Jste zde


Jak se naučit vidět auru III.
Robert Bruce

Negativní obrysy barvy aury
Negativní obrysy barvy aury jsou v podstatě podobné negativním obrazům, jež vznikají na sítnici, když se na nějaký objekt díváte upřeně delší dobu (u velmi jasných svítících barev stačí pouze pár sekund, obvykle se však tato doba pohybuje okolo půl minuty), což se vzápětí projeví jako stejný objekt doplňkové barvy, který vidíte, jakmile se podíváte kamkoliv jinam nebo když zavřete oči. Obecně se má zato, že negativní obrazy vznikají přesycením tyčinek a čípku na sítnici, jež nastane, pokud sledujeme příliš dlouho jednu výraznou barvu. Elementy na sítnici se brání vytvořením negativního obrazu dané věci (negativní barva je ta, která součtem světla s barvou původní vytvoří barvu bílou). Negativní obraz zůstává tak dlouho, dokud se sítnice neuklidní a oči se nenavrátí do původního normálního stavu.

 

S touto teorií si dovoluji nesouhlasit. Mám pro to závažné důvody. Negativní obrazy se vytvářejí sledováním objektu po velmi dlouhou dobu - dvacet i více sekund. A s tím právě nesouhlasím. Když už zvládám velmi dobře vidění aury, aura barev je vidět jasně, vidění skoro každého barevného objektu je doprovázeno viděním aury - nedochází k žádnému zpoždění poté, co objekt delší dobu sleduji. Právě jsem provedl test, když jsem seděl a psal tento článek. V pokoji, kde se nacházím, je křeslo, vzdáleno ode mne asi 7 stop. Přes něj je přehozeno jasně modré tričko. Nijak jsem se na to nepřipravoval, je asi okolo 6. hodiny ranní (teprve před chvílí jsem vstával). Jasná, čistá, žlutá aura se objevila asi po čtyřech sekundách (podle mého měření). To je, jak jistě uznáte, příliš rychlé na vygenerování negativního obrazu.


Provedl jsem to několikrát a pokaždé jsem auru viděl za kratší a kratší dobu, snadněji a jasněji. Teď byste mohli namítnout, že mé oči jsou už úplně zmateny z modré barvy, proto mi tak rychle generují žlutou auru. Proto, abych vás přesvědčil, jsem se otočil a pohlédl na červené tričko, visící na háčku za mnou na druhé straně pokoje. Tentokrát jsem jasně zelenou auru uviděl během pěti sekund. To je opravdu příliš rychlé na to, aby mé oči tvořily negativní obraz. Teď, když jsem, jak já tomu říkám, pokročilý jasnovidec, aury barev vidím ve chvíli, kdy na ně pohlédnu - do jedné sekundy. Není zde žádné podstatné zpoždění, jakmile se na ně podívám, vidím je, jak vystupují z barvy.


Aury, které vidím okolo barev nebo lidí, se pohybují s mým pohledem, tvoří jakýsi druh negativního obrazu - a tvoří jakýsi druh negativních paobrazů, jestliže auru pozoruji příliš dlouho. Tento efekt je velmi podobný chování normálních negativních obrazů, jež si uchovávají svou relativní polohu vůči našemu pohledu.


Nyní když pozoruji auru člověka, obvykle ho požádám, aby si odložil. Díky tomu vidím mnohem jasněji jejich auru, nerušený barvami jejich oblečení. Pak vidím jasně a čistě barvy aury, vycházející z kůže toho člověka. Důležité je, že kůže samotná žádné negativní obrazy nevytváří. Takže když je přesycení tyčinek a čipků zornice jediným důvodem vzniku negativních obrazů, tak ať mi někdo vysvětlí tento efekt! Možná, že lepším vysvětlením negativních obrazů by mohly být pomalu se objevující aurické barvy. Upřeným sledováním barvy se barva aury pomalu vtiskuje do mozku, tedy není to zrakový orgán, které jsou oklamány, nýbrž zrakové centrum mozku. Negativní obrazy, které se objevují, mají totiž stejnou barvu jako aura těchto obrazů. Právě ve shodě barev nalézám podporu své teorie o aurických barvách. Neboť jaký je důvod, aby byly odlišné (samozřejmě, že také není důvod, proč by měly být stejné).


Když budete začínat s tréninkem, bude většina vašich pozorování odměněna generováním negativních obrazů. Ty se budou pohybovat tak, jak budete hýbat očima - a zůstanou dokonce i když oči zavřete. To je efekt pomalu vystupující aury a je způsobem přílišným snažením zvládnutí základní techniky vidění aury. Efekt negativních obrazů však bude ubývat, až nebudou skoro ani zaznamenatelné. Pochopitelně, že zde vždy bude nějaký obraz, zvláště, jestliže budete pořádně studovat auru. To prostě nelze odrušit úplně, obzvláště ne při podrobném zkoumání aury a jejích tajemství. Dokonce i když už jste hodně pokročili ve znalostech a zkušenostech s viděním aury, úplně se těchto negativních obrazů nezbavíte (i když tento efekt lze odrušit tak, že zkoumaný subjekt stojí před pozadím stejné barvy, jako je jeho kůže. Zpětné kontroly toho, zda aura není pouze negativním obrazem, docílíme pozorováním aury lidí různých barev pleti před stejnou barvou pozadí - aura zůstane neovlivněna).


Poslední poznámka k negativním obrazům: Způsob, jakým je aura vytvářena, je navíc zcela odlišný od způsobu, jakým se tvoří negativní obrazy. Vylévá se, vytváří víry a obláčky jasných barev přímo z kůže - a ne že by se jako negativní obraz prostě vynořila ze stínu a pak se zobrazovala na jednom místě. Barvy žijící aury nevznikají jako stíny, které by časem jasněly a jasněly. Jsou tvořeny jednou čistou barvou, od jejího prvního vidění, kdy vypadají jako malá linka, zvýrazňující éterické tělo, tedy velmi blízko pokožky, až k jejich plné šíře, často více než dvě či tři stopy. Aura také vůbec není jen vrstva okolo těla, ale velké živé pruhy barev s velkou tloušťkou a hloubkou. Konečně, pokud si v mozku vytvoříme obraz aury, když pohled stočíme jinam, nebo mrkneme, aura okamžitě zmizí - aby se znovu objevila během několika sekund, když pohled upřeme zpět na předmět. Což ovšem negativní obraz nedělá.




Pokračování příště


Uvedeno ve spolupráci se serverem www.astralpulse.com