Jste zde


Jak správně připravovat čaj - anglický způsob
Sofie Danae


    Pár čajových lístků na dně hrníčku, zalitých horkou vodou… A už máme lahodný nápoj, který nás zahřeje v sychravých podzimních časech. Ale v duchu uspěchané doby i příprava čaje se zkrátila na minimum - většinou se odbýváme navoněnými lacinými "horkými limonádami" z naporcovaných sáčků, které s čajem mají skutečně pramálo společného. Dříve však byla příprava a pití tohoto lehce nahořklého moku skutečným obřadem a takto získaný nápoj měl úplně jinou chuť. Třeba jednou budete příjemně naladěni a budete chtít věnovat přípravě trochu času a vychutnat si pravý čaj, jak ho dříve pila aristokracie a králové v západních zemích, či mocní vládci východu… Příprava čaje je obřadem, který - stejně jako výsledný nápoj - zahřeje vaše srdce.

    Styl přípravy anglického odpoledního čaje je vhodný pro více druhů černého čaje. Cílem je občerstvení - čaj má být co nejteplejší, a to co nejdéle, a má být vždy po ruce.

    Uvařte vodu (pozor na to, aby byla kvalitní a chutná - chlor a fluorid, který obsahuje každá voda z vodovodu ničí příchuť čaje), nahřejte šálek a odměřte porci čaje. Nepsaným zákonem je jedna čajová lžička na osobu a šálek. Sami musíte posoudit, co je příliš slabé. Pokud máte raději čaj silnější, zkuste dát 2,5 gramu černého čaje na šálek. Hlavním úskalím při dávkování je totiž skutečnost, že objem a váha nejsou u všech čajů totožné. Neexistuje žádné přesné vodítko k tomu, kolik lístků čaje bílého, zeleného nebo oolongu použít. Nejlepší je čaj odměřovat vždy stejnou lžičkou a tak si najít u každého typu čaje dávkování, které vám bude nejlépe vyhovovat.

    Většina konzumentů si vůbec neuvědomuje, jak důležitá je teplota vody při přípravě čaje. Voda, přivedená k varu (tedy 100 stupů Celsia) nebo právě přešlá varem je ideální k přípravě černého čaje a většiny druhů čaje oolong. Pro bílé a zelené čaje je však vařící voda příliš horká. Nejjemnější druhy zeleného čaje, například BiLuoChun, vyžadují vlažnou vodu (když ji nalijete do dlaně a pálí, pak už je příliš teplá pro přípravu tohoto typu čaje). Většina zelených čajů ale nevyžaduje tak opatrné zacházení a ideální teplota je 60 - 70 stupňů Celsia. Při této teplotě vypadá pára z konvice jako malé líné obláčky a nestoupá přímo vzhůru.

    Při přípravě černého čaje stojíte na rozcestí, kdy buď dáte čaj do konvice nebo dáte čaj do čajového vajíčka nebo zvláštního sítka, aby se dal snadno vyndat.

    První metoda je tradiční, a ať už se přitom stane s čajem cokoli, vždycky bude k pití. Když je konvice prázdná, nebo když je zbylý čaj už příliš vylouhovaný, přidá se znovu vařící voda. Druhá várka nemusí být teoreticky horší nežli první, ale většinou tomu tak je. Na druhé straně se všem "tanin" naředí, nápoj je slabší a poskytuje příjemný požitek bez hořké příchuti.

    Ve skutečnosti není čaj nikdy takový, jaký by mohl být při dodržení tohoto tradičního anglického postupu. Mnoho anglických konzumentů čaje přelévá nápoj v okamžiku, kdy dosáhne svého nejchutnějšího stádia, do druhé předehřáté konvice. Do ní pak už jen přilijí příslušné množství vařící vody a nápoj je připraven i pro početnější společnost. Ale i v úzkém kruhu je třeba věnovat přípravě čaje řádnou pozornost, ovšem s lehkostí a noblesou. Pokud je čaj méně důležitý než jídlo, konverzace a přátelé, pak je jeho příprava pouze na obtíž. Nic se nestane, když do černého čaje přidáte po anglickém způsobu trochu mléka a cukru - většina Angličanů snad už ani neví, že se dá pít i jinak.

