Zvony varovně mlčí
Slávo Heřmánek

Před časem se v tisku objevila zpráva, že největší český zvon nějakou dobu nepromluví. Jen několik hodin od uzavření volebních místností puklo při vyzvánění srdce Zikmundovi, který je ve věži svatovítské katedrály. Podle legend to nevěstí nic dobrého. Představa, že by srdce zvonu neuneslo třetí pozici komunistů ve volbách, však vypadá jako hodně přitažená za vlasy. Věští snad zvon něco ještě daleko horšího? Zvoníci kontrují případem z Polska. V Krakově puklo srdce zvonu, který se shodou okolností také jmenuje Zikmund a nachází se na hradě Wawel, který je podobným klenotem jako pražské Hradčany. Bylo to v roce 1939 a Polsko nedlouho poté napadl Hitler.

Zvon ve svatovítské katedráe zhotovil Tomáš Jaroš Brněnský v roce 1548 a váží přes 16 tun. Není to ale původní zvon. Tento "nový Zikmund" již dvakrát pukl při převozu a umisťování na věž. Jeho varování se naplnilo až za několik let, a to přesně za tolik, kolik dostali lidé na nápravu všeho co udělali špatného.

Přestože odborníci tvrdí, že srdce zvonu ve věži svatovítské katedrály prasklo vinou špatného odlitku a vzduchové bubliny, vím, že je to určitý způsob varování. V minulosti nás již varoval několikrát a lidé to nebrali vážně a proto také prožívali veliká utrpení. Ale museli prožít to co prožili, tedy i určitou krutost. Jsou určité karmické překážky a karmickou překážkou může být postižen i stát. Pokud se již naplnilo to, co se naplnit mělo, přichází opět určitý způsob varování a to třeba i znamením , které tento zvon dal v těchto dnech. Všechno lze odvrátit a vše se dá změnit, bude-li každý z nás naslouchat i srdcem.

Přestože tento zvon Zikmund zvonil s přestávkami přes 400 let a promlouval k hluchému národu, přežil náš stát, přes veškeré krutosti, do dneška. Podle pověstí se říká, praskne-li srdce významného zvonu na katedrále, stane se v nejbližších měsících neštěstí.

Shodou okolností prasklo v této době srdce zvonu, ale jsem přesvědčen, že se nic tak ukrutného a významného pro stát nestane. Nebudu-li hovořit o úmrtí významných osob, osob u kterých bychom to nikdy nečekali, opravdu by se nic tak významného stát nemělo. Samozřejmě je zde hrozba terorizmu ale toto je v moci těch kdo vládnou a varováni byli hodně dlouho dopředu.

Je to tedy v každém případě určité varování a lidé by se měli zamyslet nad svým způsobem a lhostejností života. Lidé v naší zemi nikdy neměli výdrž a téměř okamžitě po jakékoliv euforii opět začali rezignovat a co je nepálilo bezprostředně nehasili. Vždy se ale po určité době postavili proti jakémukoliv teroru či nebezpečí a dokázali mnohé zvrátit a změnit. Bohužel to někdy trvalo mnoho let.

V budoucnosti jednou z největších katastrof která by nás opět mohla postihnout, je ani ne tak nástup komunismu, jako prosazování starých komunistických idejí. Tím by nás opět strhli do propasti a naplnila by se slova bývalého komunisty Husáka, který řekl:"stáli jsme před propastí, ale nyní jsme udělali řádný krok vpřed."

Vím že se to nikdy nestane, ale náš národ si vždy zahrával s velkým ohněm a přestože se mnohdy velice spálil, nepřestává riskovat.

Nástup socialistů je tou nejhorší možnou kombinací a náš stát na to po letech opravdu draze zaplatí. Zatím se každému líbí to, že žijeme na dluh, ale i tento dluh se bude muset jednou zaplatit a nikdo nám nic zadarmo nedá a EU už vůbec ne. Dalším obrovským problémem je znečišťování přírody. Vzpomeňte si na povětrnostní katastrofy v posledních letech. Nikdy nebyly tak ukrutné záplavy, požáry, zemětřesení. Je to další varování, a pokud lidé opět budou hluší, budou plakat. Mohl bych vyjmenovat další a další příklady a zabraly by spousty papíru. Od terorizmu a zločinu až po lhostejnost, závist apod.

Proto opět říkám, vlastními činy si tvoří budoucnost člověk i národ. Tak jak se bude chovat k ostatním, budou se chovat oni k němu. Člověk, fauna i flóra.

To je naprostá pravda a vše se vrací jako bumerang. Nezahazujte tento bumerang, jednou ho nemusíte včas chytit a rozbije vám hlavu.