JJ: Vaše na první pohled nenápadné knihy Doteky zdraví a Doteky jiné skutečnosti udivují svou hloubkou a pochopením, co je v životě podstatné. Zatímco první se zabývá skrytým významem nemoci, druhá se, zjednodušeně řečeno, pokouší odkrýt smysl našeho bytí na Zemi. Prozraďte nám, prosím, jaká filozofická východiska vás inspirovala k vydání tohoto díla.
JM: Současný svět charakterizuje odklon od duchovních hodnot. Obecně
jde o jakési podivné vymírání citu a soucítění. Lidé se uzavřeli do svých čtyř
stěn a jsou přesvědčeni, že budou-li uvnitř těchto stěn šťastní, budou šťastní
i v mnohem širším měřítku. V úsilí o své vlastní, rodinné štěstí, ztrácejí přehled
o stavu celku. Zajímá je jen to, co se jich bezprostředně týká, co je může ohrozit
nebo pozvednout. Když si zlomí nohu člen rodiny, považují za správné jej adekvátně
opečovávat. Když se ale totéž stane sousedovi, s nímž právě nevycházejí, jsou
někdy schopni říci: to mu patří... Je asi nesmírně důležité, aby si člověk mohl
znovu uvědomit, že není jen bytostí konzumující, ale především bytostí duchovní,
jíž bylo na dobu určitou propůjčeno tělo, skrze něž se smí jeho individualita
projevovat. Jedna lékařka mi po přečtení Doteků jiné skutečnosti napsala, že
se začala úplně jinak dívat na tzv. obtížné pacienty. Třicetiletý inženýr z
jižních Čech se svěřil, že mu knížka pomohla vyřešit jeho velký osobní problém.
Žena s diagnózou z oblasti gynekologie po přečtení Doteků zdraví psychicky velice
okřála, dobře absolvovala chirurgický zákrok a rychle se "hojila".
Jiné čtenářky si úspěšně snížily hmotnost a mnohé si celkově zlepšily zdravotní
stav. Mnozí čtenáři se začali pravidelněji věnovat meditaci. Knížky je, prý,
přiměly myslet jinak, změnily jejich žebříček hodnot. A tak se zdá, že chceme-li,
aby svět přežil, musíme změnit právě myšlení každého jednotlivce. Ne zvnějšku,
ale zevnitř. Jen, prosím, žádné násilí. Každý, se může rozhodnout sám za sebe.
Jsme bytosti, které mohou vyjádřit svou svobodnou vůli. Jsme ovšem také bytosti,
které jsou připraveny svobodně nést následky svých rozhodnutí…
JJ: Píšete, že obálky vašich knih jsou ošetřeny technologií s léčivými
účinky. Myslíte, že by šlo princip jejich působení srovnat např. s působením
esoterických obrázků Zdeňka Hajného či s působením bodů Jiřího Langa známých
např. z obálek časopisu Regenerace?
JM: Jak víme, existuje univerzální přírodní zákon, jemuž je podřízeno
vše, co jest. Ve snaze vyjádřit se v souladu s působením tohoto zákona používají
autoři, umělci, filozofové aj. různých tvůrčích přístupů, metod, myšlenkových
postupů apod., které ve svém konečném důsledku vedou k témuž cíli. Jde pouze
o rozdílný způsob vyjádření téhož. Cesty k sebepoznání jsou také velmi rozdílné,
a přesto je na jejich konci jediná Pravda, Absolutno, Bůh... Na někoho mohou
víc působit obrazy Zdeňka Hajného a na jiného léčivé obrázky Jany Sedlmajerové,
která je autorkou obálek obou knížek.
JJ: O meditaci byly napsány stovky knih. I vy o ní píšete. Připadá mi však, že to nejtěžší je začít a vydržet, protože pokud není přítomna opravdová vnitřní touha, nelze nikam hlouběji pokročit. Souhlasila byste s mou skepsí?
JM: Souhlasím s vaším názorem, ale nenazvala bych to skepsí. Jde o zcela
zákonitý vývoj člověka a lidstva. Ti, kteří jsou připraveni věnovat se vědomě
již v tomto životě sebezdokonalení a meditaci, jistě pocítí ono vnitřní nutkání,
které je přivede na duchovní cestu. Ti ostatní to budou muset udělat až někdy
příště.
JJ: Nemoc nám má, podle mého názoru, naznačit, že je něco v nepořádku,
že bychom se měli nad něčím zamyslet, případně něco ve svém chování změnit.
To lze snadno pochopit u akutních onemocnění. Co si však myslet o různých nevratných
onemocněních (jako je třeba poškození kloubů, oslepnutí, rakovinné bujení ap.)
- jde o trest bez možnosti nápravy?
