O životě a smrti z pohledu parapsychologie CIII.
Stanislav Brázda

Dobrou intuici měla další moje klientka z Hřenska, které někdo zavraždil syna (známý případ z Hřenska, kdy byli zavražděni dva chlapci a jedna dívka). Jí se zdálo jméno vraha. Přišla do mé poradny a chtěla si tuto teorii potvrdit. Našel jsem i důvod vraždy, který neznala. Motivace vraždy a jméno vraha pomohlo usvědčit vraha, čin byl již však promlčen.

Jedna zdravotní sestra mi telefonovala, zda bych jí nemohl pomoci. Měla velké psychické problémy. Měla malé dítě, byla sama, rozvedená a nebyla schopna chodit do práce, starat se o dítě. Sama nevěřila (což si myslí většina nemocných), že je nemocná natolik, aby musela do léčebny. Léčba jí doposud nepomáhala a protože jsme se znali, obrátila se na mne. Moje první zjištění bylo, že má okolo sebe energii zemřelého, který ji chce sebou do světa mrtvých. Další zjištění bylo, že další zdroj psychické poruchy má doma. Když jsme zjišťovali, ve které místnosti to je, vyšla mi ložnice. Po té si vzpomněla, že na oddělení, kde pracuje, zemřel mladý muž, který se do ní zamiloval a psal jí dopisy. Ona tyto dopisy nečetla, ale dávala si je z nepochopitelných důvodů doma pod postel. Po té jsem jí doporučil rituály rozloučení se zemřelým, dopisy jsem doporučil spálit. Asi po půl roce se mladá žena dala do pořádku, ale ještě půl roku dozníval akt rozloučení a půl roku bylo nutné řešit mými alternativními způsoby "odblokování" organismu (viz mé akupresury z knihy Jak se dožít 140 let).

Jedna kamarádka mne požádala o nalezení geopatogenní zóny v jejím bytě. Naučil jsem se kyvadlem "nakreslit" tvar veškerých zón, jak pozitivních, tak negativních. Proto jsem identifikoval v bytě kamarádky zónu, která byly ve tvaru "šesti-květu"- viz obr. v příloze. Intuitivně jsem si začal myslet, že to není geopatogenní zóna, ale psychosomatická a vznikla nepřirozenou smrtí člověka a určil jsem i dobu, kdy k tragické události došlo. Moje kamarádka se vypravila za majitelem bytu a žádala vysvětlení. Byla překvapena informací, které se jí dostalo. Prý vědí o tom, že v bytě se opil tulák, který se do tehdy prázdného bytu vloupal, byl opilý, ohříval se u otevřeného ohně, který si sám rozdělal. Bohužel usnul, jeho oděv od otevřeného ohně vzplál a on ohořel. Tuto informaci jí tehdy neřekli, protože se báli, že byt nebude chtít. Moje kamarádka je citlivá a v tomto bytě se nikdy necítila dobře a až já přinesl vysvětlení.

Další případ byl stejně zajímavý. V televizním vystoupení, kam jsem zván, jsem měl "věštit" pozvaným hostům Jeden známý herec ve vysílání mluvil o tom, že si chce postavit na zahradě své chalupy kapličku. Tato informace mne zaujala a místo věštby jsem známému herci sdělil, že má talent na zjišťování psychosomatických zón a má i talent na to, jak negativní vlivy těchto zón "odrušit. Zjistil jsem, že na jeho chalupě se oběsil její původní majitel a to herci vadilo. Proto jej podvědomě napadlo postavit kapličku, aniž tušil proč. Tato kaplička byla ideálním odrušením negativních účinků. Když jsem mu to v živém vysílání TV řekl, byl překvapen a po krátkém zamyšlení přiznal, že opravdu k výše popsané události došlo a dozvěděl se to od sousedů až po koupi chalupy.

