Hypnózu zná a používá jak svět materialistické vědy tak i svět magie a duchovnosti. Její výzkum by je mohl sblížit.
Hypnóza je běžně definována jako změněný stav vědomí. Skládá se z uvedení pomocí sugescí, působení a vystoupení z ní. Velký vliv na výsledek má i rozhovor před samotnou hypnózou, i ten jej její součástí. Důležitý je způsob a prostředí ve kterém se provádí. Sugesce můžeme dávat i sami sobě, pak hovoříme o autohypnóze. Časté je, že si hypnotizovaný neuvědomuje, že je v hypnóze a po jejím ukončení odmítá, že v ní byl. Jen v nejhlubších stupních si na nic nepamatuje. Často se takto vědomě i nevědomě odmítá seznámit s procesy, kterými prošel.
Hypnabilita
Stupně hypnózy charakterizují hloubku změněného stavu. Běžné vědomí plynule mizí při prohlubující se hypnóze. Používá se mnoho systémů, nejjednodušší, ale nejméně přesné je rozdělení na mělkou, střední a hlubokou hypnózu.
Hypnabilita je schopnost vstupovat do hypnózy. Polovina lidí vstoup do střední, čtvrtina do hluboké a čtvrtina jen do mělké hypnózy. Není to stálá hodnota, opakováním se hypnabilita silně zlepšuje. Zhypnotizovat nelze pouze jedno procento lidí. Příčina omezení ponoru je ve vědomých i nevědomých blocích.
Výhodou osob z větší hypnabilitou je vysoká vnímavost, nevýhodou naopak přecitlivělost a snadná možnost ovlivnění. Záleží i na vlivu ostatních, pokud posadíme málo hypnabilního k takovému, který je schopen okamžité hypnózy, dochází k silnému ovlivnění. Hovoříme pak o indukované hypnóze.
Nejdůležitější je správné provedení a zaměření hypnózy. Je k němu potřeba mnoho zkušeností a znalostí. Oslovení správné části psychiky i volba vhodných sugescí je základem dobrých výsledků.
Využití hypnózy v léčení
Hlavním využitím hypnózy je psychoterapie. Některé školy učí dávat prosté sugesce na nápravu psychických, somatických a psychosomatických problémů, ale pokročilejší nejprve hledají, proč problém vznikl. Zjištění této informace má již léčebný efekt. Umějí také využít vyšších částí vědomí na vedení hypnózy, protože jsou schopny dokonalejších sugescí i dějových procesů. Hypnotizér pak provádí pouze pasivní verbální asistenci.
Mnoho úspěšných technik je založeno na hypnóze, dokonce i psychoanalýza, i když to odmítá. Regrese a progrese jsou účinnou formou zpovědi, v které není důležitá faktická nebo historická správnost, ale léčení. Někdy jde totiž spíše o symbolické vyjádření problémů a jejich následků či naznačení výhod správného přístupu v budoucnu. Je to příliš složitý proces, než aby se dal jednoduše objasnit. Stejně tak i prostá relaxace je formou prázdné hypnózy.
Tyto terapie se provádějí ve změněném stavu vědomí aby se omezily bloky vědomí znemožňující práci s tabuizovanými tématy. Ani v hypnóze však nejsme schopni říci všechno o našich problémech, ale vždy jen určitou část úměrnou její hloubce. K naší škodě totiž všemožně skrýváme naše problémy uvnitř. Rány osudu bývají potom dosti často snahou nadvědomí donutit nás zpracovat obsah třináctých komnat.
Na principu hypnózy jsou založeny i metoda reiki, Modrá Alfa, Zlatá Mysl, Silvova metoda, hlubinná abreaktivní psychoterapie, dianetika, holotropní dýchání, autogenní trénink a transcendentální meditace. Rovněž zpěv, zejména sborový, súfické tance a cvičení tai-chi. Terapeutický význam v mělké hypnóze má i četba pohádek dětem, dokonce i návštěva uměleckých, zábavních i sportovních podniků.
Chybou některých hypnotických metod je, že často zasahují do procesů, do kterých není vyššími částmi jáství povoleno zasahovat. Terapeut by se s Nimi měl předem dohodnout. V plném rozsahu toto platí i pro magické procesy, které nemá ego vůbec povoleno provádět a jsou po čase tvrdě karmicky trestány.
Hypnóza v našem životě
Hypnóza v našem životě
I při čtení či poslechu mluveného slova jsme ovlivňováni, jde tedy o mělký druh hypnózy. Kromě myšlenek se předává i psychické vyzařování přednášejícího, které se spojuje s posluchačovými. Vliv je velmi složitý a probíhá převážně v nevědomí.
Pod vlivem vlastních i cizích hypnotických sugescí jsme vlastně stále. Je to vliv propagandy, reklamy a módy.
Osoba hypnotizéra má obrovský význam. Každý ho sice může dělat, ale každý jinak. Záleží nejen na tom co říká, ale i na tom, co a jak silně vyzařuje. Dochází ke skládání osobnosti hypnotizéra a hypnotizovaného. Velcí diktátoři dostávali od svých poddaných psychickou energii. Tou je zpětně hypnoticky ovlivňovali a zesilovali tento vztah. Podobně to platí i o všech populárních lidech. V davu či kolektivu může dojít k tomu, že splývá role hypnotizéra a hypnotizovaného.
Velmi silně hypnoticky na nás působí okolí, televize i tisk, ale ještě více naše vlastní vědomí, jehož momentální stav máme snahu pokládat za normální a pro něj si vždy najdeme zdůvodnění. Často bez náhledu přijímáme svou depresivní či agresivní náladu, kterou omlouváme různým způsobem. Ať je to stav snový, hypnotický či mystický, máme často sklon ho přijímáme jako přirozený a ostatní vnímat za cizí, neznámý. To platí i tehdy, když z něj vystoupíme a nemůžeme pochopit, kde jsme byli a najednou se ho bojíme tak, jako všech neznámých stavů mysli. Schopnost objektivního pohledu na sebe je jeden z hlavních znaků duchovního člověka.
|
Skorem
