Do naší poradny přichází nesčetné množství dotazů na různé změny v zabarvení nehtů. Je tedy vhodné sepsat přehled a možnosti terapie tohoto fenoménu.
Bílé skvrny - mohou být získané nebo vrozené. Skvrny mají různý tvar, mohou být totální, částečné, proužkovité a nejčastěji drobně skvrnité formy. Vrozené - totální bývají často spojené s jiným vrozeným defektem. Získané skvrny prozrazují důsledek prodělaného onemocnění, například otravy arzenem nebo thaliem, infarktu myokardu, opakovaných horeček, spálenin apod. Ve většině případů však se taková souvislost zjistit nedá. Dodnes se vedou spory, jak k takové bílé skvně dochází. (Vzduch? Nedokonalá keratinizace?) Difúzní mléčně bílé zbarvení může mít souvislost s chronickými ledvinovými a jaterními poruchami. Bílé pruhy na nehtech mohou oznamovat, že ledviny nejsou schopny filtrovat bílkoviny z moči.
Bílé tečky naznačují nedostatek zinku či vápníku a komplexu vitamínu B. Bledé nehty jsou projevem chudokrevnosti.
Žluté skvrny - se nejčastěji vyskytují u kuřáků, někdy po užívání tetracyklinových antibiotik a chemikálií na vlasy. U lupénky jsou pozorovány olejové skvrny pod nehtovou ploténkou. U pacientů s psoriatrickou artritidou se mohou objevit nejčastěji následující změny nehtů rukou nebo nohou: drobné dolíčky, bílé skvrny, linie, které běží napříč přes šířku nehtu, tlustější kůže pod nehtovou ploténkou, ztráta nehtu (nehet obvykle začíná "slézat" od vrcholku směrem ke kořenu), třepení a oslabování nehtu. Žlutou barvu mají nehtové plísně.
Hnědočerné zbarvení najdeme u hematomů (modřin), které jsou umístěny pod nehtem, vzácně imituje névus či melanom. Podobný obraz se objevuje po použití antimalarik, je po fenolftaleinu, antipyrinu - v nehtovém lůžku může vyvolat temně modré zbarvení.
Zbarvení domodra může znamenat nedostatečné zásobení organizmu kyslíkem, tedy může poukazovat až na špatnou funkci plic nebo krevního oběhu.
Bodové hematomy se vyskytují i při lupénce a při chronické rentgenové dermatitidě. Kvasinky a plísně mohou zbarvit nehty černě a zeleně (pseudomonas aeruginosa).
V celostní medicíně platí pravidlo: Když znám příčinu, mohu něco léčit, když ji neznám, léčba nepřinese efekt. Týká se to tedy i změn nehtů.
Nejprve je třeba hledat celkové souvislosti a pak lze hovořit o tom, že k léčení nehtů na rukou i na nohou je nejlepší metoda úpravy stravy.
Podle odborníků bychom měli používat bioflavonoidy. Patří k nim hesperin, hesperidin, eriodictyol, quercetin, quercertrin, rutin aj. Bioflavonoidy jsou látky rostlinného původu,
jsou obsaženy prakticky ve všech rostlinných buňkách.
Zde zpravidla doprovázejí vitamín C. Ovoci a zelenině dávají typické zabarvení. Nacházíme je hlavně v citrusovém ovoci, švestkách, višních, malinách, ostružinách, jahodách, ale také v šípcích, paprikách, mrkvi, zeleném salátu, rajčatech a dalších.
Z obilovin je na bioflavonoidy bohatá pohanka. Obsahuje hlavně rutin. V citrusovém ovoci je největší koncentrace bioflavonoidů v bílé dužnině pod povrchovou slupkou. Mezi hlavní nepřátele bioflavonoidů patří - podobně jako je tomu u vitamínu C - teplo a světlo, var, voda, kyslík a kouření. Z léků acylpyrin, některé léky na spaní a antikoncepční tablety.
Pokud je podstatou problému porucha ukládání vápníku, pak lze doporučit extrakt přesličky rolní: Ta obsahuje koloidní kyselinu křemičitou (hydratovaný koloidní oxid křemičitý), která úspěšně napomáhá podporovat ukládání vápníku . Křemík v této optimálně vstřebatelné formě je vhodným doplňkem pro výstavbu kolagenových a elastinových vláken struktur, nejenom na stavbu kostí, chrupavek, zubů a vlasů, ale právě i nehtů. Doplněním této optimální formy organického křemíku dochází k obnovování pružnosti a pevnosti, snižuje se lámavost nehtů, tím, že koloidní oxid křemičitý na sebe váže vodu, udržuje a zlepšuje jejich pružnost a zabarvení.
Ve spolupráci s www.symbinatur.com
|
