Znají ho i ti, kdo v životě nevzali Bibli do ruky. Jidášem dodnes označujeme podlého zrádce, věrolomného, bezcharakterního a falešného člověka. Dodnes připomíná Jidášův čin Škaredá středa, údajně den, kdy Jidáš za třicet šekelů stříbra Krista prodal farizejům. Zrada tohoto Ježíšova učedníka spočívala v tom, že v Getsemanské zahradě přistoupil k Ježíšovi a políbil ho, čímž jej identifikoval pro pochopy, kteří jej přišli zatknout. Následovalo Ježíšovo odsouzení na kříž a Jidášova sebevražda. Na rozdíl od mnoha významných mužů Ježíšovy éry, o kterých dnes nikdo nic neví, zůstal Jidáš v povědomí lidstva dodnes. Bez něj by příběh o smrti Spasitele postrádal jednoho z hlavních aktérů. Avšak stále se vynořují pochybnosti a pochybovači, kteří se ptají: existoval vůbec?
Judas Iscariot
Co o něm víme? Dost málo a zároveň překvapivě mnoho. Nejstarším zdrojem údajů o Jidášovi jsou samozřejmě knihy Nového zákona, především všechna čtyři evangelia. O Jidášově dětství neříkají prakticky nic, dozvídáme se jen jméno jeho otce Šimona. Sám Jidáš se v příběhu objevuje až jako jeden z Ježíšových učedníků.
Jeho skutečné jméno bylo Juda, což znamená "pochválený". V řečtině, v níž byla evangelia napsána, jeho jméno bylo Iúdas - česky Jidáš, slovensky Judáš, anglicky Judas, atd. V prvním století našeho letopočtu šlo o běžné židovské jméno; jmenovali se tak hned dva z Ježíšových učedníků: Jidáš Iškariotský a Jidáš Bratr Páně. Nevíme co znamenalo jeho přízvisko Iškariotský. Nebylo to určitě jméno po otci, o němž víme, že se jmenoval Šimon. Podle některých názorů mohlo jít o zkomoleninu slova sikaria. To by mohlo znamenat, že patřil k sektě sikariů či zélótů, kteří byli zastánci ozbrojeného odboje proti Římanům. Také může jít o řeckou zkomoleninu původně aramejského samaria - lhář. To by napovídalo spíše o dodatečném odlišení Judy - zrádce od apoštola Judy Bratra Páně. Třetí výklad slova Iškariot je možný z hebrejského iš Kariot, tedy muže z Kariotu.
Kariot existoval, bylo to město na jihu Judeje nedaleko Hebronu. Znamenalo by to, že Jidáš jako jediný z apoštolů nepocházel z Galileje na severu, měl jiné zvyky a zřejmě i jiné povolání a povahu. Neboť lidé ze severu byli rybáři a řemeslníci, kterým se přičítala určitá horkokrevnost, nerozvážnost, snad i lehkomyslnost. naproti tomu Jidáš, který přišel z jihu mohl být zemědělcem, tedy člověkem spíše rozvážným až konzervativním. Tato usedlejší povaha jej mohla předurčit pro jeho funkci v Ježíšově skupině, kde mu byla svěřena společná pokladna, ze které se pravděpodobně platila obživa nejen skupiny učedníků, ale i mnoha dalších lidí, kteří se k nim připojovali. Evangelia uvádějí, že k penězům měl osobitý vztah a popisují jej jako lakomce i jako zloděje.
