(Volný cyklus článků o lidském štěstí a smyslu života.)
V prvním cvičení, využití teorie pozitivní myšlenky jsem vás chtěl trochu posunout mimo běžnou životní realitu, mimo zaužívané myšlení a zvyky.
Pro ty z vás, kteří ještě nezačali, kteří váhají a nevěří, mám tady několik příkladů. Některé z nich znáte, některé si můžete ověřit, některé byly zkoumány ve vědeckých ústavech a publikovány.
Myšlenka sama o sobě je druh vlnění, vyzařované mozkem, vlnění, které je možné měřit. Na základě těchto vln můžeme vysvětlovat fakt, že je vám nějaký člověk sympatický už na první pohled, nebo se v přítomnosti určitého člověka cítíte dobře a vlastně ani nevíte proč. Každý člověk komunikuje i svým podvědomím, vyzařuje navenek svá přání, své pocity i své nálady bez toho, aby pronesl jediné slovo. Vyzařované negativní nálady přitahují negativní situace a také negativní osoby. To je fenomén toho, že když jdete v noci parkem a stále si opakujete negativní myšlenku „nechci být přepadena, nechci být přepadena, …“ pak je téměř jisté, že k něčemu takovému dojde.
Myšlenky typu „jsem v pohodě, tuto situaci zvládnu, věřím sám/sama sobě, …“ přináší daleko pozitivnější výsledek.
Ale zpět k příkladům. Sami si můžete pomalu v mysli opakovat slova a sami při jejich vyslovení se cítíte subjektivně lépe nebo hůře. Když opakujete, nebo si píšete slova LÁSKA, POHODA, HARMONIE, NÁSILÍ, BOLEST, NEHODA , každé z těchto slov ve vás zanechá pocit. příjemná (pozitivní) slova příjemný pocit, nepříjemná slova pocit negativní, nepříjemný.
Zkuste myslet na něco pozitivního – zavřete oči a představte si mořskou pláž zalitou sluncem a cítíte teplé paprsky na svém těle, cítíte palčivé slunce, i když sedíte doma v obýváku. Nebo si představte, jak se líbáte s partnerem svých snů, rty se jemně dotýkají, ruce vás hladí… dělá to něco s vámi?
Nebo si v hlavě přehrajte klasickou představu s citronem. Máte v ruce rozkrojený šťavnatý citron, zakláníte hlavu a vymáčknete si citronovou šťávu do úst. Je to reálné?
Mozek prostě dokáže „zhmotnit“ jakoukoliv myšlenku nebo představu, či už se odehrává ve vaší hlavě, nebo ji pojmenujete a vyslovíte. Proto afirmace fungují.
Ještě jeden příklad, který jsem odněkud převzal:
Dr. Masaru Emoto provedl v Hado Institutu rozsáhlý vědecký výzkum. Věděl, že každá lidská myšlenka má svoji frekvenci a lze ji změřit. Hledal ale způsob, jak prokázat sílu slova a myšlenky v hmotném světě. Vytvořil tedy hlubokým zmražením shodné vzorky ledových krystalů a na každý z nich poté opakovaně promlouval vždy jediné slovo – děkuji, hlupáku, láska, válka. Poté krystaly pozoroval pod elektronovým mikroskopem a výsledek byl pozoruhodný. Krystaly, na které opakoval slova „děkuji“ a „láska“ byly symetrické a harmonické. Ale ty, které nazýval „hlupáku“ a „válka“, měly zcela zborcenou strukturu, rozpadaly se. Experiment tedy opakoval, ale slova vyslovoval v různých jazycích, výsledek byl přesto shodný. My lidé jsme ze 70% voda. Pokud tato slova probudila zkázu malého krystalu, co teprve dělají s námi?
Ve spolupráci s www.macinka.cz
|
