Cesta poznání Carlose Castanedy I.
Milan Vorel

"Muž poznání si vybere cestu, jež má srdce, a kráčí po ní. Pak kouká a veselí se, a později zří a ví. Ví, že se jeho život skončí v mžiku oka, ví, že on, stejně jako všichni ostatní, nejde nikam. Ví, protože zří, že nic není důležitější, než cokoliv jiného. Jinými slovy, muž poznání nemá čest ani důstojnost, ani rodinu ani zemi, pouze život, který žije. A tak jediná věc, která ho pojí s ostatními lidmi, je jeho kontrolované bláznovství. Muž poznání se snaží, potí se a supí, a když ho někdo pozoruje, jeví se jako běžný člověk až na to, že bláznovství jeho života je pod kontrolou. Jestliže nic není důležitějšího než cokoliv jiného, muž poznání si vybere jakýkoliv čin a koná ho, jako by mu na něm záleželo. Dík svému kontrolovanému bláznovství říká, že to, co dělá, je důležité. Ale on dobře ví, že to důležité není. Když dokončí své činy, odejde v pokoji, bez lítosti či starostí, zda jeho konání bylo dobré, nebo špatné, zda přineslo výsledky, či ne."

Don Juan Matus

Carlos Castaneda, student antropologie na univerzitě v Los Angeles, přichází roku 1960 do Mexika. Shání informace o psychotropních rostlinách používaných indiány. Setkává se s indiánem z kmene Yaqui, donem Juanem Matusem, ještě netuší, že se stane jeho žákem dalších 13 let...

Své vyučování, zasvěcení a jeho osobní proměnu zaznamenává ve svých knihách. Později zjišťuje, že učení, které dostává, je předáváno od pradávných dob lidem vyvoleným Duchem. Spolu s Castanedou jsme svědky jeho proměny a také naší proměny, protože učení čarodějů don Juanovi tradice je ohromující, podrobné a praktické, každý z nás se může vydat po jeho stopách.

Stát se bojovníkem na této cestě, znamená odhodit všechny dosud známé vědomosti, dát svému životu pevný cíl, osvojit si přísnou disciplínu a spoustu dalších zvyků, které udělají jeho život silným a neotřesitelným. Stát se bojovníkem je totální přeměna bytosti, nic není pevné, nic nezůstane stejné... Bojovník nemá co by ztratil, jeho činy jsou dokonalé, nemá slabosti, nic ho nevyvede z míry, vždy dosáhne cíle. Mezi ním a běžnými lidmi je nepředstavitelná propast, a přesto ho lidé nikdy neodhalí. Konečným cílem bojovníků je dosáhnout absolutního vědomí, poznat všechny možnosti vnímání a dosáhnout svobody.

• To co běžně pokládáme za skutečné, tomu se čarodějové smějí
• To co nazýváme jistotou, to pro čaroděje nemá žádný význam
• Smrt pro nás znamená konec existence, pro čaroděje je výzvou, pomocnicí a jistotou
• Situace kterých se bojíme, čaroděj vyhledává
• Pro čaroděje je sen stejnou skutečností jako denní svět
• Kariéra a životní pouť důležitá pro běžného člověka, je pro čaroděje zbytečností a přítěží
• Běžný člověk usiluje o zviditelnění, čaroděj dbá na to, aby zůstal nepoznán
• Pro čaroděje existuje svět jenom proto, že jej vnímá; zmizí-li vnímání, zmizí i svět
• Běžný člověk je závislý na nezmarech jeho mysli, čaroděj ovládá mysl i vědomí
• Běžný člověk si myslí, že svět je neměnný a skutečný, čaroděj v mžiku změní vnímání a tím i celý svět
• Nepříjemnosti a slabosti jsou pro člověka utrpením, pro čaroděje výzvou
• Čaroděj se směje sám sobě, to běžný člověk pokládá za urážku
• Člověku záleží na věcech a lidech, čarodějovi nezáleží na ničem
• Běžný člověk má kolem sebe věci, čaroděj nemá nic, jenom svůj život