V bytě jedné paní z Brna jsem se setkal se zvláštním jevem. Chtěl jsem, aby mi namalovala půdorys bytu, protože jsem cítil, že tam jsou psychosomatické zóny. Našel jsem šestikvět a ona potvrdila, že na tom místě zemřel její otec v hrozných bolestech na rakovinu. Zjistil jsem, že otec ji neměl rád a dost jí ubližoval, což mi potvrdila. Asi dva metry od první zóny jsem zjistil další, ale tentokrát šestihrannou, v níž jsem identifikoval matku klientky. Mezi těmito zónami se dala vypozoroval zvláštní souvislost - jako kdyby negativní psychosomatická zóna otce (šestikvět) chtěla dotyčné škodit dál, tak jako za života, a nově vzniklá psychosomatická zóna (šestihran) po matce, jako by chtěla tyto negativní účinky eliminovat, jako to dělala i za společného živ

ota. novinář, přišel s tím, že má geopatogenní zónu v autě. Řekl jsem mu, že je to hloupost. Geopatogenní zóna je zem a nemůže mít záření ze země v pojízdném prostředku. Přijel za mnou, já vzal virguli a na zadních sedadlech jsem identifikoval dvě zóny. Namaloval jsem půdorys jeho automobilu a kyvadlem "nakreslil" tvar zóny. V ten okamžik jsem se "napojil" podvědomím na tyto zóny a "uviděl" jeho prarodiče - dědečka a babičku, jak sedí s ním v autě na zadních sedadlech. Tuto informaci jsem mu sdělil a on přiznal, že skutečně nedávno zemřeli, že jej měli rádi, on je také a že je za sebou v autě vždy cítil, ale nechtěl si přiznat, že je něco takového možné. Prý již dvakrát kvůli této vizi havaroval. Namaloval jsem "amulet na odrušení" těchto zón a od té doby je už v autě "necítil". Mnoho takových zón jsem identifikoval v bytech, kde zemřelí dříve bydleli a dařilo se mi přesvědčit pozůstalé tím, že jsem určil pohlaví a věk zemřelých.

Jedna klientka měla ve 20 letech sen, ve kterém "viděla", že její rodiče nejsou pravými rodiči a tak dlouho pátrala (čtyři roky), až pravé rodiče i díky porady u mne našla (po dalších šesti měsících). Bylo to komplikované tím, že skuteční rodiče byli Španělé, kteří zde pracovali na vyslanectví. Tato dívka za mnou přišla s tím, že mám určit, zda jsou jejími rodiči ti, které má uvedené v rodném listě. Řekl jsem jí, že si bohužel myslím, že nejsou. Ona chtěla vědět, kdo jsou praví rodiče. Řekl jsem jí, že asi nebudu schopen určit, kdo jsou její rodiče, ale na mapě mi kyvadlo "ukázalo", že bydlí ve Španělsku, určil jsem přesně město 20 km jižně od Madridu. Poradil jsem jí, ať jde do porodnice, kde se narodila a hledá v archivu, kdo se ten den, případně den před jejím a den po jejím narození narodil, že tam by mohla najít odpověď na svoji otázku. Asi za týden přišla s tím, že se dozvěděla v archivu porodnice, že ten den, co se narodila, se narodilo i děvče jedné Španělce, u tohoto porodního zápisu stálo, že dítě asi za dva dny zemřelo. V ten okamžik byla moje klientka přesvědčena, že ona je tím dítětem té Španělky a ne české ženy, která ji vychovávala.

