Jste zde


Ve stínu Satana
Petr Hemmi

Poslední dobou často slýchávám a čtu o Bohu. Ano, slovo "Bůh" je mnohdy zmiňováno v souvislosti s lidskými životy, jejich starostmi i radostmi. Většina církví jej uznává za stvořitele a Pána (i když i Satan je často nazýván "bohem tohoto systému"), proto má Bůh stvořitel třeba v hebrejštině i své jméno JHVH aby se odlišil od jiných "bohů." V pořádku, na tom není nic divného. Církve jsou oficiálně státem uznávané organizace, a to i státem, kde vládnou jen "rádoby věřící".

Nemálo dějů v životě lidském je mu připisováno (i neprávem). I já v něj, respektive ve stvoření člověka věřím. Všimněte si však, jak je slovo Bůh permanentně využíváno a jak v něj lidé věří (mnohdy jen z recese), či jak lze v "jeho jménu" zakládat církve či ovládat lid, vydělávat, ale na druhou stranu i pomáhat a konat dobro.

Ale to není téma dnešního článku. Hlavním důvodem, proč o tomto píši, je něco jiného. Oproti víře v Boha a jeho existenci existovala totiž a existuje víra v Satana jako božího oponenta a našeptávače zla. Jenže na rozdíl od Boha se mu nedostává takové "popularity". Není to však jen tím, že je "zlý". Lidé (a jak jsem zjistil) i duchovní na něj totiž často "nevěří"!

Mnoho církevních představitelů ani neví o čem (o kom) je řeč a mnohdy Satana a Démony považují za "přežitek, na který přeci již nikdo nevěří". Je to nelogické, neboť ten, kdo věří, slouží, či mluví o Bohu, by zákonitě měl uznávat i existenci Satana a Démonů, coby duchovních parazitů. Proč tomu tak většinou není? Proč je Satan v "pozadí"? Proč se o něm nemluví?

Zkusme si odpovědět.

Především si je třeba povědět, že slovo Bůh je v lidech více zakořeněno a lépe se obhajuje. Jeho pobývání v "nebesích" je příhodné a vysvětlitelné, navíc dal lidem "svobodnou vůli", což nám vyhovuje a nijak neomezuje, protože se cítíme a chceme cítit svobodní (ne však už tak odpovědni).

A Satan se svými pomocníky do tohoto konceptu nezapadá. On je tím (a měl by být), kdo lidem bere svobodnou vůli, což se nám nehodí a nechceme si připustit. Navíc je zde na Zemi. A je "netělesný" a my, lidé, nevíme, jak si to vysvětlit, že jej nevidíme.

I když víme, jak zachytit mnoho neviditelného přístroji, zachytit onu "živou parazitující hmotu", se nám nedaří. Je mnoho chemických a fyzikálních jevů, které ještě neumíme vysvětlit či změřit, ale to si nepřipouštíme. Cítíme se silní, jako jedinci svobodní a neporazitelní jako celek. Známe viry, které v nás způsobí onemocnění těla, ale nechceme znát "duchovní viry", které ničí naší psychiku a tím i duši.

Pro stvoření člověka hovoří mnoho logických argumentů, ale pro Satana je nenacházíme. Sem tam nás církevní představitelé upozorňují na démony, ale častěji lidi posílají k psychiatrům i přesto, že jde prokazatelně o posedlost. Lepší by bylo s psychiatry spolupracovat a exorcismu vrátit jeho tvář.

Zajímavé je, že církevní hodnostáři o Satanu ani často mluvit nemohou nebo nechtějí. Protože kdyby tak činili, museli by lidem i od démonů pomáhat a to mnozí neumějí a v podstatě je na to nikdo nepřipravil ! Poslat člověka k psychiatrovi je přeci pohodlnější a pokud to dobře dopadne tak se posedlý člověk pomocí "léků" udrží v utlumení dosti dlouho a co na tom, že někdy je na lécích závislý po zbytek života.

Samozřejmě jsou i tací kněží, kteří exorcismus praktikují, ale těch rozhodně většina není. Ale o církvích až příště.

Takže si shrňme. Ti, kteří vám povídají o Bohu, vám mají povídat i o Satanu, protože víra v Boha a dobro přináší často posměch nevěřících, zášť, bolest a zlost toho, který lidi nenávidí pro jejich "prý zbytečné stvoření".

A ti, kdož tvrdí: " Satan není, je jen Bůh", ti lžou, neboť toto tvrzení popírá i existenci Boha. A nevěřící nechť si uvědomí - pokud si myslí, že jsou svobodní:

Neovládáte ani svá srdce a dech, natož své myšlenky, nevíte jak a proč "vás myšlenky napadají", "neovládáte" často svůj hněv, někdy ani "nevíte" co a proč jste řekli, někdo vám "vkládá slova do úst a myšlenky zlé do mysli", žijete ve víře v to, že zítra "činiti cosi budete", ale přitom nejste páni dnů, které ještě nenastaly, jste vtahováni do situací, které nechcete prožívat, stáváte se závislí na tom, co je špatné a vy to víte, ale "je to silnější než vy", (alkohol, cigarety, jídlo, atd….), roznášíte pomluvy, aniž si to uvědomujete a ověřujete, pociťujete touhy, které ani nevíte kde se ve vás berou, slyšíte hlasy ve svých myslích, míváte sny a nevíte proč..... a tohle vše že je jen chemie a dědičnost?

Jak by to bylo jednoduché!

Ne, my lidé jsme opravdu někdy směšní se svou "svobodou" a velikášstvím. Když jsem navštěvoval jeden hospic setkal jsem se tam se starými lidmi, často v mládí nevěřícími a věřte nebo ne, oni se změnili na konci života. Najednou se báli smrti, někteří viděli "démony brousící si na ně zuby", báli se smrti protože nevěděli co s nimi bude. Jeden stařík mi pošeptal (aby jej sestry neslyšely) "zapomněl jsem Otčenáš, co mám dělat?" a plakal. Opravdu smutné.

Proto věřte, bojujte za dobro, proti zlu a ať je nazýváno jakkoliv, věřte, že zlo je velice inteligentní, protože ví kdy, jak a na koho uhodit a pokud má svého "hostitele", rádo v něm zůstane.




načítá se...

Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno

Petr Hemmi

Zaměření: Nevyplněno

Kontakt: www.henoch.cz

Web: Nevyplněno

Telefon: Nevyplněno



Další články autora
více