Jíst mnoho nebo méně je životní zvyk, který je zakotven v osobnosti. V podstatě zjišťujeme, že jedlík věnuje větší část svého zájmu jídlu, především upřednostňuje sladkosti. Výdej přijatých kalorií však není adekvátní. Duševní aktivity, práce svalů a kontakty s lidmi, to jsou činnosti, při kterých dochází k výdeji energie. Tyto činnosti obézní člověk příliš nevyhledává, otylí lidé se vyhýbají možným komplikacím. Obvyklý obrázek klidných, dobromyslných lidí by mohl v mnoha směrech souhlasit. Přesnější analýzy dokonce ukazují, že jejich nutkání k jídlu se u nich objevuje vždy, když se cítí osamělí nebo když stojí před nějakými problémy.
Konzumací jídla se určitým způsobem uklidní. Jídlem sami sebe rozmazlují, přestože potom trpí pocity viny. Svůj boj proti tloušťce vedou vlažně a bez vytrvalosti. Po několika heroických pokusech se opět vrátí ke své kulinářské neřesti, s vnitřním tlakem, který jejich otylost ospravedlňuje.
Psychosomatika nás učí hledat zdroje obezity ve způsobu, jakým otylí lidé hospodaří se svými city. Tlustí lidé v podstatě chtějí být tlustí, to znamená objemní vážení. Přejí si zhubnout, , ale nechtějí ztratit svůj objem. Jejich zeď z tuku je chrání proti působení okolí a představuje oporu pro jejich většinou narušené sebevědomí. Rossier oprávněně poukázal na to, že otylost souvisí s hromaděním zásob, s touhou po objemnosti, po zavalitosti, po odolnosti, po vnitřní vřelosti.
Stát se tlustým je také způsob, jak se vyrovnat s pocitem životní nejistoty - citově nezralý otylý člověk našel v intenzívním přejídání prostředek, který zmírňuje jeho strach z bytí. M. Bleuler, který tento problém podrobil důkladnému zkoumání, o obézním člověku soudí, že u něho hraje roli "emocionální prázdnota, která je vyplňována nutkavým jedením." Tato prázdnota může být způsobena sexuální zklamáním, nesplněnou ctižádostí, bezmeznou chamtivostí nebo podobnými příčinami. Ve skutečnosti mnozí pozorovatelé v základních rysech chování obézních lidí zjistili touhu chtít vlastnit. Tato touha poukazuje na zastavení rozvoje osobnosti, jež má pak sklony k dětinskosti.
Neuspokojivý sexuální život může být často kompenzován lehce dosažitelnou sladkostí. Jeden zlomyslný Francouz, kterému byla u švýcarských žen nápadná relativně velká spotřeba čokolády, nazval tuto touhu po čokoládě "la base fondamentale de I'érotisme de la femme suisse", tedy podstata erotiky švýcarské ženy.
Uvedeno ve spolupráci se serverem
www.doktorka.cz
|
