Feldenkraisova metoda
Radek Märtl

Feldenkraisova metoda je již několik desetiletí praktikována po celém západním světě a zaměřuje se na rozvíjení všech důležitých životních funkcí, tělesných i duševních. Jedná se o originální cvičení, které vychází z předpokladu, že promyšlené zkvalitňování pohybu je tou nejlepší cestou ke komplexnímu rozvoji celé lidské bytosti.

Tato metoda pomáhá lidem zmírňovat chronické i občasné bolesti zad a ostatní svalové potíže. Lidé s neurologickými potížemi (jako je např. mrtvice, mozková obrna nebo roztroušená skleróza) díky těmto cvičením učí své tělo snadnějšímu a zdravějšímu fungování. Tuto metodu však používají i umělci či sportovci ke zlepšování svých dovedností. Stále více lékařů, chiropraktiků a fyzioterapeutů považuje tuto metodu za přínosný doplněk tradičních léčebných metod.

Metoda je pojmenována po Dr. Moshé Feldenkraisovi (1904-1984). Ten se po studiu fyziky, matematiky a strojního inženýrství na Sorboně v Paříži začal věnovat atomové fyzice a ve svém volném čase judu. Byl jedním z prvních Evropanů, který získal černý pás. Během druhé světové války působil v Anglii u ministerstva námořnictví, kde pomáhal vyvíjet sonar pro vyhledávání ponorek. Po automobilové nehodě, která mu zhoršila jeho staré zranění kolena, mu lékaři oznámili, že bez operace přestane chodit. Současně mu dávali pouze padesátiprocentní záruku, že operace bude úspěšná. Rozhodl se operaci odmítnout a začal sám studovat všechny dostupné léčebné metody a poznatky o zdraví - anatomii a fyziologii, neurofyziologii, pohybovou terapii, psychoterapii a duchovní učení, jógu, akupunkturu a hypnózu. Opět se naučil chodit a i bez operace mohl pokračovat ve cvičení juda. Během mnoha měsíců opatrného cvičení a pozorování objevil základ své metody. Po vyléčení svého kolegy, který trpěl chronickými bolestmi zad, si uvědomil, že tento postup může pomáhat všem lidem.

Feldenkraisova metoda je učení promyšleného zkvalitňování pohybu člověka. Jednotlivými cviky nebo přímo ucelenými lekcemi se člověk naučí pohybovat volněji a lehčeji celou páteří a je schopen zmírnit a často dokonce odstranit bolest a strnulost i v ostatních částech těla. Při cvičení je důraz kladen na plné soustředění a vnímání celého těla. Smyslem cvičení je samotné učení a vnímání pohybu. Člověk se učí vnímat, jak se pohybuje, kde vydává příliš mnoho zbytečné energie na udržení nepřirozených poloh, a učí se uvolňovat nadměrné napětí v těle a zažít jiné nenaučené varianty jinak běžných automatických pohybů. Z pohledu fyzioterapie lze často u cvičících lidí pozorovat dosti rychlé viditelné kladné změny v pohybových projevech a eventuální ústup bolesti. Protože v lidském těle jsou fyzické a psychické stránky člověka provázány a úzce spolu souvisí, dochází také současně k pozitivním změnám i u duševních pochodů. Předností této metody je její jednoduchost, kdy pacient je plně aktivní a sám poznává, které lekce nebo pohyby mu přináší úlevu. Nenáročnost cviků umožňuje provádění jednotlivých pohybů i samostatně doma. Cvičení není pro svoji nenáročnost limitováno věkem a je možno cvičit i ve větších skupinách.

O úspěšnosti této metody svědčí i následující příklad z Feldenkraisova praxe. V roce 1950 se Feldenkrais stal prvním ředitelem elektronického oddělení izraelské armády v Tel Avivu. Začal spolupracovat s Davidem Ben-Gurionem, prvním izraelským předsedou vlády, který měl mnoho zdravotních potíží, s nimiž si lékaři nevěděli rady. Tomu bylo čtyřiašedesát let a trpěl takovými bolestmi zad spolu s dýchacími potížemi, že mohl stěží chodit. Nějakou dobu se stýkali každý den a stali se dobrými přáteli. Během této doby se Ben-Gurionovo zdraví výrazně zlepšilo a začal běhat po chodbách a schodech parlamentu. Dokonce se nechal od Feldenkraise přesvědčit, že po jeho cvičení bude schopen stát i na hlavě. Ben-Gurion s cvičením souhlasil i přesto, že dostával varování od slavných lékařů z celého světa o nebezpečnosti stoje na hlavě vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu. V říjnu roku 1962 byl vyfotografován poblíž svého domu v Tel Avivu, jak stojí na hlavě. V padesátých a šedesátých letech začal Moshé Feldenkrais svoji metodu vyučovat v Izraeli a v Evropě. V roce 1971 byl poprvé pozván do Spojených států, kde během následujících jedenácti let školil velké skupiny lékařů. Ve Spojených státech a v Kanadě tuto metodu dnes vyučuje přes tisíc diplomovaných učitelů.

"Tělo, které je seřízeno tak, aby se pohybovalo s minimálním úsilím a maximální účinností" - pod tímto heslem vytvořil Feldenkrais své kurzy, jejichž účastníci poznávají, jak se vlastně lidé pohybují, a učí se metodám, jimiž mohou zlepšit své vlastní pohyby. Feldenkrais využil své znalosti ze studií strojnictví a aplikované fyziky a s přístupem praktického vědce řešil problém, jak zařídit, aby soustrojí jeho těla řádně pracovalo. Postupně dospěl k názoru, že v dětství nebo o něco později si mozek vytvoří představu či vzorec, jak se pohyby mají provádět, a tělo se při pohybu touto představou "poslušné řídí". Dále se domníval, že u některých pohybů si mozek ne vždy vytvoří představu právě ideální. V těch případech si pak tělo nakonec způsobí bolest a poškození. Cílem kurzů je vytvořit v mozku nové vzory a naučit se novým návykům, díky nimž budou pohyby prováděny efektivněji. Tato metoda navazuje na přirozený způsob, kterým jsme se v dětství učili lézt, chodit a mluvit. Praxí se dokázalo, že kurzy metody pohybem k uvědomění pomáhají mnoha lidem trpícím chronickými bolestmi svalů a kloubů. To dokládá, že takové problémy jako svalová ztuhlost či stres nevyžadují vnějších zásahů, ale že lék máme sami v sobě. S pomocí této metody se každý může naučit pohybovat efektivněji a pohodlněji.