Ježíš Kristus na něhož se odvolávají všechny křesťanské církve chtěl jen jednu jedinou církev pro celou zemi. Jak odpovídá řeckému výrazu katholon (pro celý svět) nazývá se tato jedna církev "církví katolickou" (tj. všeobecnou) a reprezentuje ji mnoho církevních pospolitostí. V dopise biskupa Ignáce Antiochijského (+před 117) se vyskytuje poprvé výraz "katolická církev" pro souhrn křesťanských obcí: "Kde se objeví biskup tam má být obec... více

Tyto církve se odvozují od švýcarských reformátorů Huldrycha (Ulricha) Zwingliho a Jana Kalvína. Velké reformované církve jsou v Evropě ve Švýcarsku ve Skotsku Holandsku Německu a Maďarsku početně největší církve jsou v Severní Americe. Často se nazývají podle své církevní ústavy presbyteriáni. Nejnápadnější rozdíl reformované církve proti katolíkům a protestantům je v tom že kostel je zcela bez ozdob. Důvodem toho je velmi přísný výklad... více

Pojem označuje církve sekty a náboženské malé skupiny v západním křesťanství které se odvolávají na reformaci 16. stol. a odmítají v zájmu křesťanské svobody nárok římskokatolické církve reprezentovat jedinou legitimní podobu křesťanské církve. Protestantismus je specificky moderní pojem který lze prokázat sice už v pozdním 16. a 17. stol. dosahuje však svého významu teprve v osvícenství 18. stol. Pojem má proti katolicismu vyjadřovat teologickou... více

(Ortodoxní církve) Termín "ortodoxní" je odvozen z řeckých slov orthos (pravý) a doxa (sláva) v předkladu tedy značí "pravé slavení". Pravoslavné církve svou identitu neodvozují jen ze správnosti a úplnosti učení ale především z autentičnosti bohoslužebného života. Ze všech církví které vzešly z raně křesťanské církve východořímského císařství se dají z pohledu historie rozlišovat dvě hlavní skupiny: pravoslavné církve které vzešly z byzantské... více

Zastánci křtu dospělých představovali rozruch budící průvodní jev reformace byli obětí rozhořčeného pronásledování ze strany katolické i protestantské. Protože zavrhovali křest dětí a vyžadovali případně druhý křest nazývali je také "novokřtěnci". Jejich první obec vznikla r. 1524 v Curychu; skládala se hlavně ze stoupenců Huldrycha Zwingliho který se ovšem od novokřtěnců distancoval. Hnutí zasáhlo kromě Švýcarska zprvu Rakousko a odtud Moravu kde... více

New Age je souhrný pojem pro různá hnutí a seskupení. Dnes se pojem New Age zčásti používá téměř jako synonymum pro esoteriku i když se hnutí New Age už od esoterické vlny oddělilo. New Age znamená "Nový věk". Protagonisté New Age tvrdí že žijeme v "přechodném období" mezi "věkem ryby" který byl v posledních dvou tisících letech převážně charakterizován křesťanstvím a "věkem Vodnáře" který chce spojit západní vědeckost s... více

O to aby se v katolické církvi zmenšila rostoucí propast mezi vírou a teologií na jedné straně a vědou a kulturou na straně druhé usilovalo více teologů na počátku 20. stol. O dorozumění se snažili používáním historicko-kritické metody i v teologické vědě. Nejznámější jsou anglický jezuita Georg Tyrrell italský kněz Ernesto Buonaiuti a francouzský abbé Alfred Loisy v Německu profesoři teologie Josef Schnitzer Franz Xaver Kraus Albert Erhard Herrmann Schell... více

Iniciativy křesťanů kteří nezastávají žádný kněžský úřad se posuzují velkými církvemi rozdílně. Uznání měla v každé době laická hnutí která se zasvětila chudobě nebo službě bližnímu (viz žebravé řády hospitalité aj.). Naproti tomu neuznávali a potlačovali charismatická hnutí která se snažila o duchovní obnovu (viz bekyně aj.) což se v neposlední řadě stalo živnou půdou reformace. K laickému hnutí mohou být počítány evangelické svobodné... více

Lat. christianismus (odvozeno z řec. christianismos). K. je termín užívaný pro označení křesťanské víry. Vztahuje se na všechny církve komunity denominace a také na ideály a pojmy které vyvolal nebo vyslovil Ježíš Kristus a jejichž společným prvkem je vyznání víry v téhož Ježíše jako Syna Božího vtěleného zemřelého a zmrtvýchvstalého. Slovo »křesťané« bylo poprvé užito v Antiochii k označení Kristových stoupenců aby se odlišili od židů. Výraz... více

Keltové patří k indogermánské jazykové skupině. Usadili se v 1. tisíciletí př. Kr. v západní a střední Evropě. Nábožensky a jazykově příbuzné keltské kmeny nemohly odolat vojenské moci Říma a postupu Germánů. Sjednocení keltských kmenů pod Vercingetorixem nezabránilo porážce a následné asimilaci. Znalosti o keltském náboženství se opírají o ikonografii a archeologické nálezy i o svědectví řeckých a římských autorů (např. Julius Caesar v díle De bello... více