Pojmy
Každé slovo v nás vzbuzuje určité asociace a emoce. Pod každým slovem si něco představíme, s něčím si ho spojíme. Tyto slova spojujeme s naším světem a našimi zkušenostmi. A právě slova jako "bojovník", "čaroděj", "stopař", "smrt" nebo "záměr", v nás mohou vzbudit cokoliv. Zkusme na chvíli odložit naše hodnocení těchto slov, protože význam jednotlivých pojmů v Castanedově světě může být úplně jiný. Zde je význam některých používaných pojmů:

Čaroděj, bojovník
Termín "čaroděj" v mnoha lidech vzbudí představu člověka znajícího kouzla a předvádějícího svoje triky. V Castanedově pojetí je čaroděj člověkem, který zná, který dosáhl poznání. Možná by bylo výhodnější používat slovo "šaman", ale ten se v překladech nevyskytuje a častěji je nahrazován slovem "bojovník", který představuje spíše novou generaci lidí jdoucí za poznáním. Pojem "čaroděj" patří spíše ke starým vidoucím. Jak poznáte v životě bojovníka? Na to je jednoduchá odpověď: nepoznáte ho, pokud si to sám nebude přát. Bojovník totiž žije jako každý z nás, chodí do práce, mezi lidi, baví se jako každý z nás. Přesto od normálních smrtelníku ho odlišuje jeho poznání, vnitřní energie a disciplína. Činy bojovníků jsou bezchybné, bojovník nemá nic víc, jenom život který žije. Je plný míru, bez přání a žádostí, uvědomuje si svůj úděl, nemá co ztratit, protože nemá svůj příběh, na ničem nelpí a tak cokoli ze svého života může opustit.

"To, že se racionální člověk drží zuby nehty své představy sebe sama, je výrazem jeho nekonečné hlouposti. Zcela přehlíží skutečnost, že podstata čarodějství nespočívá v žádných zaklínáních či čarodějných kouscích, ale ve svobodě vnímat nejen svět, který je daný, ale i vše ostatní co je člověku dostupné."

Slovo čaroděj je mužského rodu, stejně tak jako čarodějové existují i ženy čarodějky, kteří jsou cestou bojovníků. Ženy jsou pro tuto cestu dokonce lépe vybaveni než muži, také snadněji dosahují svých cílů. Celé učení a všechny pojmy se stejně tak dotýkají žen jako mužů.

Bojovníkem se stává člověk, který si uvědomuje své postavení ve světě, který bojuje se svými slabostmi a jedná bezchybně, aniž by mu záleželo na výsledku jednání...záleží pouze na jeho bezchybnosti.

"Bojovník si je vědom, že je pouhý člověk. Lituje jen toho, že jeho život je příliš krátký na to, aby si přisvojil všechno, čeho by se rád zmocnil. Ale není to pro něj problém, je to jen škoda."

"Bojovník žije tím, že koná. Nepřemýšlí ani o tom, co dělá, ani o tom, o čem bude přemýšlet, až svou činnost dokončí."

"Obyčejný člověk se příliš zabývá tím, že chce mít rád lidi, nebo že chce, aby lidé měli rádi jeho. Bojovník má prostě rád, tak to je. Má rád toho nebo to, co chce, ksakru."

"Bojovník je lovec. Bere v úvahu vše. To je převzetí kontroly. Jakmile jsou jeho propočty u konce, jedná. Pak už neuvažuje. To je vzdání se kontroly. Bojovník není suchý list vydaný napospas větru. Nikdo jím nepostrkuje. Nikdo ho nemůže přinutit, aby jednal sám proti sobě nebo proti svému přesvědčení. Bojovník je vycvičen, aby přežil a přežívá tím nejlepším z možných způsobů."