Lidské hříchy
Doktorka.cz

Jsou dva hlavní lidské hříchy, ze kterých vyplývají všechny ostatní: netrpělivost a lhostejnost. Pro netrpělivost byli vyhnáni z ráje, pro lhostejnost se nevracejí zpět. Možná ale je jen jeden hlavní hřích: netrpělivost. Pro netrpělivost byli vyhnáni, pro netrpělivost se nevracejí. Franc Kafka

Tak jako se netrpělivost v nynějších podmínkách lidského žití ihned zmocní každého proniknutí světla a zhmotní je do strnulého díla v prostoru a čase, tak to byla také netrpělivost, která překroucením vytvořila ze života člověka žijícího původně ve shodě s řádem věčnosti nynější životní podmínky. Kdysi žil člověk v řádu věčnosti, v ráji, a tajemství pro něj bylo zjevenou samozřejmostí. Tím, že z netrpělivosti ukvapeně uskutečnil tento řád, místo aby trpělivě spolupůsobil na jeho provádění, vytvořil čas a prostor a sám v něm uvízl. Ztratil vědomí pro věčnost, která se tak pro něj stala mystériem.

Tato chyba nebyla ovšem nějakou jednorázovou událostí, člověk se jí dopouští každým okamžikem znovu tím, že jedná ze svého omezeného vědomí, vázaného na čas a prostor. Je tak v každém okamžiku vyháněn z ráje a teoreticky by se do něj mohl v každém okamžiku zase vrátit, kdy by se vzdal své netrpělivosti a nechal působit opět řád věčnosti.

Člověk se však mezitím v čase zařídil, zdánlivě si vytyčil množství zdánlivých věcí, a tyto zdánlivé věci jej nyní obklopují nejen jako jeho vlastní tělo, vlastní motivace představy, nýbrž také jako těla, motivace a představy druhých lidí, ba jako celý pomíjivý svět. Všechny tyto vy tyčené věci mají setrvačnost a tíži. Člověk se jim poddává - a to je ten hlavní hřích lhostejnosti, neboť upadá do zvyklostí a zákonů smyslového světa a na návrat do ráje již nepomýšlí. Kdyby tajemství jeho kruhy stále nenarušovalo a kdyby jej nenechalo klopýtat, nakonec by se v pomíjivém světě dočista ztratil.

Možná ale, že tato lhostejnost není tou hlavní, rozhodující chybou. Lhostejnost je působením neznámého řádu vždy znovu otřesena. V netrpělivosti však působí pýcha člověka na vlastní schopnosti, která ho zaslepuje vůči požadavkům tajemství a která je neustále překrucuje. Tak člověk kolem sebe utěsňuje své vězení stále víc, tím snižuje možnost působení tajemství a tím i možnost návratu.