Jste zde

 

Teorie "spiknutí"

Projekt Superman XXIII. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Teď bych začal zase trošku odjinud. Když odhlédneme od těchto mých dobrodružství jaký byl vlastně můj studentský život? Odpověď je jednoduchá - velice zvláštní. Má láska ze střední školy šla studovat na jinou univerzitu takže jsem se nezajímal o jiné dívky protože jsem jí chtěl zůstat věrný. Každopádně si i tak všechny holky i studenti všeobecně o mně mysleli že jsem ten největší idiot protože jsem se s nikým nebavil. Vždycky jsem měl na uších... více

Projekt Superman XXII. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Někdy jsem se vzbudil a zjistil jsem že už mě drží šest mužů a v rameni mám injekci. Zase jsem začal zuřit a rozdal jsem několik ran než se jim podařilo znovu mě uspat. Později se poučili a nechali mě na posteli už svázaného. Když jsem se probral a začal zuřit bylo to pro ně mnohem jednodušší a bezpečnější dát mi injekci a uklidnit mne. Nespočetněkrát jsem se pokoušel přetrhnout ty pouta ale marně. Nakonec se mi to podařilo. Nepřetrhl jsem sice ty silné... více

Projekt Superman XXI. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Pořád se snažili objevit moje nové schopnosti. Chtěli vědět jestli umím lítat jestli dokážu hýbat předměty nebo je vytvářet. Vždycky se mi nejdřív snažili nějakým způsobem naprogramovat mysl a pak to zkoušeli v reálu. Například se snažili přesvědčit mé podvědomí že umím dýchat pod vodou a pak mě zavřeli do nádrže aby si to ověřili. Nebo mi vsugerovali že umím lítat a shodili mě z žebříku aby si ověřili že to zvládnu. Ale byly jisté hranice... více

Projekt Superman XX. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Skutečně jsem nenáviděl vedoucího v modrém plášti. Tehdy jsem věřil že bych ho byl schopen i zabít kdyby se naskytla příležitost. Byl vysoký okolo 170 cm měl hnědé vlasy hnědé oči a nosil brýle s tlustým hnědým rámem. Typická laboratorní krysa. Byl jsem přesvědčený že je to nacista. Vždycky se zajímal pouze o výsledek a mě bral jako prostředek. Bylo mu jedno jak velmi při těch pokusech trpím bylo by mu jedno kdybych na místě zemřel. Byl to naprosto... více

Projekt Superman XIX. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Jak jsme se balili a připravovali k odchodu jeden muž se mě zeptal: "Rhino co by si sis teď přál? Prostě to řekni a dostaneš to!" Já jsem odpověděl že mám zrovna chuť na zmrzlinu. On se nervózně zasmál a ještě jednou se mě zeptal jestli si přeji skutečně jen zmrzlinu. Já jsem přikývl. "V pořádku řekl sedej do auta a seženeme ti zmrzlinu." Bylo už pozdě a všechny obchody byly zavřené. On se však vlámal do obchodu Robinis 31 chutí a zeptal se mě jakou si dám... více

Projekt Superman XVIII. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

A pak přišla ta noc na kterou jen tak nezapomenu. Zase mě vyhodili z letadla. Jediný rozdíl byl v tom že tentokrát byla tma. Tím pádem jsem neviděl na zem a úplně jsem ztratil orientaci. Když jsem konečně dopadl hodně jsem se zranil. Nohy mě neposlouchaly a velmi těžce jsem dýchal. Byl jsem tak zničený že jsem nebyl schopen ani použít léčebnou koupel protože jsem se nemohl dostat do fontánky. Nakonec se mi to nějak podařilo. Byl jsem velmi dolámaný a zraněný a... více

Projekt Superman XVII. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Když mě přijímali do školního bratrstva měli jsme velkou party. Několik spolužáků mě poslalo pro cigarety a tak jsem si vzal auto a šel nějaké koupit. Po návratu bylo mé místo na parkovišti už obsazené a tak jsem zaparkoval jinde. Na oslavě jsem se dobře bavil a musím se přiznat že jsem se také trochu opil. Na noc jsem zůstal na gauči v domě člena mého nového bratrstva. Výsledek byl že Adolf a ostatní nevěděli kde jsem. Celou noc jsem nebyl doma a vysílačka... více

Projekt Superman XVI. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Postupem času se stále více začali zajímat o můj skok při té školní honičce. Stále jim nešlo do hlavy jak jsem mohl skočit z takové výšky a nejen to přežít ale ještě utéct. A tak jsem jim vysvětloval že jsem tehdy necítil žádný strach. Naopak cítil jsem se jako kočka. Všemi svými smysly jsem se soustředil jen na ten okamžik kdy přistanu a vsugeroval jsem si že mé nohy jsou jako ocelové pružiny a absorbují celý náraz. Od té doby mě začali testovat na... více

Projekt Superman XV. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Vždycky tam byl také kameraman který všechno zaznamenával na videokazety. Zase musím zdůraznit že zaznamenával opravdu všechno. Dokonce také to jak při té honičce na školním dvoře přejeli tu dívku. Také tehdy tam byl chlap s kamerou na rameni a všechno natáčel. Nebyla to obyčejná amatérská kamera. Velmi se podobalo té kterou používají reportéři v televizních novinách jen byla o něco menší. Každopádně vypadala dost profesionálně. Zaznamenávali jak... více

Projekt Superman XIV. - hranice lidských možností opravdu posunuta?

Když jsem se konečně probral ležel jsem na své posteli a všechno mi připadalo strašně zvláštní. Svět se se mnou točil a já jsem se cítil jako bych byl v nějakém delíriu či šoku. Brian byl pryč a když jsem se podíval na hodinky byly právě dvě hodiny po půlnoci. Nevěděl jsem tedy o sobě asi 14 hodin. Stále jsem oblečený. Pamatuji se co se stalo ale připadá mi to jako nějaký zlý sen a ne skutečnost. Stále tomu všemu nemůžu uvěřit a tak se vydám k té... více

Stránky

Zdraví

Více článků

Vzdělání

Více článků

Věštení

Více článků

Filozofie

Více článků

Esoterika

Více článků

ESP

Více článků

Různé

Více článků