 Musím se přiznat, že na rozhovor s Adrianem Coxem, který jsem měla na pátek večer domluvený, se mi moc nechtělo. Byla jsem unavená z doznívající angíny a vůbec jsem si představovala večer posledního pracovního dne jinak.
Když jsem dorazila na místo našeho setkání, Adrian tam již byl a v klidu popíjel džus. Už při vzájemném představování mi došlo, že rozhovor vůbec nebude ztrátou času.
Adrian Cox při své nynější už druhé návštěvě Prahy pořádá krátký, víkendový workshop
(12.-13.4.) Vinyasa a Ashtanga jógy, který je pozvánkou k jeho letnímu učení http://www.yogateachertrainingprague.com/.
Adrian Cox však není pouze učitelem jógy, je také zakladatelem Yoga Elements Studio v Bankoku (www.yogaelements.com), je držitelem certifikátu Ayuvedické medicíny, hypnotizér, mistr Reiki, neustálý student Kašmír Shaivism a Vedic astrologie a mohla bych psát dál.
Adrian Cox je také velmi charismatický muž s hlubokýma, modrýma očima, příjemným hlasem a jakoby uklidňujícími pohyby, což způsobuje, že už jen po setkání s ním v sobě cítíte klid, radost a vyrovnanost.
Vím, že vedle jógy děláte mnoho jiných věcí, co pro vás bylo prvním impulsem, který vás dostal na cestu, po níž se nyní ubíráte?
Hledání, vědění víc, posunování hranic pro mě bylo vždy silným motorem. Jóga mě dostala, protože má takovou tradici a historii. Je to tak, že když použijete její techniky na sobě, skončíte s poznatky, které jsou známé miliónům lidí přes tisíce let. To ale není nic velkého. Nejdůležitější na tom je, že to nikdy nekončí.
Reiki se například jednou naučíte, potom použijete a tím to končí. S jógou ale můžete stále jít a jít a jít, je to filozofie, která je nekonečná.
V kolika letech jste začal?
Bylo mi 21 let.
foto:Josef Rabara
Věřím, že vám jóga a celý váš životní styl přináší mnoho dobrého. Existuje ale i něco negativního, co spolu s tím přichází?
To je dobrá otázka.
Ve všech mystických tradicích jsou tendence vzdát se normální společnosti, normálních zvyků a dokonce normálních vztahů, z důvodů soustředění se na cvičení, například jako mniši. Jediná věc, o které bych řekl, že může být negativní, je, že nedělám věci, které mi dřív přinášeli rozkoš, jako je „getting high“, pití alkoholu, paření do rána, protože mě to už nebere.
Možná mě to dělá trochu nudným.
Proč jste se rozhodl učit jógu?
Byl jsem dva týdny na kursu meditace a měl jsem vizi mé budoucnosti. Viděl jsem sám sebe jako učitele v jedné místnosti, v budově a studenty. Bylo to jako poselství mého „nejvyššího“ co bych měl dělat. Vím, že to zní podivně, ale byla to ta nejčistší vize, kterou jsem kdy měl.
A pak se mi asi za dva roky stalo, že jsem byl v té budově, v té místnosti a přede mnou byli ti studenti, jež jsem měl ve svém vidění. Vůbec jsem nevěděl, že takové místo existuje. Opravdu jsem viděl budoucnost.
Jaké to je být celebritou a jak to jde dohromady s vaším životním stylem?
Nemyslím si, že jsem celebrita. Jen někdy, když je zájem o mou osobu zvýšený, cítím se, jako bych byl v kabátu, který mi nesedí.
Co si myslíte o Praze? Jak se vám zde bude vyučovat jóga?
To ještě nemohu říct. Každé místo a město má v sobě jinou energii. Některá města, jako například Bankok, jsou přístupnější a otevřenější meditaci.
O Praze zatím nevím. Netuším, jak hluboká historie meditace je v Evropě a jaké tradice.
Na západě nebo dokonce v Americe jsou ty slova, ten styl, ale ten cit a hlubší cvičení potřebují delší čas.
Skrytě věřím, že se mi tu bude dobře učit.
foto:Josef Rabara
Existuje nějaké místo, kde jste učil a už byste se tam nechtěl vracet?
Nestalo se nic, co by mě odněkud odradilo. Jsou ale místa, která potřebují více času, jako například muslimské země.
A nyní už má poslední otázka. Vlastně jsem se jí chtěla zeptat hned na začátku, když jsme se setkali. Umíte odhadnout lidi?
Odpovím nejprve jako praktik.
Jóga a meditativní systém jógy mají cestu pohledu na člověka, na jeho oči, držení těla, barvu a rychlost hlasu a jsou schopni odhadnout v jaké je kondici. Podle toho lze vyvodit jaký druh cviků, jakou mantru a jakou léčbu člověk potřebuje.
Vždy se na lidi koukám z tohoto úhlu pohledu.
Ale na duchovní úrovni?
Nevidím nic víc. Jsem jako všichni ostatní a opravdu nejsem ten vyvolený.
|
