11. srpna 1999 v 11:10 světového času došlo k památnému úplnému zatmění Slunce, které bylo poprvé po téměř 300 letech pozorovatelné také ze střední Evropy. Všichni si jistě pamatujeme, kolik nejrůznějších šarlatánů a podvodníků tehdy strašilo koncem světa a nejrůznějšími katastrofami, a aby svému strašení dodali na věrohodnosti, vehementně se mnozí z nich oháněli Nostradamem a jeho slavným proroctvím X,72, ve kterém prý tyto katastrofy předpovídal. Všichni také máme v dobré paměti, že žádný konec světa nenastal, ani Evropu nepřepadli Mongolové, jak tím také leckdo vyhrožoval. (I tady skvělým způsobem zapracoval dr. Špůrek, když odhalil, že Nostradamovi ve zmíněném proroctví vůbec nešlo o zatmění Slunce, ale právě o přechod z věku Berana do věku Býka.) Je ovšem pravda, že všem takovým zvěstovatelům špatných zpráv tehdy významně nahrávalo do karet, že zatmění bylo doprovázeno skutečně nebývalým výskytem krizových a neharmonických aspektů, kvadratur a opozic, které navíc vytvářely ve zvěrokruhu dvě neobyčejně vypjaté aspektové konfigurace - Velkou kvadraturu (nebo jinak Kosmický kříž), uzavřený čtverec složený ze čtyř kvadratur a dvou opozic, a tzv. T-kvadraturu - pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník, tvořený dvěma kvadraturami a jednou opozicí. Protože kvadratury a opozice byly ve staré klasické astrologii považovány za aspekty "zhoubné", a navíc planety, které v ten den jimi byly propojeny (Mars, Saturn a Uran) prohlašovala stará astrologie za "škůdce", byly katastrofické vize celkem nabíledni. Ve skutečnosti však tomu bylo jinak.
Obě významné aspektové konfigurace, Kosmický kříž i T-kvadratura, sice signalisují mnohé překážky, zápasy a boje, jsou však také příznakem nesmírné dynamiky a pevné vůle překonávat tyto překážky, odhodlaně snášet a hlavně řešit veškeré nesnáze a problémy, ukazují na jakousi buldočí zaťatost a neochvějné směřování k vytčenému cíli. Což ani náhodou nejsou příznaky nějakých katastrof nebo "konce světa", právě naopak - mohou být vynikajícím příslibem do budoucna, pokud si je spojíme s tím, co jsem napsal v souvislosti se sevřeným seskupením nebo s trojitou Velkou konjunkcí Jupitera se Saturnem.
A je tu ještě jeden velmi výmluvný a významný aspekt, související s T-kvadraturou. Ta ve všeobecném smyslu rovněž vypovídá o urputné snaze po nalezení východiska z nesnází a problémů, přičemž platí, že o tomto východisku podává informaci bod, ležící v přesné opozici ke střednímu vrcholu celé konfigurace. 11. srpna 1999 stál v tomto vrcholu Jupiter na 5. stupni znamení Býka, v opozici k němu tedy ležel 5. stupeň Štíra. Hledané východisko by proto mělo mít souvislost s vlastnostmi, které Štír symbolisuje, a to jsou například citlivost a vnímavost, schopnost vhledu a empatie, také však touha po hlubokém poznání, po odhalení všech tajemných stránek existence, nenávist k pokrytectví, falši a podvodu, odvaha a nechuť k jakýmkoliv ultimátům a kontrolám. A i tady nám leccos může napovědět Sabiánský symbol, který se pojí s 5. stupněm Štíra: "Skalnatý útes vzdoruje vlnám, které se o něj tříští." V celkovém kontextu zde skalnatý útes může být symbolickým obrazem lidské civilizace, která se před dlouhými věky vynořila s chaosu a beztvarosti, a je teď dostatečně pevná a stabilní, aby úspěšně odolala náporům iracionality, vášní a bouří, které kolem ní mohou zuřit.
A konečně poslední konfigurace, o které je třeba se zmínit a kterou většina z nás ještě bude mít v čerstvé paměti - významné stellium 3. května 2000. Toho dne ve 14:00 hodin světového času se všech sedm klasických planet od Slunce po Saturn shromáždilo ve výseči necelých 27 stupňů ve znamení Býka. I tehdy pochopitelně spustili povyk všelijací šarlatáni, bájící o planetách v jedné řádce a věštící dosud nikdy nevídané katastrofy. Ani tehdy se pochopitelně žádné katastrofy nekonaly, a to hned ze dvou důvodů. Planety se "do jedné řady" prakticky nikdy dostat nemohou, to zaprvé, a zadruhé - takové úzké multikonjunkce sedmi planet nejsou zase až tak vzácným jevem. Před oním 3. květnem 2000 došlo k ještě těsnějšímu nahromadění 7 planet ve znamení Vodnáře 5. února 1962, ke stejnému nahromadění ve Lvu došlo také 17. srpna 1955, a tak by se dalo pokračovat. Jednu výjimečnost však stellium ze 3. května 2000 přece jenom mělo: za posledních více než 3000 let k takovému nahromadění prokazatelně ani jednou nedošlo ve znamení Býka! Jak by se tedy tato sedminásobná konjunkce dala interpretovat?
Ve všeobecném smyslu ukazuje jakékoliv nahromadění více než tří planet v jednom úseku zvěrokruhu na zvýšený důraz na principy a charakteristiky, které takový úsek symbolisuje. Pro znamení Býka jsou to například stabilita, vytrvalost, důslednost, klid, ale také materiální zabezpečení. Jak se zdá, ukazuje se tu další významná souvislost s blížícím se přechodem z věku Berana do věku Býka v roce 2012. A co víc: v tomto stelliu proběhla další, tentokrát ovšem už jednoduchá konjunkce Jupitera se Saturnem. Jako by Velká konjunkce obou planet ve Vahách v letech 1980 a 1981 ukazovala na charakter celého nového věku (viz výše), zatímco hned ta další, jednoduchá, podtrhává a zdůrazňuje hlavní úkol následujícího období - rozvoj (Jupiter) v součinnosti se zodpovědností, tradicemi a zákony (Saturn), zaměřený k materiálnímu zabezpečení další existence lidstva (Býk).
Co říci závěrem? Lidstvo už po několik desetiletí prochází přelomovým obdobím, dějiny se nacházejí v bodě zásadního mezníku, kdy se rozhoduje o další existenci nebo neexistenci lidské civilizace. Astrologické konstelace, které jsem se tu pokusil popsat a stručně analyzovat, o tom svědčí více než výmluvně. Události posledních měsíců, konstelace saturnského, lunárního a marticko - lunárního vědra v příštích cca dvaceti letech, vstup do věku Býka, mikrovlny a palce Berana a tak dále naznačují, že etapa lidské historie, která nás v nejbližších desetiletích a staletích očekává, rozhodně nebude žádnou procházkou růžovým sadem. Přesto však je tu stále naděje. Vyplývá z trojité konjunkce Jupiter / Saturn a sevřeného seskupení na začátku 80. let, z velkých aspektových konfigurací při zatmění Slunce 11. srpna 1999 (přesto že ty na první pohled mohou vypadat hrozivě), ze stellia sedmi planet v Býku 3. května 2000, a konec konců i z nastupující vlády planety Venuše. A jde teď vlastně pouze o to, jestli lidstvo dokáže uposlechnout varujících konstelací a naopak ve svůj prospěch využít těch příznivých. Doufejme, že se nám to podaří. Jinak - Bůh s námi. |
