Lidé slabé vůle jsou přecitlivělé, prchlivé osoby, neustále ve vleku své žádostivosti. Lidé váhaví, nerozhodní, kteří se nedovedou podřídit disciplíně, přizpůsobit stálému zaměstnání... Špatní řemeslníci, náladoví světáci... Osoby vrtkavé, nestálé, bez vytrvalosti a odvahy, podléhající svým vrtochům.
U osob nestálých pozorujeme rozklad vůle. Nedochází u nich k utvoření volní činnosti z jednotlivých složek. Je to stav duševního nepořádku, porušení rovnováhy, bezvládí. Volní činnost předpokládá uvědomění jistých prvků, představy, cíle, motivu atd.
Lidem se slabou vůlí se nedostává řídících rozumových ideí, jsou ve svém jednání omezení, nestálí a jednají jen podle svých povrchních nápadů a vrtochů. Zřídkakdy ovládnou svá první hnutí mysli a jsou neobyčejně přístupní cizím vlivům.
Všeobecně lze říci, že slabá vůle, jelikož i sklony k hysterii, jsou projevem oslabené duševní funkce, v níž jedinec není schopen udržet rovnováhu změnami prostředí.
Často tyto lidi najdeme mimo "zdravou společnost", kde žijí jen svými vnitřními myšlenkami, pozbývají schopnost jednat ve vnějším světě, nedovedou se sami řídit, rozhodovat a je to právě společnost, která ukládá člověku řád, jímž modeluje jeho charakter. Člověk je tvor společenský; společnost ho vytváří a poskytuje jeho duševním schopnostem jediné prostředky, jemu úplně přístupné, aby se rozvinul a dosáhl úrovně, kde se zušlechtěné představy stávají inteligencí v oblasti poznání a vůlí v oblasti činu.
Lidé slabé vůle jsou tedy ti, kdož se nepodrobili vlivu společnosti při získání silné vůle, a silní ti, kteří jej přijali a tím v sobě vybudovali silnou osobnost. Osobnost je rozvinutí individuality tělesné i duševní a je výrazem společenského vývoje.
Výchova silné vůle je především nutné poznání sebe sama - "já jsem". Toto sebepoznání, cvičené často ve střeženém tichu koncentrací, bude více a více vzrůstat. Řekneš-li vícekrát za den slova "já jsem", nebo myslíš-li si je, jsi si vědom trvání svého skutečného sebe sama a pocítíš vzrůstání svého mocného silného "já" ve svém nitru.
Tvé vědomí určuje bytí a nemysli, že tvé vědomí je určováno a řízeno bytím. Abys nabyl silné vůle, musíš se cvičit v koncentraci. Ta zvyšuje intenzitu duševního dění. Pozornost musí být silná, aby se dovedla volně soustřeďovat. Jako projev vědomí je doprovázena pravidelně stavy fyziologickými, vzbuzeným napětím, a zesiluje šedou kůru mozkovou.
Aby člověk získal silnou vůli, musí si činit násilí, pěstovat sebezapření, stále se přemáhat. Musí opanovat a ovládat sebe sama, pak zvítězí nad fyzickou slabostí a jeho vůle roste a sílí.
K nabytí silné vůle pomáhá, když po určitou dobu zachováme nehybnost těla. Vůli můžeme cvičit tak jako každý sval k pevnosti a pružnosti. Je nutné předem znát povahu a zákonitosti vůle. Uvědomit si, že duše je příčinou cítění, abychom mohli zdárně se cvičením pevné vůle začít.
Tvé chtění buď vždy jasné, pevné a přesné, jako rozkaz! Pravdě musíš hledět vždy pevně do očí! Vůli posílíš, nedbáš-li a nevšímáš-li si nepříjemných pocitů a malých bolestí! Udělej aspoň jednou za den něco, k čemu se musíš nutit! Tím bude tvá vůle sílit!
Školení vůle záleží ve cvičení a opanování myšlenek.
|
I nasilí na sobě je...