Získala adresu oné ženy a na vyslanectví zjistila její totožnost. Bylo jasné, že zemřelo dítě české ženě a personál porodnice děti zaměnil. Až na závěr mi klientka (v té době jí bylo 24 let) řekla o snu, který se jí zdál v den jejích dvacátých narozenin. Řekla mi, že sen byl natolik "živý", že snu uvěřila a věřila, že své pravé rodiče najde a aby se s nimi domluvila, až je najde, začala se učit španělsky. Když se naučila španělsky, začala hledat způsob, jak rodiče najít. Proto skončila i v mé poradně. Potom se ptala, zda je potká v Praze či za nimi bude muset do Španělska. Řekl jsem jí, že je potká v Praze, i když se mi tomu nechtělo věřit. Skutečně po tom všem "pravé rodiče" našla a žije s nimi, poslala mi balíček s pozdravem z nového bydliště. Bohužel jsem se nedozvěděl, co se stalo s "nepravými rodiči" a jak reagovali na tuto situaci. Tato příhoda byla popsána v časopise Tina a po vyjití této příhody za mnou začali chodit lidé, kteří se ptali, zda jsou jejich rodiče jsou pravými rodiči. Zvláštní bylo, že u většiny dotazujících jsem zjistil (což postupně ověřovali), že buď jeden či oba rodiče nejsou pravými rodiči. To byl velký důkaz, jak pracuje naše podvědomí, protože kdo výše uvedenou informaci v podvědomí neměl, ten se nezeptal a ti, co se zeptali, "cítili" na nevědomé úrovni problém, který se potvrdil. Impulsem k řešení "problému" byl právě výše popsaný příběh. Někdy může být impulsem ke zjišťování pravosti rodičů jejich špatné chování, nekompatibilita, zneužívání atd.

Po mnoha zkušenostech jsem se zabýval tím, kdy a zda je vhodné to adoptivními rodiči dítěti oznámit. Jsem přesvědčen, že se to má říkat (na 95%), a to mezi 9. až 10. rokem života dětí, protože dříve to nepochopí, později se s touto skutečností nesmíří tak dobře. Adoptované děti začnou "cítit" problém cca od 11 do 20 let a díky tomu se mohou chovat neobvykle (třeba celý život). Je to podobné, jako když jeden z partnerů je nevěrný, druhý to může "cítit" a aniž ví proč, může se rovněž chovat neobvykle nebo podvědomě stejně. Dříve jsem nevěřil na "uhranutí", až když jsem se začal zabývat "vúdú" (viz kniha O magii, lásce, sexu - druhé, doplněné vydání pod názvem Jak najít toho pravého a jak si jej udržet), pochopil jsem, že člověk, který je schopen "vúdú", je v navenek nevinné formě leckdy provedl, aniž si to uvědomil. V konkrétním případě za mnou přišla jedna paní s tím, že její sousedka ji uhranula - v navenek bezvýznamném sporu řekla : "Do roka chcípneš, protože jsi mi utrhla hrušku z mého stromu!". Poškozená trpěla celý rok, a když se blížilo inkriminované období, měla pocit, že opravdu zemře. V tomto případě psychicky silná sousedka svým projevem "uvedla" slabší sousedku do nižší hladiny vědomí a lidově řečeno jí "uhranula" - "vložila" jí svůj projev do podvědomí, protože k tomu měla talent. Proto se toho poškozená paní neuměla sama zbavit a byl nutný rovněž tento "akt vymazání nevhodného programu" z podvědomí. Když budete svému dítěti neustále opakovat : Jsi blbec a ničeho nedosáhneš, dosáhnete svého.

Kuriózní příklad mám z jedné propagační akce časopisů Astro a Květy. Zřídili provizorní "věštírnu", kam jsem byl i s několika spolupracovníky redakce poslán. Přišla za mnou klientka, která chtěla vyřešit problém, týkající se jejího psychického stavu. "Ucítil" jsem, že problém je v psychosomatické zóně v jejím bytě. Nakreslila jeho půdorys a kyvadlo mi "nakreslilo" zóny hned dvě. Potvrdila, že na jednom místě se oběsil její manžel a na druhém tchán. Je jasné, že na zhoršeném psychickém stavu té paní se nepodílely jen zóny, ale už skutečnost sama.

Klientka přišla řešit problém- narodila se bez pravé paže."Postavila" si do rolí svou matku, sebe jako nenarozený plod, otce a k tomu se přidaly ještě tři příčiny které mohly způsobit danou poruchu. Jedna znázorňovala lék, druhá nemoc, třetí představovala jiný vliv.Do role nevyvinuté končetiny byla postavena shodou okolností lékařka. V konstelaci se ukázalo, když matka klientky přišla do jiného stavu, ztratila oporu v manželovi a začala mít deprese. Dítěti je vložen do podvědomí pocit nejistoty. Těhotná matka si bere lék. V momentě požití léku, začíná představitelka nevyvinuté pravé končetiny odcházet a představitelka plodu kolabuje a omdlévá. Zde se přímo ukázkově mohla klientka přesvědčit, proč nemá pravou paži. Měla to štěstí, že se jako plod udržela, ale bohužel se narodila s daným postižením. A protože získala v početí pocit nejistoty, měla problémy v partnerských vztazích.. Tento problém si vyřešila při této konstelaci.

