Jak se naučit vidět auru IV.

Periferní vidění
Auru je možné vidět pouze při tzv. periferním vidění, nelze ji spatřit přímým zaostřením na samotný objekt. Abyste skutečně viděli auru, je nutné se podívat trochu stranou dozadu zkoumaného subjektu. Periferní vidění je neuvěřitelně citlivé na jakýkoliv pohyb, mnohem více, nežli normální přímý pohled. Tak lze odhalit pohyby, které bychom normálním pozorováním vůbec nezaznamenali. Periferní pohled je také mnohem citlivější na subtilní energii (koutkem oka často vidíme až dvakrát lépe, než běžným pohledem; zkuste se někdy podívat na noční oblohu přímo a pak periferním pohledem). Mnozí lidí mají více zkušeností se "zahlédnutím pohybu jen tak koutkem oka", aby vzápětí zjistili, že vlastně nevidí nic, pokud daným směrem pohlédnou přímo. Jaké může být vysvětlení?
1. viděli auru barvy objektu
2. viděli astrální entitu, která se poblíž zjevila a zaznamenali ji teprve periferním zrakem

Dr. Kilner
Anglický lékař Walter J. Kilner použil již v roce 1911 barvy k stimulaci vidění aury. Obsahem jeho zkoumání bylo především využití vidění aury k diagnóze pacientů. K tomuto účelu používal dicianinová skla (dicyanin je barevný produkt uhelného dehtu), jež byly složeny ze dvou skleněných tabulí, svírajících mezi sebou vrstvu dicyaninu. Zjistil, pomocí těchto aurických brýlí, jak jim říkal, může usnadnit vidění lidské aury. Díval se skrze tyto skla velmi dlouho, i několik minut, do přímého světla. Když se pak podíval mimo, viděl kolem svého pacienta auru a mohl pomocí jejích změn oproti dřívějším pozorováním, diagnostikovat. To mu umožnilo určit nemoci ve velmi ranných stádiích, ještě před prvními příznaky choroby. Dr. Kilner pochopitelně vyzkoušel použít i jiná zabarvená skla a jejich kombinace, čímž zjistil, že různě zabarvená skla pomáhají vidět různé aspekty, případně vrstvy pozorované aury. K těmto účelům také používal pruhy látky z jasné výrazné barvy.

Pak pozoroval některý z těchto pruhů, poté, co ho nejprve pozoroval přes zabarvené sklo. Tyto pruhy vytvořily stín, který se dr. Kilnerovi zjevil při jeho upřeném pohledu. Vypadalo to jako malá různobarevná okna, která byla fixována do směru jeho pohledu, zvýrazňující různé části aury pozorovaného subjektu. To mu umožňovalo různé pohledy na jejich auru. Princip je jednoduchý: upřeným pohledem skrze tato zabarvená skla do ostrého světla se celá sítnice přesytí touto barvou a vznikne negativní obraz (efekt pomalé aury). To způsobí přecitlivělost jeho očí na tuto barvu aury v auře zkoumané osoby, kterou pak lze pozorovat bez problémů. Různě zabarvená skla dovolovala dr. Kilnerovi pozorovat různé barvy aury. Využitím barevných proužků mu umožňovalo vidět negativní barvu tohoto proužku minus barvu zabarveného skla - tedy malý pruh aury. S tímto malým proužkem mohlo být manipulováno tak, aby bylo možno malým okénkem vidět celou auru.

Zde si uveďme jednu zajímavost ohledně práce dr. Kilnera. Oč déle používal zabarvená skla, tím více byl přesvědčen, že je vlastně nepotřebuje. Stálým pozorováním aury přes brýle vlastně stimuloval svoji čakru třetího oka (uprostřed čela), čímž si osvojil techniku, potřebnou k pozorování aury bez své pomůcky. Získával tak plnohodnotnou schopnost vidění aury bez svých aurických brýlí. Nicméně jeho technika může být velmi nepříjemná, protože zkrátka a dobře upřené pozorování ostrého světla, byť prostřednictvím barevných skel, způsobuje bolest a často i slzení očí.

Lidská aura
je energetické pole, obklopující tělo, které odráží stav subtilních energetických těl. Dá se přirovnat k magnetickému poli, obklopující magnet. Stejně jako magnetické pole je i aura generována hmotou. Energie, tvořící auru, je ovlivněna naším okolím, životním stylem a podmínkami a prakticky výrazně ovlivňuje naše povahové a charakterové rysy a naše chování a jednání. Rovněž odráží zdravotní stav našeho těla a vnitřních orgánů, ale i myšlenkové aktivity a emotivní stavy. Síla a vlastnosti aury jsou ovlivňovány mnoha aspekty, například kvalitou energie, z níž je tvořena.

Základní aura
- tj. hlavní část lidské aury je těsně obemknuté kolem těla. Představte si postavu, obklopenou silnými kruhy světla a dostanete hrubý obraz toho, co mám na mysli. Základní barvy této aury vyzařují z jednotlivých čaker. Pásy barev lze od sebe rozlišit jen za ideálních podmínek, pokud jste v pozorování aury opravdu zkušení a zběhlí.

Aura éterická
se nachází takřka na povrchu kůže. Často bývá nazývána "vitálním štítem" a lze ji spatřit jako tenkou světelnou vrstvu, úzce obepínající tělo. Její tloušťka závisí na vitální síle subjektu, v průměru se pohybuje mezi třemi až čtyřmi centimetry. Lze ji přirovnat k husté cloně cigaretového kouře přisáté ke kůži těla. Zdá se, že je to viditelná část astrálního těla, která během spánku expanduje a otevírá se k přijmutí a uchování životní energie, za bdělého stavu existuje v jakési smrštěné formě jako štít kolem vlastního fyzického těla. Energetické tělo je vlastně akumulátorem, který se během spánku nabíjí a ve dne pomalu vybíjí.