Jste zde


Potkávání
MUDr. Zdena Kmuníčková

Často se potkáváme takto :"Dobrý den, jak se máte?" "Dobrý dobrý, áále..." Mávneme rukou a odcházíme každý na jinou světovou stranu, aniž jsme se potkali.

Někdy se potkáme takto :"Dobré poledne, copak s vámi bylo, dlouho jsme se neviděli?""To víte, byla jsem na lepším." Navzájem tu svitne zájem, potěšení /"vida někdo mě tu postrádal"/ a zase jdeme po svém.

To jsme se už trošičku potkali a maloučko hezky potkali. Může se však stát, že se potkáme a hle, "Ecce Homo! Ejhle člověk, pan Homolka! "Vnímám, jak mu září oči, kráčí jako junák a v tu chvíli cítí, že jsem taky "ejhle člověk" a tak mi poví, z čeho má radost neboť mi chce také kousek dát.

Nebo se stane, že jiný pan Homolka mi vkročí do všech mých smyslů, hlavně do duše a je tu ustaraný uzlíček bytí, schoulený a celý přitlačený ke kočičím hlavám nebo k asfaltu nebo k čemukoliv co je někde na dně. Pak je na mně, abych nedbala na nic a našla škvírku, kterou bych trošku prosvítila sluncem zauzlíčkované bytí pana Homolky. Všimněte si, že většinou tu škvírku najdeme a pak oba víme, že jsme se potkali.

Nu ano, potkat se, tak říkajíc " z duše do duše" je opravdu hezká chvilka. Čím delší, tím hezčí. Nejhezčí na tom je, že takto se můžeme potkávat úplně se vším živým i neživým okolo nás.

Představte si takové, třeba krátké, setkání se šťavnatou voňavou trávou, divukrásnou kytkou /každá je divukrásná/, velebným nebo laškovným stromem, legračně poťouchlým keřem, užvatlanou fontánou nebo symfonickou řekou.

Snad, abych už přestala, protože by to byly Himalaje listů papíru, kdybych si umanula vypsat všechna opravdová setkání s přírodou. A to jsem opomněla třeba "Ahoj" s veselým psem, hubatým vrabčákem nebo hloubavým kaprem; nebo což takhle si vyměnit přání krásného dne s básnivou sochou, něžně šeptajícím obrazem, broukajícím domem, mrkající čistou upravenou ulicí a se vším co na první pohled nedýchá, nedrbe se za uchem a nepochutnává si na zmrzlině?

Věřte, nevěřte, umět se " z duše do duše" setkat se vším, co nám podaruje planeta Země, než se otočí jedenkrát od východu Slunce k západu, je velice pro nás užitečné konání. Každé takové setkání je gejzír síly, potěšení a osvobozujícího prozření,že je na tom světě ještě někdo, něco mimo mne a moje urputné starosti, strasti a nepohody.


Přeju Vám dobrý slunný den, ať je jak je na nebi a na zemi.




načítá se...

Hodnocení článku:

Hodnocení: 
0
Zatím nehodnoceno

MUDr. Zdena Kmuníčková

Zaměření: Nevyplněno

Kontakt: Blanická 26
120 00 Praha 2
222 513 689
http://www.holotropic.cz

Web: Nevyplněno

Telefon: Nevyplněno



Další články autora
více