Jste zde


Igor Chaun o UFO, spirituálním zážitku v Amazonii a pořádání Kongresu 2012
Igor Chaun

Když jsem navštívil brazilskou jižní Amazonii, opakovaně se mi při rituálech a náboženských obřadech, kterých jsem se účastnil v rámci domorodé křesťanské církve (s požitím jejich posvátného nápoje), rozevírala šíře kosmického Stvořitelova díla, včetně mnoha bytostí a kosmických civilizací, které jsem začal opakovaně vnímat a kterými jsem zjistil - k svému úžasu - že je VESMÍR DOSLOVA ZABYDLEN. A ne kdesi daleko! Začínalo to už půl metru nad mojí hlavou! … Bytosti andělské, průvodcovské a od věků nápomocné v díle Stvořitelově míchaly se mi zprvu s podivnými, racionálními a technicky dokonale organizovanými celky jednotlivých vesmírných ras a kultur, však velmi zřetelných a podivuhodně jasných. Posléze jsem získal schopnost lépe se orientovat a pochopit rozdíl mezi bytostmi duchovními (andělé) a bytostmi vtělenými a karmicky procházejícími také zrodem a „úmrtím“, byť v jiných světech a v jiných podobách, a v jiných formách organizované společnosti.

 

Postupně jsem s některými částečně komunikoval, lépe je chápal, kladl jim otázky a dokonce i vnímal odpovědi. Nutno říci, že naše silná spirituální práce při obřadech Je zajímala a Ony bytosti přicházely, podílely se. V procesu spirituální práce jsme jim byli blíž, i díky účinkům posvátného nápoje. Tato setkání byla velmi dojemná. V některých případech jsem „viděl“, jak oni přesně znají mou reinkarnační cestu a mohou nás sledovat, jako své „mladší děti“ i po našem vtělení do člověka. Opakovaně jsem nalézal dávnou příchylnost, ba i samotnou provázanost s těmito civilizacemi, kterých jsme patrně téměř každý už byli součástí. Teď jsme „zde“, ale oni nás skenují a hledají vědomí těch z nás, které by snad už bylo připraveno, v pokoji, lásce a neagresivitě - s nimi komunikovat. Jsou mnohem blíže, než se domníváme, a od té doby se jen trpce usmívám povzdechu vědců, kteří „neúspěšně hledají další život ve vesmíru“. Pominu-li teorii, asi velmi pravdivou, o paralelních světech, jiné místo s žijícím člověkem ve vesmíru netřeba. To my jsme jedineční, v této části vesmíru a v tomto časoprostoru, tak jako i planeta Země, protože sem se přichází za účelem získání konkrétní lidské zkušenosti. A „tam“ oni mají zase zkušenost svou. Ale o nás vědí… A vše se odehrává v jedné obrovské symfonii Stvořitelova díla, kterou ovšem Oni - na rozdíl od nás - už žijí a vnímají mnohem vědoměji. (Na jisté úrovni se o Bohu už nepochybuje. :-) Některá setkání byla velmi pohnutá, byť probíhala v náznaku, a je třeba říci, že pro mé netrénované lidské vědomí bylo velice těžké toto „telepatické“ spojení ustát, udržet kontakt, řečí televizní, udržet obraz a zvuk… Na druhou stranu, toto vše provázel zvláštní proces rozpomínání, kdy s překvapivou samozřejmostí cosi v mém vědomí volalo: Tak to přece je! TO ZNÁŠ! Vždyť tohle už odedávna víš! … A jen jsem se divil, jak jsem TOHLE mohl zapomenout… Tyto procesy pro mne byly o to cennější, že probíhaly i po ukončení práce s posvátným nápojem, a probíhají v jisté míře dosud. Domnívám se tedy, že se jednalo o „protlačení kanálů ve vědomí již existujících“, nikoli o vytváření schopností nových. A že tedy my lidé na to z principu máme výbavu. Ba možno říci, že jsme z vůle Stvořitele na toto pochopení a příští setkání s dávnými příbuznými již z kadlubu vybaveni. Ale musíme si na to vzpomenout, že MŮŽEME, pokaždé znovu - že jsem jako lidská bytost i tímto způsobem vnímání a komunikace vybaven, že PROSTĚ MOHU, přestože na základní škole mne to „jako Igora“ učitelé neučili! … Ba ani na středním odborném učilišti s maturitou ne, a dokonce ani na Filmové akademii ne! :-) A to tam byl i Otakar Vávra! :-) Došel jsem proto k názoru, že se jedná o velké tajemství lidského rodu, na které si zprvu musí přijít každý sám, ale které pak už můžeme SDÍLET. A proto o tom hovořím i já, vážení a milí přátelé, byť se sám místy podivuji povaze i odvaze svých slov… :-) Více o tom pohovořím ve své přednášce na kongresu „UFO A SPIRITUALITA V AMAZONII“. 

