Ilumináti VIII.

Lež - satanův způsob

Lži, kterými se kazatelé a zodpovědní pošpinili v souvislosti s ekumenami, už těžko mohou být horší. Před společenstvími popírají členství v ekumenách, ale ve skutečnosti jsou již přes 20 let při tom. To se dá vysvětlit jen tak, že sice na jednu stranu vědí o spikleneckých cílech, které jsou v pozadí, a o spolupráci Světové rady církví a Iluminátorů, ale na druhou stranu by se neradi vzdali přízně státu a darů svobodných zednářů. Pořád je základem, že lež je od počátku satanův způsob - lže, ať vystoupí kdekoli. (Jan 8,4b) Všechny machinace Iluminátorů jsou pochybné, neprůhledné a s trochou pravdy pomíchané lži, které se nemají objevit na veřejnosti.

Jestliže představitelé Evangelické Aliance takto bez bázně lžou, a tak nosí satanovy způsoby ve svém srdci, nevyplatí se navštěvovat jejich bohoslužby, protože kdo jednou lže, bude lhát i jindy a vy budete obelháni. Často m_m opravdu ten dojem, že pravda je nenáviděna a lháři milují lež, poněvadž pravda, která zjevuje a přináší na světlo skutečnost, zahanbuje a odhaluje to, co by člověk raději nechal zakryto. Pravda je ale pro všechno duchovním základem, na němž spočívá moc a respekt. I když je stále tak nepohodlná pro mnohé, nikdo ji neobejde? Vyžaduje od každého rozhodnutí také od tebe. Když se jí neotevřeme nebo se postavíme lhostejně ke hrozným věcem, které se dnes ději, tak už jsme se rozhodli proti pravdě. Pak si ale nedělejme žádné vyhlídky na účast na Božích zaslíbeních. Kdo není nasycen pravdou a ta ho neprovází jako měřítko při rozhodování ve všech životních otázkách, ten nemá občanská práva v nebi. Komu chybí láska k pravdě, tomu Bůh pošle tolik klamů, že se stane obětí ďábla, lži a podvodu.

(2. Tes 2,11 ).

(Dále následuje přehled kontaktů církví, společenství, misijních a dalších křesťanských organizací ve Spolkové republice Německo s národní ekumenou a se Světovou radou církví.)

Např. odpověď na dotaz u Evangeliumsrundfunk (ERF, křesťanské rozhlasové vysílání) zní: Ptáte se, zda existuje nějaké přímé nebo nepřímé spojení s ACK (Národní ekumena Německa) nebo se SRC. Na vaši otázku odpovídáme jednoznačně, že ne. Protože se o tom ani neuvažuje, jistě pochopíte, že nemám, co bych vám k tomu více napsal. Evangeliumsrundfunk, podepsán Diehl.

Stejná otázka byla položena národní ekumeně a tady je odpověď: ERF není členem v odborném svazu. Ovšem nedávno se ERF stal členem naší pracovní společnosti. Byl přijat na členském shromáždění 6.6.84 ve Wölmersenu. Toho času je ERF veden jako člen v čekací lhůtě. Definitivně přijat bude po dvou letech. Poněvadž naše pracovní společnost je odborným svazem Diakonického díla, bude pak ERF prostřednictvím členství u nás, také patřit k tomuto svazu.

Opravdu jsem si to nevymyslel. Mohl bych pokračovat a přinést spoustu důkazů o prolhanosti v této oblasti. Aby získali výhody od státu, nechali se zaplést do věci, o níž předem věděli, že je špatná. Dnes se z toho pokoušejí vylhat. Tak se lže tam a zase zpátky, až jsou lidé nakonec úplně zamotáni ve lžích. Také nemá smysl, když se půjdete doptávat těchto lidí na pravdivost mého tvrzení. Budou to zapírat, přikrašlovat, nebo to odůvodní jakoukoli výmluvou. Další, co udělají je, že mě označí za sektáře, letničního, falešného proroka nebo i za posedlého, aby mnozí přestali brát moji výpověď vážně. Kdo ale trochu, přemýšlí, pozná, že tyto pomluvy jen prokazují pravdu. Kdybych totiž lhal, bylo by snadné mne usvědčit ze lži, takhle je ale třeba uchýlit se k pomluvám. To se děje bez výjimky u všech, kteří se pokouší přivést na světlo pravdu.

Možná to vypadá, že jsem zvláště proti sborům Evangelické aliance, ale opak je pravdou. Nemám nejmenší nenávist. Bohu díky za to. To je satanův způsob a nemá v mém srdci místo. Píšu-li tak podrobně a důrazně o tom, co se děje v těchto kruzích, je to proto, že tu jde o upřímné křesťany, kteří jsou dnes lehkomyslným a překrouceným učením chytáni do satanovy sítě, aniž by to pozorovali. O lidi, se kterými jsem společně zpíval, modlil se a misijně pracoval a měl s nimi srdečné obecenství v době probuzení po válce. O lidi, u nichž změna vědomí šla za posledních 20-30 let tak daleko, že když je srovnám tehdy a nyní, nemohu je poznat. Svým dílem se na tom podepsala především televize. Vidět něco takového, když se nedá pomoci a pomoc také není žádána, když ale zároveň vidíte zlo, které tyto lidi postihlo, to je pocit, který je čímkoli, jen ne nenávistí.