Obchody a celá nákupní centra praskají ve švech pod náporem těch, kdo na poslední chvíli chtějí cosi pořídit a posledním pomačkaným balicím papírem zabalit do sváteční podoby. Ještě dodělat úklid, narychlo dopéct jeden nebo dva druhy cukroví, které jste dříve nestihli a pak sehnat kapra a vánoční stromek.
Zatím je to spíše o povinnostech. Stihnout, dodělat, předělat, zařídit, pořídit.
Kdesi jsem slyšela, že Vánoce jsou především o nadějích. O novém životu, jenž přináší vykoupení. Další šanci. Na spásu, na lásku, na víru - třebas víru ve spásu, v lásku. Život je takový koloběh a tyto každoroční oslavy nám ten koloběh vlastně ještě více připomínají. Jak je vše proměnlivé, ztratí se před očima dřív, než se nadějete, ale zase víte, že přijdou zase. Za rok.
I tento vánoční sloupek se točí v nějakém podivném opakovacím módu, nebo mi to tak aspoň přijde. Každý rok chci psát o radosti a lásce, ale nějak se mi to vždycky stočí ke komercializaci na jedné straně a přehnaném tlaku nás samých na nás samé - na to, co se musí.
A vlastně chci jen říci: nemusí se vůbec nic. Udělejte si nadcházející dny takové, o jakých jste kdy toužili. Kdy, když ne teď?
Sladké, voňavé, usměvavé a pohádkové pondělky i ostatní dny
přeje
Jitka Přikrylová
Email: jitka.prikrylova [zavinac] esoterika.cz
šéfredaktorka serveru DušeCZ & Esoterika
|