Ano, zprvu jsem se tam v té Amazonii při rituálech divil! Vždyť jsem tohle nechtěl! Toužil jsem přece „pouze“ poznat Boha, tak proč se mi toto vnímání nebeských bratrů ve vědomí otevírá?!? - Posléze jsem s láskou, pokorou a naprostým úžasem pochopil, že pokud chceme POKROČIT NA CESTĚ K BOHU, v jisté fázi se před námi může rozevřít i tato neuvěřitelná šíře a fantaskní pestrost (dokonalost, krása a inteligence!), s níž je ZABYDLEN VESMÍR. Že je třeba s odvahou prostoupit mžurkou tohoto tajemství…! Na cestě k pochopení Boha mne mělo potkat tohle, a věřím, že i některé z vás… Nejvíce fascinující na těchto mých slovech je to, že je to asi opravdu pravda… Chápete to, přátelé? Tu sílu? Čeho jsme součástí a jaký máme úkol? Každý jeden sám, i pospolu. Je obtížné „postoupit“ bez pochopení šíře Stvořitelova díla a bez seznámení se s jeho dětmi, mnohdy dokonalejšími a fantasknějšími, než jsme „vymysleli“ v nejdivočejších našich sci-fi literaturách. Když jsem to pochopil já,  nerad a neochotně, v šoku a s pláčem jsem poklekl na dřevěnou podlahu průvětrného pralesního kostela, ano, a plakal, nad tou NÁDHEROU, jíž jsem jako Vesmířan účasten, a toto pochopení mne i nyní, přes občasné slabosti a pády, nesmírně povznáší. A vede k větší úctě k vlastnímu životu, ještě k větší pokoře vůči síle Stvořitele a vůči RODINĚ JEHO VESMÍRNÝCH DĚTÍ, do které patříme, každý jeden z nás, jen si to uvědomit… Není třeba se ničeho bát… Starší a vyspělejší bratři na ten náš OKAMŽIK POCHOPENÍ, na to zažehnutí jiskry v našich srdcích a vědomích, trpělivě čekají. Plody vědomého vstupu do kosmické rodiny jsou pro nás již pochystány. Nejsou to pouze ony „utajované technologie“ k lepšímu a šetrnějšímu žití člověka tady na planetě, ale jsou to i plody POCHOPENÍ MOŽNOSTI láskyplnějšího a vědomějšího života nás lidí… A jen tací dokážeme lépe pochopit a prožít vlastní život…