JM: Je jisté, že mám k dispozici málo místa na zodpovězení tak složité
otázky. Možná o tom bude nějaká další knížka. Ani nevratné poškození zdraví
nevzniká, vyjma některých úrazů, ze dne na den. Zhoubné bujení se připravuje
v těle mnoho let, a hlásí se desítkami signálů, stejně tak artróza, cukrovka,
dokonce infarkt myokardu a jiné nemoci. Všechny jsou způsobeny "chronickými
chybami", jichž se člověk opakovaně dopouští. Určitý životní styl (zahrnuje
stravování, pohybovou aktivitu i způsob myšlení a chování) může za určitou dobu
způsobit skutečně nevratná poškození zdraví. Přesto má člověk možnost kdykoliv
se na své cestě zastavit a zbavit se toho, co mu škodí. Mnoho pacientů stále
ještě umírá po jinak úspěšné léčbě zhoubného nádoru. Proč? Po operaci a chemoterapii
se vracejí k svým dřívějším zvykům, např. dále konzumují uzeniny a maso...
JJ: Jak velký význam přikládáte vegetariánství? Myslíte, že stravu bez
masa snáší každý stejně dobře?
JM: Neexistuje univerzální lék na všechny lidské choroby. Není jím ani vegetariánská strava. Člověk, který jí celý život maso, musí být velmi opatrný, chce-li se začít stravovat jako vegetarián. Jde především o to, aby přechod na jinou stravu byl pozvolný a byl založen na skutečných znalostech. Není-li tomu tak, může docházet i k rozčarování. Pro děti ve vývoji může být v tomto smyslu vegetariánství dokonce nebezpečné. Dospělý člověk přechází k vegetariánství zpravidla ze dvou důvodů: buď si chce zlepšit svůj zdravotní stav, nebo je považuje za samozřejmou součást svého duchovního vývoje. První cesta je dobrá, ale druhá je lepší.
JJ: Psychickému zdraví určitě prospívá, když dokážeme proplouvat životem
s dobrou náladou. Existuje však nějaký recept na situaci, kdy máte doma "škarohlída",
který se vám snaží dobrou náladu, možná nevědomky, vhodně vybíranými tématy
soustavně kazit?
JM: Čtenářské obci jste se představila prozatím dvěma již zmiňovanými
knihami. Slyšel jsem však, že máte ještě další ediční záměry. Můžete nám o nich
něco prozradit?
JJ: V současné době vychází třetí a poslední díl "doteků",
a sice Doteky světla. Když si čtenáři přečetli první dva díly, někteří z nich
se svěřili se svými pocity, a dokonce i se svými životními příběhy. Tak se stalo,
že Doteky světla odpovídají na důležité otázky současnosti - zejména na otázky
týkající se mezilidských vztahů, osudu, štěstí a neštěstí… V této knize se snažím
ukázat, že člověk má víc sil, než si myslí, a že v životě může dokázat víc,
než je ochoten připustit. Ukazuji, že každý může svůj osud, jenž je dán v hrubých
obrysech, korigovat svou myslí, vědomím, duší, chcete-li. Jestliže má někdo
projít dopravní nehodou, stane se to. Není ale lhostejné, zda dotyčný zahyne
nebo vyvázne jen s malým škrábancem. A právě tohle můžeme ovlivnit. Doteky světla
jsou o tom, jak žít v harmonii s ostatními i s přírodou, jak žít šťastně a ve
zdraví. A další plány? Myslím si, že mé další, osobní záměry, nejsou až tak
důležité. Důležitější je energie, kterou člověk vysílá směrem ke svému okolí
a dál.
JM: V současné době vychází třetí a poslední díl "doteků",
a sice Doteky světla. Když si čtenáři přečetli první dva díly, někteří z nich
se svěřili se svými pocity, a dokonce i se svými životními příběhy. Tak se stalo,
že Doteky světla odpovídají na důležité otázky současnosti - zejména na otázky
týkající se mezilidských vztahů, osudu, štěstí a neštěstí… V této knize se snažím
ukázat, že člověk má víc sil, než si myslí, a že v životě může dokázat víc,
než je ochoten připustit. Ukazuji, že každý může svůj osud, jenž je dán v hrubých
obrysech, korigovat svou myslí, vědomím, duší, chcete-li. Jestliže má někdo
projít dopravní nehodou, stane se to. Není ale lhostejné, zda dotyčný zahyne
nebo vyvázne jen s malým škrábancem. A právě tohle můžeme ovlivnit. Doteky světla
jsou o tom, jak žít v harmonii s ostatními i s přírodou, jak žít šťastně a ve
zdraví. A další plány? Myslím si, že mé další, osobní záměry, nejsou až tak
důležité. Důležitější je energie, kterou člověk vysílá směrem ke svému okolí
a dál.
JJ: Děkuji Vám za rozhovor.
|