    Pokud dáte čaj do vajíčka nebo jiných nádobek, což se nedělá příliš často, získáte velmi dobrý čaj. Při přípravě postupujete zcela opačně než předtím. Jednoduše ponoříte vajíčko naplněné příslušnou dávkou čajových lístků do konvice s vařící vodou. Vajíčko by mělo být nejlépe drátěné nerezové, nikdy z běžného kovu s mnoha dírkami. Problémem této přípravy jsou velké čajové listy, které potřebují dost prostoru, aby se rozvinuly. V jednolité hmotě se vytrácí spousta aroma, a proto je v tomto případě vhodné použít sítka.

    Vajíčko či sítko by mělo být posléze odloženo někam dostatečně daleko, aby nebylo na očích. Nádoba z kovu nebo umělé hmoty totiž příliš neladí se stříbrem nebo porcelánem. Nejlepší je uzavřená nádoba, která se dá dobře přenášet a uchovává aroma čaje, pokud by si snad někdo chtěl přivonět ke spařeným lístkům. I tohle patří k čajovému obřadu a je to jeho součást. V případě velmi kvalitních čajů si k lístkům určitě přivoňte, nebudete litovat. Při výběru vhodné nádoby mějte na paměti, aby to, co je účelné, bylo i krásné. Dokonalý soulad a potěcha srdce vždy bylo a stále je hlavním cílem čajových obřadů na celém světě.

    Samozřejmě je nesmírně důležitá doba louhování. Určité černé čaje jsou přímo nemilosrdné. V některých případech stačí patnáct vteřin navíc a z vynikajícího Darjeelingu je cosi trpkého, vhodné k čemukoli jen ne k pití. Velkolistý druh Nilgiri nebo cejlonské čaje jsou milosrdnější a jedna či dvě minuty navíc nikterak kvalitě neublíží. Většina ostatních se nalézá kdesi mezi těmito dvěma extrémy. Nejdůležitějším hlediskem je velikost lístku: čím je větší, tím déle se musí louhovat; čím je menší, tím menší povrch je vystaven působení vody a o to rychleji se lahodná chuť dostane ven. Máte-li tohle na paměti, můžete už jen zkoušet ten nejoptimálnější čas pro své druhy čaje. Zelené čaje by se měly nalévat z konvice po jedné až dvou minutách a pak se může znovu dolít voda. Všeobecně platí, že žádný tradičně zpracovaný černý čaj by se neměl louhovat méně než tři minuty (výjimku tvoří černé čaje typu CTC - cut-tear-curl - které stačí louhovat pouhou minutu). Ideálním časem pro většinu Darjeelingů jsou tři až čtyři minuty, což je vhodná doba i pro louhování mnoha drcených čajů. Řadu malolistých cejlonských čajů je lépe louhovat pět minut. Cejlonské druhy OP a další velkolisté čaje jsou nejlahodnější po sedmi minutách louhování. Earl Grey a Lapsang Souchong jsou na tom stejně jako černé čaje, ale jiné voňavé druhy je lépe louhovat pouze necelé tři minuty, aby se uchovala jejich příchuť. I zde platí, že čím přesnější čas, tím lepší čaj.

    Příprava čaje je v mnoha zemích považována za umění, proto nečekejme, že se z nás po přečtení jednoho článku stanou mistři. Ale pokud budeme trpěliví, můžeme se těšit na lahodný nápoj, který dokáže navodit atmosféru jako žádný jiný. Jako vhodný doplněk chutnou sladkou drobnost - třeba pár máslových sušenek - a nezbývá než popřát dobrou chuť.