Voda - životodárná tekutina

Tělo musí vodu přijímat pitím asi tak 1,5 až 2,5 litru za den. Kromě toho si vodu vyrábí samo při spalování živin. Vstřebávání vody se děje v tenkém střevě a v menší části také v tlustém střevě. Děje se tak při rozdílné koncentraci - osmóze za přítomnosti minerálů sodíku a draslíku Nespotřebovaná, zužitkovaná voda se z těla vylučuje trávicím ústrojím prostřednictvím slin, žaludeční šťávy, žluči, pankreatické šťávy a střevních sekretů a stolicí. Ale hlavní výdej vody se děje močí, vodní párou při dýchání, ale voda také odchází pocením kůží.

Pitný režim- příjem a výdej se řídí konstitucí člověka, věkem, velikostí těla, aktivitou organismu a také okolním prostředím. Práce a pohyb v horku vedou k velkým ztrátám tekutin a minerálů pocením, kdy ztrácíme za hodinu i několik litrů vody, a proto musíme odpovídající množství tekutin a iontů okamžitě do těla dopravit. Nedostatek vody vyvolává pocit žízně, která je zprostředkována reflexně z tzv.centra žízně v podvěsku mozkovém jako reakce na změny v chemických a fyzikálních parametrech tělesných tekutin, především krve a mozkomíšního moku, kde se jedná především o zvýšení hustoty tekutin. Toto centrum je úzce spjato s ledvinami.

Nedostatek vody se projeví suchostí sliznic, únavností, malátností, spavostí, poruchou koordinace chůze a pohybů, snížením kožního napětí, zrychlením pulsu, poklesem krevního tlaku. U dětí-školáků často pozorujeme bolesti hlavy zaviněné napětím, stresem a nedostatkem pití. V ordinaci často pozorujeme migrenózní potíže, které ustoupí po zlepšení pitného režimu. Voda ve střevě pomáhá vstřebávání a trávení živin a při nedostatku nastává zácpa, zvláště pak spojeno s nedostatkem vláknin.

Hlavními orgány zodpovědnými pro udržování vodní a minerální bilance jsou ledviny. Zde protékají tekutiny a nastává zahuštění- koncentrace vylučované vody, ledviny se snaží zachránit pro organismus co nejvíce vody, ale tím také zadržují v těle látky pro tělo škodlivé- toxické. Vodní bilanci kontroluje hormon podvěsku mozkového (adiuretický hormon), dále aldosteron kůry nadledvinek, hormony dřeně nadledvinek a hormony štítné žlázy. Příjem vody se musí vyrovnat výdeji. Společně s vodou se do těla dostávají i minerály, vitaminy, enzymy apod.

Voda je programovatelná, když je podáváná s láskou - léčí. Je proto velmi důležité, co pijeme. Bylinné čaje nebo ovocné jsou vhodné. Džusy raději ne, pokud nejsou 100% ovocné. Často jsou ředěnou ovocnou šťávou, doslazovanou a ochucovanou a obsahují různé organické kyseliny např. citrónovou. Minerálky ? Obsahují různé druhy prvků a také plyny, např. kysličník uhličitý, sirovodík aj. Je nutné rozlišovat vody k léčení a vody k pití pro každého. Vhodné je pít minerálky s nízkou koncentrací minerálů, aby se složení blížilo hodnotám tělních tekutin a minerálních látek v krvi.

Kávu není vhodné podávat k doplňování tekutin. Udává se, že množství kávy musíme odečíst od celkového množství vypité vody.Káva nás v první chvíli povzbudí, ale může se podílet na vzniku močových kamenů. Pivo obsahuje látky, které podporují tvorbu žaludečních šťáv, usnadňuje trávení, dodává organizmu vitaminy skupiny B a hořčiny, ovšem pro každodenní pití je vzhledem k obsahu alkoholu zcela nevhodné. Mělo by být proto upřednostněno pivo s co nejnižším obsahem alkoholu nebo zcela bez alkoholu. Mléko - nemělo by se požívat jako nápoj, ale mělo by být jen součástí jiné potraviny.

Přísun tekutin zajišťuje také ovoce a plodová zelenina s vysokým podílem vody, např. broskve, rajčata, okurky, meloun.