Nevím, zda to bylo velkou ochranou a Světlem, které jsme při rituálech měli, ale ANO, mělo by ještě zaznít: "viděl jsem" pouze bytosti přátelské, láskyplné a moudré, a trpělivě nám nápomocné. Od té doby nenaslouchám příliš teoriím o mimozemšťanech temných a šedivých, nezatěžuji se tím. Já viděl jen ty hodné, a to je pro mne podstatné... :-) Věřím, že tím, že se na TYTO DOBRÉ BRATRY orientuji, tím spojení s nimi posiluji. Doporučuji vám totéž. Věřím v dobro, a věřím, že tím i rozpouštím temnotu. I v sobě... Protože protiváhou Lásky není nenávist, ale STRACH. Mnohé z toho, co se „moudře tváří“, i z úst leckterých slovutných učitelů či novodobých „řečníků pravdy“, jen povzbuzuje náš strach, ať už to tito lidé činí vědomě či nevědomě. Cesta k Lásce a ke svobodě vede přes zbavení se strachu, kupodivu, to především… Přes nalezení vlastní vnitřní svobody, a pochopení, že ve skutečnosti se odpovídáme pouze svému svědomí, tedy Bohu…

Ještě cítím potřebu dodat, že se při rituálech přirozeným způsobem vyjevovala síla a krása Ježíše, Panny Marie, Jana Křtitele a dalších láskyplných zářičů křesťanského nebeského dvora. Povedle a pospolu s vnímáním zjasňující se existence mimozemských civilizací… V okamžicích, kdy jsme k nim v rámci rituálu Santo Daime zpívali své písně a vznášeli své prosté modlitby. Jejich přítomnost jsem místy vnímal silně až k omdlení, a jako přirozenou součást vesmíru, jako jakési „správce“ lásky a Božího porozumění a opatrování v naší části Vesmíru, pro naše pozemské bratry a sestry, a tedy i pro sebe… Cítil jsem, jak je pro křesťanský svět - a lidstvo vůbec - vyzařování Krista nesmírně důležité, a jak je pro lidskou bytost nápomocné se k této síle přimknout. Píši to proto, že TYTO VĚCI SE MI JEVILY V PODIVUHODNÉM VESMÍRNÉM SOULADU s mimozemšťany a spatřovaným i tušeným množstvím kosmických civilizací, na rozdíl od obvyklého vnímání rozporů (náboženských, filozofických, konceptuálních) v myslích nás lidí. TAM už je to zaléváno pochopením, souladem, žitím ve vědomém řádu s vesmírnými zákony a v Boží vůli, v radosti z bytí samého… Dokonce jsem v jednu chvíli nevydržel a vyslal k Panně Marii zvídavou otázku? Kde je hranice tvé lásky! Co kdyby všichni lidé „naráz“ na tebe pomysleli, Boží matko…? Kolik lásky dokážeš vygenerovat? A odpověď byla, že TOLIK, kolik jí bude potřeba. Že ona není „pevný tvar“, ale systém, jenž přijímá, přečerpává a vrací! A má libovolnou kapacitu, v případě potřeby až do samotného „konce vesmíru“. Ptal jsem se, zda si mohou z ní brát i bytosti z jiných civilizací a planet, hvězd či časoprostorů a světů… Odpověď byla, že ano, pokud ji naleznou. A pokud se na ni obrátí. Vnímal jsem ji téměř jako planetu či vyzařující hvězdu, jejíž osvícená tvář (strana) míří k nám. Ale hlavně sloužím lidskému rodu, zněla odpověď. Pro vás tu jsem, ukotvena ve vesmíru… Pochopil jsem, že je to SÍLA, která lidskou potřebou a prosbou dle situace sílí nebo slábne, ale VŽDY JEST připravena, v rámci kosmického „duchovního mechanismu“. Bere Lásku přímo ze Zdroje (je sama Láskou) a předává ji dále lidskému rodu, pro něj formou lépe pochopitelnou, lépe „stravitelnou“. Tedy vírou, náboženstvím, odpovědí na konkrétní modlitbu… Třeba i v podobě „zázraku“, což jest děj možný, avšak „za zrakem“ běžného lidského chápání, protože projev vyšší milosti, skokového odpuštění – léčba, pomoc, záchrana. – Nedokážeme si jako lidské bytosti pro TO sahat sami. Protože my se svou nervovou soustavou a vědomím jsme prvotně kalibrováni (nyní - v tělech) na pozemský život a vnímání, a svým energetickým systémem nedokážeme do systému „sahat přímo“, spálilo by nás to. Alespoň nás netrénované… Omluvil jsem se Panně Marii, té nesmírné vyzařující láskyplné síle kdesi v kosmu, jak jsem ji vnímal, jako malý žáček za svou nechápavost, usmál se, a byl zase šťastnější… Ony „zářiče křesťanské vesmírné lásky“ jevily se mi v některých chvílích téměř až „technicky dokonalé“, na naší úrovni bychom řekli jako transformátory a předávače mocné a absolutní Boží síly, té krve vesmíru, tohoto Božího oběživa, jež proudí vesmírem… Podivuhodně se mi to propojovalo s technickou mocností vyšších civilizací, zároveň pospolu spatřovaných!, a v některých okamžicích mne dokonce napadalo poněkud heretické pomyšlení, že na jedné straně jsou to pro nás zářiče lásky, Kristus, Panna Marie a další…, které vzýváme a které nám pomáhají, a na druhé straně jsou to dokonalá vyzařující „zařízení“ vyšších bytostí ve vesmíru, nám do vědomí takto projektovaná, protože se jedná o nutnou redistribuci Lásky coby živiny našich duší, potřebné k dalšímu růstu i lidskému životu samému… Dokonce se mi opakovaně vtíral do vědomí obraz Mojžíše na hoře, který přijímá desatero - z vesmírné lodi… Nechtěl jsem to, odháněl to, ale když jsem šel po stopách těchto nových vidění, tento obraz Mojžíšova setkání se mi podivuhodně opakoval, k mému překvapení, a aniž bych se touto myšlenkou kdykoliv dříve zabýval… Nevím, zda to bylo s Mojžíšem takhle. Ale už tuším, že vše je jinak, než nás učí, než nám tvrdí, ba co víc, že vše je NAOPAK. :-) - Proto apeluji sám na sebe, i na toho, kdo chce naslouchat, abychom byli klidní a pobývali více ve svém nitru, kde máme všechny odpovědi, na všechny své otázky… Jsme postrojeni už „latentně dokonalí a vědoucí“, akorát se musíme probudit… :-) A uvědomit si vlastní možnosti a začít už konečně žít, jak TAKÉ můžeme, a to i k radosti našich starších a vyspělejších kosmických bratrů, kterým tím dokonale zaklepeme na dveře, však už radostně pootevřené… :-)

