázdněni vyděláváním peněz pro rodinu, bylo první co mě napadlo. Ale copak dnes ženy pracují méně než muži? A tak první vysvětlení se mi zbortilo. Druhé co mě napadlo bylo, že přeci jen má matka ke svým dětem blíž než otec. S tím bych i souhlasil. Matka s dítětem jsou navždy spojeni jakousi energetickou pupeční šňůrou. Dobrá tedy, i když mě mé vysvětlení moc neuspokojilo, uznal jsem, že je to pádný důvod. Ale i tak si říkám, má matka automaticky větší cit pro své děti? Dává větší lásku? Více se jim věnuje? Pokud ano, proč tomu tak je? Je chyba v nás chlapech? Sám za sebe mohu říci, že ne. Zmíním se tedy, alespoň o příčinách, na které jsem přišel. 

Je všeobecným míněním, že muž se má starat o zabezpečení rodiny. Je to vůbec pravdivé? Vždyť dnes ženy pracují a vydělávají peníze skoro stejně jako muži. V dobách nedávno minulých tomu opravdu tak bylo. Muž pracoval, žena taky pracovala a ještě se musela postarat o děti a domácnost. A tady ťukám hřebíček na hlavičku. V naší výchově stále přetrvává model tradičního rozdělení rolí. Je to v rodině. Už v dětství je holčičkám vkládán obraz, že se musí starat o bratříčka, musí pomáhat mamince s nádobím, uklízet atd. A co kluci? Ti nemusí. Teď mnoho z vás namítne, ten můj kluk musí taky pomáhat. Souhlasím, někde to funguje. Ale s čím určitě nesouhlasím, že opravdu musí. Určitě nejsou chlapci, na rozdíl od dívek, vychováváni jako pečovatelé. Ale který obraz je každému chlapci vkládán? Že musí být silný, chytrý, bojovný, zodpovědný a hlavně, že nikdy nesmí selhat. Vždyť až vyroste, bude se muset postarat o svou rodinu, vydělat hodně peněz. 

Druhá chyba je v manželce. Často se žen ptám, proč nepřišel i manžel? A mohu vám říct, že dost často slyším odpověď :,,No, já jsem mu to ani neříkala, on nemá stejně čas.“ Je chybou žen, že už předem vzdávají zájem otce. 

Třetí chybu vidím v tom, že ženy málo zapojují své muže do přímých starostí kolem dětí. Když žena přijede z porodnice začíná pro ní velký kolotoč, kojení, přebalování, koupání, návštěvy lékaře a mnoho dalšího. Je toto vše opravdu práce jen pro ženu? Kojení určitě. Ale s tím ostatním, nejen, že může manžel pomoci, ale dokonce jsem z vlastní zkušenosti přesvědčen, že to zvládne stejně dobře jako žena. Pravdou je, že pokud ženy pomoc chtějí často narazí na mužskou pohodlnost. Žena nejdříve vzdoruje, až se stane to, že rezignuje a začne dělat vše sama. A tady je začátek konce. Vytěsnění muže ze starosti o přímou výchovu našich ratolestí. Nesouhlasíte milé dámy? Však si vzpomeňte jak mluvíte na svá děťátka. Pojď miláčku já tě přebalím, já tě nakrmím, ty pláčeš tak pojď, máma pochová, pofouká bolístku a tak to bych mohl pokračovat. To je ta chvíle, kdy muž jde na druhou kolej. Žena ho vytěsňuje a on stagnuje. Připadá si málo důležitý, dokonce si myslí, že ho má žena méně ráda než své dítě. Možná tomu tak i je, že milé dámy. 

A jsme znovu na začátku. Vzpomínáte, jak jsem psal o rodičích, kteří vštěpují svému synkovi, aby byl silný, zodpovědný a především, že musí přeci v životě něco dokázat? Jo a muži dokazují a dokazují. Ti méně silní intelektem chodí do hospody. A tam se předvádějí, jak jsou skvělí. Ambicióznější muži se realizují prací. Děti a manželka jdou stranou. Muž si říká: „Vydělávám peníze, tak co by ještě chtěla.“ Je tu ale přeci dítě a to chce lásku. Hrát si s tátou i mámou, jít společně na procházku, do školy i k tomu lékaři. 

Všem je nám jasné, že ženě je opravdu vrozené být matkou a dítě vychovat, ale přesto by měla zapojovat víc muže do výchovy. Dokázat mu, že ho miluje pořád stejně, jako před tím, než se jim narodilo dítě. A chlap? Sám říkám: „Otec umí být každý, ale být tátou to znamená trochu víc než zabezpečit rodinu penězi.“ 

Tak milé maminky a tatínkové všem vám držím palce. Ať máte radost nejen ze svých ratolestí, ale především sami ze sebe. Věřte, že je především nutná komunikace mezi vámi rodiči. Půjde to k duhu také vašim dětem. Nejdůležitější však je Láska, ta nás dovede ke štěstí a to přeci všichni chceme. 

Pavel Švarc - www.pristav69.cz