Reinkarnace a karma

Ve filozofickém způsobu myšlení se reinkarnace vždy spojuje s karmou. Karma - slovo pochází z indického sanskrtu a znamená "čin". Karma = souhrn dobrých a zlých skutků, majících vliv na další inkarnaci) - je logickým závěrem z představy, že náš vesmír se řídí zákony také nemorálními jako na fyzikální úrovni, kde platí zákony tíže a elektromagnetizmu.

Přírodní vědy přispívají k pochopení materiální podstaty věcí. Kosmický systém karmy nabízí rovinu pochopení pro jejich morální souvislostí. Ostatně je akceptována tato představa křesťanským náboženstvím (a také většinou jiných): "Co člověk zaseje, to také sklidí". (List Galatským 6, verš 7), nebo: "Oko za oko, zub za zub"(Korán a Starý zákon). Jak existují různé představy o nebi, tak existují naivní a filozofické modely karmy. Prostá představa vysvětluje karmu jako druh kosmického účetnictví: Naše dobré a špatné činy se pečlivě zapisují a na konci dostáváme účet. Proto je karma něco jako Mikuláš, který otevírá svoji knihu a potom buď odmění nadějí na příjemný nový život nebo potrestá těžkou, bolestiplnou novou inkarnací.

V některých východních náboženstvích je karma břemenem, které člověk musí nést. Přitom je třeba dávat pozor na to, aby se znova špatnými skutky nestalo ještě těžším a člověk si takto nezpůsobil "špatnou karmu". Dobré skutky naopak mají odlehčit karmickou zátěž. V každém případě se jí člověk chce zbavit. Otázkou je přirozeně vždy: Jak se liší dobré a špatné skutky.

Jiní zase věří tomu, že karma a reinkarnace mají něco společného s koncepcí evoluce vědomí - ne jako odměna nebo trest, nýbrž jako vyzvání a šance. Podmínky pro náš současný život jsme si sami vytvořili minulými životy. A jak se chováme v tomto životě, bude základem pro příští život. Karma je zákon, podle kterého jsme vstoupili na cestu. Když putujeme nesčetnými inkarnacemi, kde nás doprovází námi vytvořená karma, zúčastňujeme se gigantického procesu vývoje vědomí. Můžeme být jakkoliv malí a bezvýznamní - každý detail je pro celek důležitý a nezbytný.

Ještě jinou představu o karmě má esoterická reinkarnační terapie. Vychází z toho, že při stvoření získáváme všichni náš "karmický balík" (v astrologii odpovídá horoskopu) "balíček, který musíme nést", takzvaný kompletní učební plán: všechno, co se máme v životě naučit. V počátečních stádiích máme sklon k tomu, abychom udělali tyto domácí úkoly způsobem, kterému esoterika říká "nevykoupený": pomocí metody hej rup, bez upejpání, bez zamyšlení a bez zvláštního pochopení pro jiné. Téma agrese vyřizujeme "bezproblémově" vraždou. V dalším průběhu našeho vývoje se budeme učit prožít tyto situace na vykoupenější úrovni, konstruktivním jednáním a účinností. Ale než k tomu dospějeme, probíhá náš vývoj v karmickém smyslu na nevykoupené úrovni: Jsme střídavě obětí a pachatelem, postupujeme vpřed a padáme dozadu, a to tak dlouho, až uzraje čas k tomu, abychom prožili naše téma na vykoupenější úrovni.

Odpracovat starou karmu - ve smyslu se jí zbavit - nebo vytvořit novou nemůže oproti tomu nikdo. Stejně tak jako fyzikální energie zůstává v uzavřeném systému, to znamená, že celkem se jí nemůže vytvořit ani více, ani méně, zůstává i karma lidské duše vždy stejná. V procesu vývoje se pouze přeměňuje směrem od nevykoupené formy k vykoupené.

Rozhodující otázkou proto není, jestli karma narůstá nebo se zmenšuje, ale za jakých předpokladů se může přeměnit. Pro praxi to znamená, že můžeme doufat. Protože čím více domácích úkolů zvládneme, tím menší bude utrpení, které sebou nevyřešené úkoly přinášejí, a tím snadnější bude náš život.