Poprvé jsem na tyto tři vývojové stadia vědomí člověka narazila někde u Nietzscheho. To bylo už hodně dávno, kdysi v sedmé třídě, když mě pohltilo samostudium filosofie. Pravda, pročetla jsem tehdy asi prvních dvacet stránek a nechala toho. Ale v hlavě se mi zapsalo podobenství o člověku za prvé stádním, spícím, nevědomém, charakterizovaném velbloudem (co komu proboha to zvířátko udělalo?). Za druhé o člověku individuálním, který vystoupí z davu jako lev a stává se vědomým tvůrcem svého vlastního života, aby se v průběhu dalšího zrání svého vědomí stal (za třetí) nevinným dítětem zrcadlícím božskou inspiraci. Vlastně tak trochu osvíceným...
Před pár lety jsem pak zažila malé opakování tohoto motivu na jedné Oshově kartě. A do třetice jsem na toto téma narazila nedávno u pana Joe Vitaleho v jeho knize Svět bez hranic, věnované úžasné starodávné metodě léčení ho´oponopono. Shrnuto a sečteno: velbloud, lev a nevinnost nebo taky oběť, tvůrce a osvícený jsou stavy vědomí, kterými si prochází asi každý z nás.
Velbloudí rozhovory
Pro přiblížení situace velbloudí mysli, přidávám pár ilustračních vět. Jakákoliv podobnost s kýmkoliv je samozřejmě čistě náhodná.
Lze si povšimnout, že poslední aktér, mluví ještě jako velbloud, ale začíná pomalu přemýšlet jako lev. Stává se přechodnou verzí mezi těmito dvěma stavy. Mnoho lidí je v tomto stadiu, to je přesně ten čas, kdy dozráli k tomu převzít zodpovědnost za svůj život, přečíst nějakou tu knihu o síle mysli, zajít na nějaký ten seminář osobního rozvoje (třeba na ten můj :-), shlédnout film Tajemství apod. Pocit oběti se dřív nebo později prostě přejí snad každému. Nutně musí následovat další fáze, lví fáze.... v něčem je tak trochu kompenzační...ale uvidíte sami, takže pojďme do toho :-).
Lví rozhovory
Malý komiksový svět, čistě pro ukázku, jak to vlastně s tou lví myslí myslím... :-)
Lvi jsou lidé, kteří objevili svojí osobní sílu a její dopad na jejich život. Vědí, že jsou schopni vytvořit mnohé, že jejich mysl má ohromný vliv, proto jí používají směrem, kterým chtějí. Dávají si pozor na to, co říkají a jak myslí. Stávají se vědomými tvůrci svého života. Magnetizují si své přání, chtějí žít a žijí svůj vlastní život. Naučili se to, může se to totiž naučit každý.
Dříve nebo později je snad každý Lev konfrontován s otázkou, kde je vlastně hranice mezi naší osobní aktivitou a jednoduchým plynutím s proudem. Mezi tvorbou záměrů a přijímání toho co je. Mezi aktivní snahou a odevzdaností v důvěře. Lev Pavel Uvolněný je tomu stavu vlastně blízko. A možná že už ví, že hledá rovnováhu mezi těmi dvěma póly, které se koneckonců vzájemně vyvažují. V levé ruce bdělost akceptace toho, co je a co do života přichází, v pravé ruce odhodlání pracovat, vyvíjet se a zdokonalovat se. Postupně tak víc a víc vrůstáme do něčeho, co by se dalo nazvat vědomá nevinnost, bytí v přítomnosti a inspirace božstvím...
Nevinnost osvícení :-)
Možná, že nás naše záměry mohou i omezovat? Je skutečně všechno, co si přejeme, to nejlepší pro náš vnitřní život a vývoj? Jak poznáme, co chce naše duše? A co je nejlepší udělat v daném okamžiku vůči okolí? Tady to přestává být tolik o našich přáních a myšlení, jako spíš o vnitřním naladění a bytí v lásce. Inspirace je něco jiného než myšlenka nebo vědomý záměr, který magnetizujete, když jste ve lvím stavu. V jistém smyslu je tento stav "osvícení" podobný nevinnosti dítěte, je zde okouzlení životem, údiv a otevřenost tomu, co je a co přijde. Víme už, že nemůžeme kontrolovat všechno, že přišel čas odevzdání se vyššímu principu. "Nevinné dítě v oblečku lvíčete" by možná mohl být symbol tohoto stavu. Je to totiž v jistém smyslu STAV NULA... Což samozřejmě neznamená infantilitu nebo dokonce stav vašeho konta (to by bylo asi hodně lidí osvícených, že?), pouze setrvání v hlubokém sepjetí se Zdrojem. A být u zdroje, to je přeci všem známá věc, znamená být velmi bohatý :-).
Poslední kniha, která mě na toto téma skutečně nadchla je Svět bez hranic (Joe Vitale a Ihaleakala Hew Len, PH.D).
"Inspirace je důležitější než záměr. Záměr je hříčka mysli, za to inspirace je pokynem Božství. Jednou přijde chvíle, kdy se odevzdáte a místo žadonění a čekání začnete naslouchat. Záměr je snaha o řízení života založeného na omezeném pohledu ega. Inspirace je jednání podle poselství přijatého od Božství. Záměr funguje a přináší výsledky, zatímco inspirace funguje a přináší zázraky. Čemu dáte přednost?"
(Joe Vitale, Svět bez hranic, str.198)
Tak tady to vypadá, že paní Inspirace strčila pana Záměra do kapsy, že? :-).
Když už myslet, tak jako lev...
Vypozorovala jsem, že v každém z nás je trochu velblouda, lva i nevinnosti. Velbloudí "hlášky" nám asi nikdy nepřestanou občas skákat na mysl, ale to nevadí. Můžeme si vybrat, čemu dáme pozornost, co budeme v sobě rozvíjet. Moje rada: pokud si uvědomíte, že přemýšlíte jako velbloud, přestaňte. Když už myslet, tak jako lev, to je jasný! A když se nám podaří nemyslet, jen jednoduše být v přítomnosti, tak pokud možno navštěvovat nulový stav a vyzařovat lásku...
Hezký, že?
P.S. Kdyby vás děsila slova jako pokyn Božství, nulový stav, plynutí s proudem, odevzdání se vyššímu principu a podobně, dejte si čas to strávit a dát tomu svá vlastní jména... Kdyby to ani za nějakou dobu nepřešlo, vždycky se můžete vrátit pouze k tvoření záměrů, práci s myslí a magnetizaci. Kdyby vás iritovalo i to, můžete třeba někam napsat stížnost :-)
P.S.2. Kdybyste zase naopak zatoužili pouze po stavu nevinnosti osvícení a nemotivovalo vás to pracovat se svou myslí a chtěli jste šmahem zavrhnout Lví energii, zadržte! Vězte, že máme mysl jako dar a umět s ní harmonicky zacházet je v podstatě vstupenka nejen do příjemného života, ale i do nulových stavů. Zkuste si hrát a tvořit jako nevinní lvi...
|
Děkuji
Chudých??
