U tajemstvími opředené Archy úmluvy jsou alespoň některá základní fakta jasná. O Svatém grálu se jistě ví jen to, že to je záhadný artefakt, vztahující se k posledním hodinám pozemského života Ježíše Krista. Mohl být kamenný, dřevěný či kovový.
První zmínku o Svatém grálu nalezneme v nedokončeném románu Chrétiena de Troyes Le Roman de Perceval ou Le Conte du Graal (Román o Percevalovi neboli Povídka o grálu) z roku 1180. Ten začíná příběhem o Josefu Arimatejském, zámožném Židovi, jenž dal svou vlastní hrobku k dispozici pro Kristovo mrtvé tělo. Jedna verze tvrdí, že vložil ruku na pohár, který použil Kristus při poslední večeři. Podle jiné verze šlo o nádobu, do níž Josef zachytil krev umírajícího Krista. Později Josef uprchl s grálem a s několika Ježíšovými učedníky z Palestiny. Jedna legenda tvrdí, že se dostali k ústí Rhôny v jižní Francii, kde dodnes koncem května slaví jejich bájný příchod. Podle další verze došel Josef se svou družinou do jižní Anglie.
Legenda praví, že se Josefovi stoupenci shromažďovali kolem kulatého stolu, na němž stál grál. Tak jako u poslední večeře Páně bylo okolo stolu třináct židlí, jedna (místo, které patřilo Jidášovi) zůstávala neobsazena. Na Munsalvaesche, hoře spásy, byl pro grál vybudován hrad, v němž sídlil jeho stálý strážce, král-Rybář, v čele řádu rytířů. Ale ať už proto, že král ztratil víru či podlehl svodům ženy, byl zasažen ranou, která se nehojila. Poté krajina kolem hradu svatého grálu vyprahla a změnila se v pustinu a měla tak zůstat do té doby, dokud se král-Rybář neuzdraví.
Středověký epos o králi Artušovi a dvanácti rytířích kulatého stolu praví, že jejich ideál dokonalého rytířství dostane smysl v okamžiku, kdy jim připadne úkol najít grál a vysvobodit krále-Rybáře. Odměnou jim bude pravda v duši a spojení s božstvím.
V případě obou slavných relikviích - Arše úmluvy i Svatém grálu - se tvrdilo, že jsou zrozeny z čistoty srdce a že jsou tak těžké, že ani celé hříšné lidstvo s nimi nepohne z místa. Byly uctívány jako studnice veškerého požehnání a dobrodiní, "jež nabízejí nejlahodnější nápoje a pokrmy této země v přehojné míře". Rovněž se o obou relikviích věřilo, že je v nich skryta síla, která nehodné poutníky, kteří by se k ní snad přiblížili, ztrestá smrtí. A ještě v jednom bodě panuje shoda: o Arše úmluvy i Svatém grálu prameny tvrdí, že z nich vycházel oslňující, nadpřirozený třpyt, nadpozemské světlo. Vzhledem k těmto shodám se dokonce objevil názor, že v případě obou těchto relikvií se vlastně jedná o jeden a tentýž předmět!
O Svatém grálu se mluví jako o poháru zasvěcení, kalichu života, předmětu boží bázně i božího světla. Ať už byl či je skutečný nebo je to jen mýtus, který vznikl ve středověku spolu s legendou o "rytířskosti" v té nejryzejší podobě - také tato vzácná relikvie je v tuto chvíli pro lidstvo ztracena či schována tak, aby byla nalezena až přijde pravá chvíle. Bude to v době, kdy se lidstvo změní k lepšímu nebo naopak až lidská špatnost dosáhne té míry, že nastane Den posledního soudu?
|