ONI o nás vědí, a my JE už začínáme tušit. Téměř každý den teď slyšíme v rádiu, televizi či čteme v tisku, „nějakou zmínku“ o UFO či E.T., třeba jen žertovnou (kupříkladu že „mají přistát v létě v Liberci“ :-). Všimli jste si? - TO SE VĚDOMÍ LIDSTVA TĚMITO ZMÍNKAMI POSOUVÁ A PŘIPRAVUJE…! Jsem nesmírně rád, že pořádáním tohoto kongresu můžeme napomoci k lepšímu pochopení této SKUTEČNÉ A FAKTICKÉ VESMÍRNÉ PROVÁZANOSTI NAŠEHO LIDSKÉHO RODU S BRATRY A „UČITELI Z HVĚZD“, kteří o nás vědí, jsou tu, a čekají na naše probuzení… Kdesi jsem četl krásnou věc. Že každá velká lidská pravda byla vždy zprvu vysmáta, potom zpochybněna - a nakonec ku blahu lidstva přijata… Mimochodem,  „učitelé z hvězd“, tak nazývají mimozemšťany peruánští šamani, kteří s nimi komunikují. Viz stejnojmenný film Viliama Poltikoviče, který bude na kongresu také uveden…) Děkuju a těšíme se na vás. Brzy vám předložíme podrobný program. Bude to opravdu neobyčejný společný víkend.





načítá se...

Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno

Igor Chaun

Zaměření: režisér, scénárista

Kontakt: Nevyplněno

Web: Nevyplněno

Telefon: Nevyplněno



Další články autora
více