Vše je dokonalé
a takové jaké má být.
Není nic,
co bys mohla přidat nebo ubrat.
A přeci jsou ještě chvíle,
kdy Tvá ústa od borůvek
zastíní krásu rozkvetlých růží.
Smutek nejlépe rozpustíš tancem.
Zkus to například s Medwyn Goodallem
a s jeho "Orchid Potion" .
Tancuj,
toč se,
třeba jako sufijští dervišové,
až se v tanci úplně ztratíš.
V každé radosti najdeš zárodek smutku
a také v každém smutku je zárodek radosti.
V každé lásce se skrývá zárodek nenávisti.
Ač je to podivné,
i v té největší nenávisti najdeš semínko lásky.
To je zákon proměny,
pokud žiješ v protikladech.
I kdybych odešel na druhý konec světa,
i kdyby se mé dny naplnily,
budu navždy s Tebou.
Najdeš mě ve větru,
který si bude hrát s Tvými vlasy.
Najdeš mě v kapkách rosy,
které Ti budou zrána zářit
na řasách jako perly.
Najdeš mě i v tom posledním kamínku u cesty,
ale nejblíže Ti budu ve Tvém srdci.
Proč?
Jsme totiž jedné podstaty,
TY, JÁ a tento VESMÍR.
Uvidět pstruha v horském potoce
znamená dlouho čekat nehnutě na břehu,
s takřka zatajeným dechem
a s bdělou pozorností,
jinak ho propásneš.
Zrovna tak musíš být bdělá.
Nesmí Ti cinknout ani jedna z Tvých náušnic,
pokud chceš zahlédnout ve svém srdci
čím skutečně jsi.
Posaď se na břeh potoka.
Nech své myšlenky plynout po vodě jako listy.
Jen je pozoruj.
Teď k Tobě připlouvají,
teď Tě míjejí
a teď Ti mizí z očí.
Nech je být.
Buď jen jejich Svědkem
a vše bude takové jaké má být.
Všichni jsme na Cestě.
Jsme poutníci hledající Pravdu.
Hledáme jí v knihách,
diskutujeme o ní,
hledáme ji ve hmotě, v atomových reaktorech,
hledáme ji v hlubinách vesmíru.
Paradoxem je, že záblesk Pravdy se dostaví tehdy,
když odložíme knihy a
opustíme své názory.
Naše mysl musí být tichá
a my absolutně bdělí.
Pak stačí lavička u lesa nad loukou
plnou cvrčků a jsi v Pravdě.
Opravdu jsi?
Ne, jak bys mohla,
vždyť už tu není hledající,
ani nikdo, kdo by konal.
Pravda je totiž stav bez ega.
Lásko má,
byla jsi,
jsi a navždy budeš mou Cestou.
Jsem Tvým velkým dlužníkem,
který svůj dluh asi těžko kdy splatí. |
|