Při řešení problému, kdy nikdo v rodinném systému neměl dobré partnerské vztahy se většinou ukazuje, že je příčina v rodinném systému cca 1-10 generací zpět. Když se postavil rodinný systém konkrétní mladé ženy došlo se ke zjištění, že problém vznikl u pradědečka. V době kdy si praděda našel partnerku, milovala ho jiná žena o jejíž citech neměl ani tušení. Tato "milenka" si vysnila život s ním a negativně začala "vysílat". V okamžiku narození prvního potomka si "milenka", která to psychicky neunesla, vzala život. Její negativní myšlenky, kterými nepřála štěstí svému "milenci" v partnerském vztahu, stále působily. A začaly ovlivňovat potomky praděda. Od tohoto rodinného systému přecházely postupně na ostatní. Proto se nikomu nedařilo ve vztazích a nikdo nevěděl z jakého důvodu. Až tato mladá žena - pravnučka, která se chystala založit svou vlastní rodinu a měla obavy z opakovaní předchozích krachů ve vztazích, chtěla tento nevysvětlený fakt změnit. Muselo dojít k usmíření a odpuštění mezi pradědem a "milenkou. To vše se podařilo a tak měl tento příběh šťastný konec.

Jednomu muži zemřela žena při tragické autonehodě. Jeho nová partnerka si přišla "postavit" konstelaci na svůj nový vztah s ním, protože cítila nějaký problém. Ten se skutečně ukázal. Při konstelaci se ukázalo, že umírali ženy v rodě onoho muže, protože 4 generace zpět proklela matka svého syna (a jeho rodinný systém), protože ji zavraždil. Při konstelaci došlo k vyřešení a odpuštění, tím se srovnala nerovnováha v rodinném systému a věřím, že už dál ženy v tomto sytému nebudou umírat.

Jak to vypadá, když někdo "ani nežije, ani nezemřel" se dá dobře pochopit z ukázky jedné konstelace, kdy duše byla u představitele smrti a tělo bylo u představitele života. Je to podstatě "patová" situace, kdy máme pocit, že stojíme na místě, nemůžeme se hnout, nemáme žádné pocity. Jako bychom byli zmraženi. Řešení se našlo, ale musel představitel "těla bez duše" přijmout nejenom život, ale i svoji duši.

Jedna klientka, která zabila starou paní na přechodu nemohla pochopit, jak se nehoda stala. Tak jsem ji pozval na rodinné konstelace a tam jsme nehodu řešili. Děj se odehrával takto. Paní stála na přechodu a když přijíždělo auto klientky, náhle vešla před auto. Bylo mi to divné a ptal jsem se představitelky zemřelé, zda někdo nechybí. Potvrdila že ano a když jsem se zeptal kdo, řekla že její zemřelý muž. Tak jsem jej "postavil" do děje a ukázalo se, že jí před přijíždějící auto strčil. Když jsem se zeptal proč to udělal, odpověděl: " Chci, aby už přišla za mnou"! "Postavil" jsem celou situaci znova a až nyní se ukázala celá situace, jak se odehrála. 6ena stála na přechodu a čekala, až projede přijíždějící vozidlo klientky, Ta jí viděla a proto nepředpokládala, že vstoupí do vozovky před její vůz. Jela tedy dál a najednou představitel zemřelého muže představitele žijící ženy strčil před projíždějící vůz. Ta vstoupila před projíždějící vůz ale náhle se otočila a řekla: "To nemohu stihnout přejít a musím se vrátit na přechod". Otočila se o 180°a v tom došlo k nárazu. Tím se vysvětlilo to, na co nikdo nemohl přijít, že žena měla zranění na pravé straně, přestože auto k ní přijíždělo z leva.

Pokračování příště