Toto vše jsou ale jen dohady, nepodložené historickými důkazy jeho existence. Tento nedostatek informací o Jidášovi měl za následek vytváření nejrůznějších legend. Například ve 13. století zpracoval Jidášův příběh ve svém spise Legenda Aurea (Zlaté legendy) italský kněz bl. Jacobus de Voragine (cca 1230 až 1298). Podle něj se Jidáš narodil v Jeruzalému jistému Rubenovi zvanému Šimon a jeho ženě jménem Cyborea. Manželé byli ve snu varováni před narozením svého syna, kterému byla předvídána neřestná povaha a budoucnost, jenž měla být zkázou celého rodu. Cyborea skutečně po čase porodila syna. Manželé se ho chtěli zbavit, ale také jej nechtěli zabít. Proto dali dítě do košíku a ten pustili po moři. Proudy zanesly košík k ostrovu Iškariot, kde jej nalezla bezdětná královna ostrova, která marně usilovala o dítě. Ta dala chlapce potají živit a předstírala těhotenství. Po čase oznámila "narození" syna. Později se královně podařilo opravdu otěhotnět a porodila vlastního syna. Chlapci vyrůstali spolu, ale Jidáš začal svého "bratra" ze žárlivosti týrat a královna jej za to tvrdě trestala. Když byli starší, dozvěděl se Jidáš pravdu, že je nalezenec.
Jidáš svého bratra zabil a utekl do Jeruzaléma. Zde vstoupil do služeb Piláta Pontského, který si Jidáše oblíbil a postavil ho do čela svého dvora. Shodou okolností se Jidáš při krádeži pro svého pána setkal s vlastním, ale nepoznaným otcem, a v hádce ho zabil. Pilát daroval Jidášovi Rubenův majetek a také za ženu Rubenovou manželku. Po čase i zde vyšla pravda najevo. Jidáš byl otcovrah a vzal si vlastní matku. Cyborea Jidášovi řekla o muži, který by z něj mohl sejmout jeho těžké hříchy. Tak se Jidáš dostal až k Ježíšovi, stal se jeho žákem a přítelem, poté pokladníkem a nakonec i zrádcem.
V postavě Jidáše křesťanská kultura našla ideální způsob, jak ukázat, zosobnit a spodobnit čisté zlo v jinak komplikovaném lidském světě.
- Jidáš byl povolán, aby se stal apoštolem a křesťanským kazatelem.
- Byl na stejné úrovni s Petrem, Janem, Jakubem - s tou velikou trojicí, která společně s apoštolem Pavlem, později otřásla světem. Matouš, který napsal jedno ze čtyř evangelií Nového Zákona byl také Jidášovým společníkem.
- Jidáš i Petr patřili ve skupině Ježíšových dvanácti učedníků k těm schopným a průbojným.
- Jidáš dostal od Ježíše moc nad duchy zla, mohl dělat zázraky - uzdravoval nemocné, očisťoval malomocné, křísil mrtvé, vyháněl z lidí démony.
- Jidáš byl snad u každého kázání, které Ježíš konal, viděl každý zázrak, který Ježíš udělal. Viděl, jak Ježíš vyléčil šílence z Gadary; viděl, jak Ježíš utišil bouři v Galileji; viděl jak pěti chleby a dvěmi rybkami nasytil davy lidí. Viděl, jak Ježíš plakal u Lazarova hrobu, před branami Jeruzalema a jak pak Lazar po čtyřech dnech vyšel z hrobu. Ale především důvěrně znal Ježíše, jeho povahu, jeho lásku k lidem. Viděl jak Ježíš dává útěchu truchlícím, naději těm, kteří žádnou naději neměli, viděl jeho pochopení a soucit s hříšníky. Jedl s ním u jednoho stolu, spal s ním často v jedné místnosti.
Jidáš kráčel životem jako křesťan, byl váženým, důvěryhodným pokladníkem skupiny. Ostatní apoštolové nic netušili, neměli žádné podezření zrady, i když Ježíš již na počátku řekl: "Copak jsem si vás dvanáct nevybral sám, a přece jeden z vás je ďábel". Když Ježíš pronesl u poslední večeře:"Jeden z vás mně zradí" - každý z učedníků se ho optal: "Pane, jsem to já?" O Jidáši však ani zmínka! Ani ve chvíli, kdy Ježíš říká "To, co chceš učinit, učiň rychle" - neměl nikdo podezření; domnívali se totiž, že má jít něco nakoupit.
Pokračování příště
Uvedeno ve spolupráci se serverem druidova.mysteria.cz
|
